Náhoda nebo osud tomu chtěly, že celý měsíc trávím pracovně v Bruselu. A je tady vážně pěkně. Už se nedivím, že tu každému politikovi tak zalíbí, že sem pak chce jezdit častěji. Ovšem ne za svoje peníze, ale za naše. Ne na dovolenou, ale pro instrukce...
Brusel má spoustu lákadel. Například waffle, s kopcem šlehačky a ovoce, pralinky, čokoládové fontány a vůbec další hříšně kalorické čokoládové dobroty. Pro mne je asi největším lákadlem úžasný seafood. Úžasný, protože je čerstvý a protože si ho člověk vychutnává v maličké, útulné restauraci s příjemnou obsluhou. I když někdy je obsluha příjemná tak, až to lehce hraničí s vlezlostí-zvláště když se vás číšníci, postávající před restaurací, snaží přemluvit, abyste navštívili právě jejich podnik. A oč světlejší barvu vaše vlasy mají, o to větší přesvědčovací úsilí číšníci tmavé pleti vyvíjejí...
S tmavými mladíky je tu vůbec potíž. Zvláště v centru města, kde bydlím. Jsou schopní člověka pronásledovat několik minut, v baru si k vám přisednou, aniž by si nechali zdvořile vysvětlit, že o jejich společnost fakt nikdo nestojí. A ani poslední přelaskavá výzva: go to hell moc nezabíráJ. Nezbývá než se moc těšit na to, jak nám budou tyto přistěhovalce, s podobnými manýry, lifrovat do Prahy, v rámci Lisabonskosmluvní přistěhovalecké solidarity...
Je zajímavé, že když jsem do Bruselu přijela, první, čeho jsem si začala všímat, nebyly rozdíly mezi Bruselem a Prahou, ale podobnosti, či věci, které jsou v Bruselu ještě daleko horší než v Praze.
V Praze se průběžně každé léto dělají aféry z taxikářů, kteří ožebračují nebohé zahraniční turisty. Primátor Bém se kvůli tomu převléká za italského turistu, inkognito jezdí taxíkem a snaží se zjistit, jak se situace má doopravdy. Na nepoctivé taxikáře si stěžuje kde kdo, televize to natáčí, noviny o tom píší a pražští zastupitelé a radní se rozhořčují... A hle, v Bruselu, metropoli evropské poctivosti, ochrany práv spotřebitele a kdo ví čeho ještě, se děje absolutně totéž! Moje první cesta z letiště, hned po příletu, stála 60euro. Později jsem se od kolegyně, která tu žije dozvěděla, že by neměla stát více než 35EUR...Čert vem těch 25EUR navíc, stejně je platí zaměstnavatel, ale o něčem to svědčí...
Také si pamatuji, jak se mnohdy zveličuje problém dotěrných a všudypřítomných pražských bezdomovců. Mohu každého ujistit, že ani ten nejdotěrnější pražský bezdomovec není zdaleka tak dotěrný a všudypřítomný, jako bezdomovci v Bruselu. Na jedné z hlavních tříd si klidně partička bezdomovců ustele v prostřed chodníku a nechá se vesele překračovat. A jen co touto překážkovou dráhou proběhnete, začne vás pronásledovat žebrající matka s dítětem v náručí, v horším případě hladový, volně pobíhající pes jednoho ze spících ‚bezdíků‘...I v Bruselu narazíte v supermarketu na špinavého,nevábně vonícího chlapíka, který si za hrst drobných kupuje nejlevnější krabicové víno. A ten, kdo by čekal, že v Bruselu je pickpocket neznámé slovo, by se pěkně divil, až by u pokladny zjistil, že jeho peněženka se poděla neznámo kam...
Pokud jde o čistotu ulic, ani zde netřeba propadat panice. Odpadky se vyhazují ven v unifikovaných (jak také v Evropské unii jinak) pytlích a rovnají (házejí) se podél zdí domů, eventuálně kamkoli, kde je zrovna místo. Když právě na chodníku nekličkujete mezi bezdomovci, zcela zaručeně budete kličkovat alespoň mezi pytli s odpadky, které se vyvážejí, tuším, dvakrát do týdne. O tom, že se takový pytel může protrhnout a odpadky se mohou vysypat, raději mluvit nebudu...
Sečteno podtrženo, Brusel mne vyvedl z řady omylů a zbavil mne přehnané kritičnosti vůči věcem, které v Praze vadí. Samozřejmě, že vadí OPRÁVNĚNĚ, ale neměli bychom se tvářit, že se jedná o nějakou českou specialitu, která se nikde jinde nevidí! Ona se totiž vidí! Jen hodinu a čtvrt letu od ČR. Navzdory všemu se mi ale v Bruselu líbí a až za pár dní odjedu, bude se mi stýskat. Po wafflích a seafoodu i po večerních procházkách. Po dotěrných muslimských mladících už mnohem méně. Asi také proto, že za pár let bude v Praze větší problém natrefit na dobrý seafood, než na družného muslimského mladíka...
