Typická ukázka zemanovsko-ovčáčkovské arogance

Tak tu máme další soudní rozhodnutí o nepravdivém osočení někoho Milošem Zemanem. Jako vždy, prezident chce být zajímavý či vtipný, plácne nějaký nesmysl, někoho tím urazí, Ovčáček to žehlí, a je z toho trapas.

Miloš Zeman prohlásil o někdejším zaměstnanci své někdejší vlády Zdeňkovi Šarapatkovi, že ho vyhodil pro neschopnost. Dotyčný to tak nenechal, protože to nebyla pravda a věc dal k soudu. Odešel totiž z vlastní vůle, nejprve sám dal výpověď, později odešel po dohodě. Důvodem bylo, že se tenkrát veřejně postavil na stranu Petry Buzkové, kterou Zeman a jeho lidé pošpinili v rámci známe akce "Olovo".

Soud dal na základě předložených dokumentů z té doby panu Šarapatkovi za pravdu, včetně jeho práva na omluvu. Jelikož však prezidenta v našem právním systému žalovat nelze, má se za něj omluvit ministerstvo financí.

Sama skutečnost, že nějaký šéf takto veřejně lživě zhanobí svého bývalého zaměstnance, je dost nechutná a dostatečně svědčí o jeho křivém charakteru. Ale pokud už by se to stalo a soud přisoudil onomu zaměstnanci právo na omluvu, to už by ten šéf musel být opravdu bezostyšný zbabělec, aby za sebe nechal omlouvat nějakou instituci. A není to poprvé (Ferdinand Peroutka se na rozdíl od Zdeňka Šarapatky už sám bránit nemohl).

I kdyby se stokrát za prezidenta mělo podle rozhodnutí soudu omlouvat nějaké ministerstvo, každý člověk s aspoň trochou cti v těle, by se omluvil za sebe. Byl to přece jeho osobní výrok. Ne tak v případě našeho prezidenta. On sám je zticha a jeho mluvčí Jiří Ovčáček jen prohlásil, že pana prezidenta se spor netýká.

Prezident dolních deseti milionů se přece nebude ponižovat omluvou někomu z nich, tam někde dole...