Z výběru nových básní vkládám do svého blogu další dílka. Jen tak pro svou radost a třeba potěší i někoho jiného.
-
4x
-
Vyjádřit se básní,
tak, jak duši krásní.
Veršem poetickým,
významem etickým.
-
Vyjádřit se slovem,
i jen si tak po svém.
Z hloubi něhy citu,
nebo také mýtu.
-
Vyjádřit se větou,
jak květinky kvetou.
Bolem i radostí,
ctností býti prostí.
-
Vyjádřit se sebou,
vnitřní jen potřebou.
Pro kousíček štěstí,
jež si cestu klestí.
-
Myšlenka
-
Jen pomyslím a je pryč,
ta myšlenka prchavá.
Co mých pout se obává,
odskočí si jako míč.
-
Chyť si ji a upoutej,
dej jí smysl, víru, vztah.
Ať překročí i svůj práh,
vždy tak na mnohé se ptej.
-
Z nitra duše, z vnějších stran,
ustrojit a vyzdobit.
Aby mohla oslovit,
pravdivostí bez zábran.
-
Co voní
-
Hyacint, šeřík, růže,
nebo též lipový květ.
Vůně, jež i dává vzlet,
obdarovat tak může.
-
I mnohé další květy,
konvalinky, fialky.
Akáty voní z dálky,
omamné tvoří světy.
-
A co ještě voní?,
slova čistoty, něhy.
Smysluplné postřehy,
kdo pokorou se skloní.
-
Také každý bílý den,
svými dary života.
Pravá naše hodnota,
její povzbudivý sen.
-
Čtyřcípá hvězda
-
Pravý cíp tou správnou cestou,
táhne vpřed a vyhledává.
Pohybu směr vždy udává,
není obnošenou vestou.
-
Levý cíp mu protiřečí,
klame a svádí z pravostí.
Vzpurný svojí nespavostí,
mnohdy jej i něčím předčí.
-
Horní cíp vše táhne vzhůru,
z nížin a pádů k výšinám.
Zrádným uniká příčinám,
odhání též noční můru.
-
Dolní cíp opět strhává,
ty úlety, v rovnovážný stav.
Dobrý tak udržuje mrav,
aby cesta, byla pravá.
-
