Včera jsem tu halucinoval o židli, dnes si vezmu na paškál jejího věrného druha - stůl. Je vlastně takovým pašou a židle jsou jeho harém. Stejně jako židle, i on je báječným vynálezem a i on umí být multifunkční.
(Navazuji na včerejší článek https://stradal.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=755104)
Stůl dokáže být skvělým hostitelem. Snad nejslavnějším stolem je onen dubový, u něhož seděl král Karel s Buškem z Velhartic. Hostil nejen panovníka s přítelem, ale i dobré víno a moudrá slova. To by si každý stůl přál. Taky dobré jídlo a příjemnou zábavu. Občas i významné oslavy a vybranou společnost. A mnohým stolům se to daří. Kdyby některé z nich napsaly své paměti, dějepis by byl možná mnohem zajímavější, než je.
Stůl ovšem občas musí strpět i chvíle nevábné, když jeho hosté neodhadnou únosnou míru požitých nápojů. Nebo když se mezi nimi nenajde správný konsensus a jejich adrenalin vyvolá salvy slov poněkud ostřejších, ba i pověstné bouchnutí do stolu. Stůl to všechno snese. Je velmi tolerantní.
Naše doba využití stolu rozšířila. Například o funkci stolu pracovního. Stůl se stal plochou nad nímž si v práci lidé lámou hlavu i páteř, nad nímž zuří nad příchozími e-maily nebo se marně snaží otevřít nějaký systém. Počítačová doba ovšem připravila pracovní stůl o radost ze štosů papírů, které v minulosti statečně udržoval v aspoň trochu přehledné podobě a mohl se škodolibě smát, když na ně někdo otevřel okno. Ubývá i pracovních stolů, které se chlubili názvem ponk a připevněným svěrákem, v němž vznikaly roztodivné součásti.
Multifunkčnost stolu však zasahuje i do dalších oblastí. A nejsou to funkce vždy radostné. V některých detektivkách se stane místem spočinutí nešťastníka zastřeleného, probodnutého, otráveného či praštěného tupým předmětem do hlavy. V reálu se pak stůl uplatňuje jako stůl pitevní, kde se jiným nešťastníkům, také opustivším náš svět, lékaři a studenti přehrabují ve vnitřnostech. Stůl se vyrovná i s tímto údělem.
Stůl poskytuje napětí hráčům různých vášní. Povalují se na něm karty, společenské hry deskové, ruleta či puzzle. Nechtěně se pak stůl stává svědkem nejen radosti nad výhrou, ale i vztekem či přímo zoufalstvím hráčů, kterým se nedařilo podle jejich představ. Hráčům z vášní politickou či obchodní dává stůl možnost dosáhnout velkých úspěchů, ale i neúspěchů. Někdy to může vést i k tomu, že si dotyčný neúspěšný hráč střelí kuli do hlavy. Většinou to však učiní u jiného stolu.
Stůl může nabídnout nouzové řešení i sexuchtivým párům, kteří z bezpečnostních důvodů nemohou svou vášeň provozovat v pohodlnějším prostředí. Je zde ovšem značná míra rizika, která může vést až k procesu prezidentského impeachmentu. Z uvedeného důvodu již zřejmě nebude tuto službu nabízet stůl v oválné pracovně Bílého domu.
Stůl, na němž se nachází jídlo, je nejoblíbenějším předmětem bedlivého pozorování domácích zvířat, zejména pak pejsků. Někteří z nich mají silně vyvinutou schopnost využít každé nepozornosti hostů u stolu sedících, zejména pak malých dětí, které jsou v tomto směru nejslabšími články. Pak bývá stůl svědkem nešťastného pláče okradeného děcka, rozhořčené zloby páníčka i zcela nevinného pohledu hřešícího pejska.
Stůl se někdy stane i předmětem náročného hlavolamu. To když je ho třeba přestěhovat skrz relativně úzké dveře. Nic nepomůže tvrzení, že prošel-li kdysi sem, musí projít i nazpátek. První dvě nohy projdou lehce. S třetí už bývají problémy. A na čtvrté se to zasekne. Takže zpátky, zamyslet se, otočit jinak a znovu. Někdy se musí pohnout s nábytkem v blízkosti dveří. Nakonec se to povede, ale je to fuška. Kam se hrabe vyndávání ježka z klece. Se stolem se prostě nemůže jednat jako s kdejakou věcí, ale jako s parťákem.
Zítra budeme objevovat skříň - na adrese https://stradal.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=755165
