Žárovky, rum, igelitky a ta naše Evropa

Dnes je to 10 let, co EU vydala nařízení o stažení žárovek z trhu. Jindy si to nějak odnesly pomazánkové máslo, marmeláda, rum, igelitky aj. Nelíbí se nám to a na EU nadáváme. Máme pravdu? V čem ano a v čem ne?

Evropskou unii zjevně postihl syndrom, který by se dal nazvat záměna hodnot za pravidla. Tento syndrom je ovšem rozšířený v nejširším spektru nejrůznějších institucí. Na začátku bývá nějaká idea a nějaké hodnoty. Nebo cíle. Ty říkají, CO chceme a PROČ to chceme.

Pak se přejde k tomu, JAK to udělat. A z toho se časem stává kámen úrazu. Začnou se tvořit pravidla a postupy a rychle se zapomene ono PROČ a CO a vše se přelije do toho JAK. A vznikají pravidla, která začnou žít svým životem bez ohledu na ty hodnoty. A spousty lidí se na tvorbě těch pravidlech začnou živit. Takže pravidel musí být co nejvíc. A původní hodnoty jsou zapomenuté.

Což ale neznamená, že hodnoty jsou špatné. Chyba je uvnitř té instituce, nikoliv v těch hodnotách. Chyba není ani v samé existenci té instituce, protože bez ní by se ty hodnoty nejspíš neuplatnily. Zůstaly by jaksi platonické. V té instituci ale musí guruové, kteří původní hodnoty a cíle neustále připomínají. Tedy připomínají CO a PROČ. Aby si pak všichni uvědomili, že JAK je jen nástrojem k dosažení CO, nikoliv cílem samým.

Jenže to se bohužel často neděje. A asi se to moc efektivně neděje ani v instituci zvané Evropská unie. Což vůbec neznamená, že příslušná instituce nemá existovat.

Taky je asi třeba rozlišovat mezi pojmy Evropa a Evropská unie. A nezatracovat sjednocující se Evropu kvůli případným chybám Evropské unie. Navzájem se potřebují, ale primární je Evropa. Ta má své hodnoty, nikoliv instituce EU. Ale k naplnění a udržení těch hodnot potřebuje Evropa svou EU, svou instituci.

Je tu jistá analogie s vírou v Boha a církvemi. Jste-li věřící a bude vás z nějakého důvodu štvát církev, přestanete věřit v Boha? Asi ne. Víra, to je určitá idea a nese v sobě mj. určité hodnoty. Je to ono zmíněné CO a PROČ. Církev, to je instituce a vede věřící v tom, JAK svou víru naplňovat. S Evropou a Evropskou unií je to trochu podobné.

Kromě toho, v globálním světě, mezi velmocemi jako je USA, Čína, Rusko, Indie aj., hlas jednotlivých evropských států bude čím dál slabší (možná s výjimkou Německa). Nahlas bude slyšet jedině hlas Evropy jako celku. Stačí pohled na mapu světa. Dokonce ani Evropa jako celek se tam až tak příliš nevyjímá.

Nezatracujme Evropskou unii. Je to zkrátka instituce se všemi plusy a minusy, které instituce mívají. A i když instituce dělá chyby, je pro ideu (a její hodnoty) potřebným ukotvením. Jinak je idea něco jako rodinná idea bez bytu.