Jak se najíst u nepřátel? - Tankový prapor
Zastaralý T-55 je minulostí, ale v mnohých zemích jezdíflickr.com
Jak jsme se najedli u "nepřátel"
Nebo na divizním cvičení - měli jsme už druhý den všichni hlad, jako vlci. Týlové zabezpečení vázlo a našemu tankovému praporu nepřivezli jídlo pro mužstvo. Možná to byl výcvikový záměr, či spíše neschopnost. Ptal jsem se, jako velitel čety u nadřízených důstojníků. Uklidňovali nás, že kuchyně brzy přijede. Jejich obytný nákladní vůz měl všechno pohodlí a my jsme v letní noci museli spát na tancích. Nikdo nevěděl, jestli v noci nebude poplach a výjezd ze zamaskovaných pozic. Proto jsme nesměli spát v měkké trávě, aby nám někdo nepřejel pásem tanku přes břicho. To už by nikdo z nás hlad neměl a břicho by nekručelo hlady. Všiml jsem si, že důstojníkům minulý den přivezli gazíkem jídlo ve várnicích a tento den taky. My jsme zatím šilhali hlady a měli pořádný vztek. Důstojníci najedení a spokojení dokonce vyhazovali přebytečné knedlíky s omáčkou do trávy. Poprvé v životě jsem přemýšlel, že bych dojedl jídlo vyhozené někým jiným. Ale řekl jsem si, že si zachovám důstojnost a seženu jídlo jinde. Voják se stará a voják má.
Průzkum okolí a úspěch
A tak jsem se večer vydal do okolních lesů na průzkum, protože jsem si řekl, že třeba jinde budou mít lepší zásobování. Vzal jsem si dva ešusy s sebou a osádce svého tanku jsem řekl, že zkusím najít nějaké houby nebo borůvky. Poplach podle našeho průzkumu nehrozil, a tak jsem vyrazil. Kdo se bojí - nesmí do lesa. Nebál jsem se a dával jsem pozor, abych nenarazil na průzkumníky pluků, se kterými jsme se měli na divizním cvičení utkat. Po půlhodince chůze jsem zahlédl u lesa světla a stany neznámých jednotek. Naštěstí jsem správně předpokládal, že budou mít stejné uniformy jako my. Podle bílých pruhů na vozidlech jsem poznal, že jsem se dostal do pozic "nepřátel". Přišel jsem právě včas. Přede mnou stála u polní kuchyně řada vojáků a čekala na vydání jídla. Nenápadně jsem se vmísil mezi ně a nastavil ešus. Vojáci z několika různých praporů se neznali. Dostal jsem jídlo i s kompotem. Rychle jsem se hltavě najedl a šel si pro přídavek. Kuchaři u výdeje se totiž vyměnili, a tak jsem nafasoval druhé jídlo a nastavil drze i druhý ešus se slovy " To je pro poručíka". Kuchař se podíval na mé výložky četaře a s úšklebkem mi vrchovatě naložil druhý ešus. "Ty mu děláš slouhu?". Nedbal jsem na poznámky a spokojeně jsem se nenápadně vytratil do lesa. Spěchal jsem ke své osádce. Ve tmě jsem se blížil k našemu tanku a volal jsem na osádku sedící venku :" Nesu vám jídlo." Odpověděli :"To si děláš srandu, ne ? Holubinky jíst nebudeme". Když dostali ešusy, tak se udiveně ptali:"Kdes to vzal?" S úsměvem jsem odpověděl :"U nepřátel". "To seš borec" pochválili mne. Jak se na vojně říká : "Voják se stará - voják má." Film "Tankový prapor" byl jen malou ukázkou toho, co se v armádě dělo. I tak na armádu vzpomínáme rádi.
Miroslav Štorch
Zimní zážitky - fotomatiné
Letošní zima v nižších polohách Ćeska mnoho sněhu neměla a zase je tu obleva. Přidávám jen pár snímků z letoška i minulých let. Když mizí sníh, tak je tu naděje, že zase přijde jaro.
Miroslav Štorch
Vánoční zvyklosti - fotomatiné
V Čechách máme některé vánoční zvyky jiné než na Moravě a jinde. A v jiných zemích mají některé zvyklosti stejné a podobné - jako u nás. Třeba katolickou mši o půlnoci na Štědrý den mají v Itálii, Německu ve Francii a jiných zemích. V Itálii nosí dětem dárky čarodějnice Bafana a v Německu Christkind. Naštěstí se u nás Santa Claus neprosadil. Přidávám jen několik snímků z let, kdy v Česku ještě byly Vánoce bílé. Z mého prvního snímku nechal udělat starosta jednoho městečka vánoční pohlednice s nákladem několika tisíc. To mne potěšilo. Tradici vytváření vánočních Betlémů založil už v roce 1223 řeholník sv. František z Assisi.
Miroslav Štorch
Okna ve fotomatiné
Když lidé opouštěli jeskyně, tak si začali do chatrčí a domků okny pouštět denní světlo. I když jurty nebo iglú mimo vchodu a malého stropního otvoru prakticky okna nemají. Nyní v našich umělých jeskyních máme oken více než dost. Ale zase některé prosklené budovy s klimatizací otevíratelná okna nemají. Naše objektivy fotoaparátů jsou okna do světa v okolí. A nemusí to být jen okny.
Miroslav Štorch
Barvy života - fotomatiné
Život naštěstí u nás v Česku není šedivý a nudný, ale barevný a mnohotvárný. Kdysi jsem se pohyboval v jedné azijské poušti a tam byl převážně jen žluto-bílý či občas šedý písek při teplotách nad 40°C ve stínu a na slunci bylo přes 60°C. A zeleň tam byla velmi vzácná. U nás máme zeleno kam se podíváme, jen občas zbudujeme ve městech asfaltovo-betonové džungle. Naštěstí zahradní architekti a projektanti plánují leso-parky i na velká sídliště Tak přidávám pár snímků barevného života v našem městě i jinde.
Miroslav Štorch
Cestovky mají turisty za ovce
Pochopitelně neplatí to pro všechny cestovní kanceláře, ale jen pro ty, které zatím nebudu jmenovat. Tak jsem si spočítal, že letecký zájezd by nás s přestupy do Chorvatska časově vyšel téměř stejně, jako cesta autobusem. Finančně by byl ale mnohem dražší. Těšili jsme se, že nastoupíme v místě bydliště do autobusu a vystoupíme za 14 hodin u moře před penzionem. Stejně tak jsme předpokládali, že to bude při cestě zpět. To byl ale náš veliký omyl. Zajistili jsme si zájezd u cestovní kanceláře, která má centrálu v blízkém městě. Dostali jsme instrukce na cestu, že si máme vzít s sebou ručníky a toaletní papír, který v penzionu údajně nedostaneme. Trochu nás to překvapilo, ale budiž. Příjezd na místo byl takticky uveden v písemných pokynech "v dopoledních hodinách" - což je velmi široké určení času. Cestovka XYZ vyložila rodiny s malými dětmi do chladné tmy (15°C) ve 4 hodiny ráno před hotelem u moře - a doprovod v autobuse nezajímalo, že nemají kde hlavu složit, protože nástup na ubytování byl podle písemných instrukcí - až po úklidu pokojů od 14-ti hodin. To nám připadalo od cestovní kanceláře opravdu bezohledné. Venku bylo citelné chladno, ale naštěstí nepršelo. My jsme pokračovali v jízdě busem podél pobřeží Jadranu dále a jiní turisté postupně vystupovali v dalších městech. Někteří museli dojít s těžkými kufry téměř kilometr do hotelu, protože řidiči autobusu nebyli ochotni sjet z Jadranské magistrály do města. Pomalu svítalo a už jsme se mohli kochat pohledem na moře, které kdysi patřilo k Rakousku-Uhersku. Na místo jsme sice přijeli po 18-ti hodinách cesty, ale nebyla započítána 1 hodina zpoždění již na odjezdu. Ale ta hodina se ještě dá tolerovat při současném stavu českých silnic a hustotě dopravy.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Pokleknete a budete prosit. Generál slíbil zničit NATO do roku 2030
Velitel čečenských sil bojujících na Ukrajině a věrný obdivovatel ruského prezidenta Vladimira...
Počkej na mě! Vyprovodil tátu do války, jeho fotka otevírala peněženky
Seriál Jeho rozzářená tvář bývala za druhé světové války vystavena v každé třídě a kanadským žáčkům...
Bijec migrantů živoří. Salvini zamrzl v minulosti, spásu hledá v bájném mostu
Premium Někdejší hvězda italské krajní pravice Matteo Salvini politicky živoří. Jeho strana Liga před...
Strach z problémového nájmu? Majitelé bytů mají získat garanci za nájemníky
Premium Stát chce motivovat majitele nemovitostí k poskytování bydlení i rizikovým nájemcům. Pronajímatelé...
Dvacet let v Unii řečí čísel. Češi dominují v kaprech, letí také Erasmus
Dvě dekády po vstupu do Evropské unie je co se týče peněz Česko více než bilion korun v plusu. Z...
Chcete, aby vaše děti měli v dospělosti bohatství? Přečtěte si, jak na to!
Správné finanční návyky a dovednosti vznikají právě v dětství. Mnoho dětí je přijímá přirozeně od svých rodičů, kteří jsou pro děti velkým vzorem....
- Počet článků 218
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3649x
Seznam rubrik
Oblíbené stránky
- Panoramatické snímky Alp
- 360° výhledy na Prahu
- Etna-Sicílie živě-kamery
- Solden-Alpy živě-kamery
- Dachstein-webové kamery
- Paříž - jak je tam právě teď :-)
- Sopky na webu