V létě roku 1953 frčela v kinech komedie o utužování vazeb v soudružském kolektivu pracujících, na rekreaci ROH, Dovolená s Andělem.V létě roku 2009 frčí v novinách (tragi)komedie o utužování politicko – podnikatelských vazeb, na „rekreaci“ v Toskánsku, Dovolená s Mirkem a Markem.
O tom, že Mirek a Marek jsou kamarádi do deště se obecně ví už hodně dlouho. Voličům je to jedno, členská základna ODS se tváří, že to není žádný problém a novináři se v tom pro jistotu (až dosud) moc nešťourali, protože Mirek s Markem jsou přece jen o něco méně děsivá dvojka, než Jirka s Kočkou.
Jenže i malé dítě pochopí, že je nebetyčný rozdíl mezi kamarádem, s nímž si v pátek večer zajdete na pivo a na kuželky a mezi kamarádem, kterého v zájmu strany nebo vlády posíláte tu za Kořistkou, tu za reportérem České televize, aby s nimi něco „vyřídil“. Je rozdíl mezi kamarádem, který má doma fotky z vašich společných výletů a mezi kamarádem, který má doma v šuplíčku komprofotky na vaše nekamarády - čímž se ještě v médiích rád pochlubí. Pokud tento rozdíl pochopí i malé dítě, ale stále ho ještě nepochopil bývalý premiér, pak je někde chyba. A v tomto případě ta chyba zcela jistě není na straně kritiků dua M&M.
Když má vrcholný politik, jako je Mirek, takové kamarády, jako je Marek, není možné se divit, když se odněkud z po za palmy - kde se vzal tu se vzal - vynoří zhrzený exrozvědčík Karel s foťákem a začne cvakat spouští zrovna v okamžiku, když na nikomu nepatřící jachtu, zakotvenou u nikomu nepatřící vily, dorazí taky Aleš, Milan, Martin a ještě jeden Martin. A není možné se ani divit tomu, že pak hlídací psi demokracie uprostřed okurkové sezóny procitnou ze sna a začnou se pídit po tom, komu že ona nikomu nepatřící vila a nikomu nepatřící jachta vlastně patří, kdo komu platil pronájem, kdo je ona tajemná žena, která Markovi pronajala vilu - jež se navíc běžně pronajmout nedá atd, atd….
Na druhou stranu by se ale nemělo zapomínat ani na chlapce s foťákem, Karla a Petra. Angažmá bývalých agentů a rozvědčíků v politických kauzách není maličkost, nad níž lze jen mávnout rukou. Ukazuje se totiž, že od Bezpečnostní informační služby není zas tak daleko k nebezpečným informačním protislužbám.
A Mirek Topolánek by zase neměl zapomínat na to, že kdo Dalíkem zachází, ten jím také schází. Konec konců, byl to sám Topolánek, kdo svého času řekl: „Marku, s tebou já stojím a padám“. Poslední dobou mám neodvratný dojem, že už je ten ÚPLNĚ NEJVYŠŠÍ ČAS, nechat Marka Dalíka padnout. Ideálně ještě do voleb! Pravicový volič si zhluboka oddechne a Mirek s Markem si budou moci užít zbytek báječného Léta s Topolem, jako bezvýznamné, ryze soukromé osoby, které nikdo nepotřebuje fotit do novin...
