Aktuální světová cena ropy (36 dolarů za 159 litrový barel), je pro české spotřebitele velice příjemná.
1 litr světové ropy Brent (na výrobu 1 litru benzínu je třeba 2,17 litrů ropy) stál 22. prosince v přepočtu 0,22 dolarů čili 5,5 koruny! Litr benzinu se však v Česku prodával průměrně za 29 korun…
Na vině jsou ryze české problémy. Například v srpnu cena ropy klesla na úroveň roku 2009, ale ceny benzinu byly v průměru o 8 korun vyšší než v roce 2009. Proč při stejných cenách ropy Češi vysolili za každou nádrž 300 korun navíc?
Vysvětlení cenového rozdílu je snadné, ale nepotěší:
1) Stát kromě "banánové" spotřební daně 12,84 Kč na 1 litr benzínu, zvýšil i DPH z 19 na 21%.
2) Koruna vůči dolaru oslabila (z 20 na 24 korun za 1 dolar). Přičemž za 20% z pádu koruny mohou intervence ČNB; 60% jde na vrub krize v eurozóně a kvantitativního uvolňování ČNB; a posledních 20% je důsledkem protiruských sankcí.
3) Navíc obchodní marže za prodej benzínu byly v roce 2009 percentuálně pod evropským průměrem a dnes jsou již nadprůměrné. Vinu na tom ovšem nese i stát uvalením státních kaucí na prodejce pohonných hmot.
Takové bezuzdné finanční zátěže jsou typické pro každou kolonii, a ČR kolonií nepochybně je: Na konci dubna měl základní kapitál českých firem hodnotu 2,33 bilionu korun. České subjekty z toho ovládají 58 % (1,35 bilionu korun). Zahraniční vlastníci kontrolují zbytek, tj. 0,98 bilionů a jejich podíl na celkovém základním kapitálu představuje 42 procent. Z daňových rájů je kontrolováno 416 miliard základního kapitálu českých firem, to je 42,5 % z celkového zahraničního kapitálu (980,7 miliardy).
K tomu je nutné připojit českou tragédií odehrávající se v českém bankovnictví: Bilanční suma bankovního sektoru ČR dosáhla na konci října 5, 75 bilionů korun (vklady českých občanů z toho činily 3,67 bilionů korun). Podstatnější je, že z oněch 5, 75 bilionů korun čeští vlastníci ovládají pouhých 5% čili mizerných 287 miliard...!
To jsou důvody, proč z České republiky – mj. ve formě dividend, zisků, přesunů mezi zahraničními mateřskými firmami a jejich českými dcerami atd. – ročně utíkají stamiliardy korun; a stát aby mohl financovat rozpočet, ždímá české daňové poplatníky.
Poslední otázku nastínila tradičně decentní kritika českého Banánistánu na serveru TV.CZ: "Snižovat ceny se zatím moc nechce výrobcům a přepravcům. Třeba pekaři, kteří vždy avizují zdražení svých výrobků okamžitě, když se zdražuje nafta a benzín, se teď ke zlevňování pečiva moc nemají."
Proč s pádem cen ropy nezlevňují pekaři, dopravci a další? Svůj díl viny opět nese i vláda českého Banánistánu. Vždyť kde jinde se může přihodit, že - poté, co ČNB intervenuje stamiliardami, aby oslabila českou korunu vůči euru a dolaru (a tak současně zdražila dovoz) - se za bedlivého dohledu vlády zvýšily i ceny německých škodovek, vyráběných v Mladé Boleslavi a odtud „exportovaných“ na český trh...
Takže český pekař možná vlastenecky o trochu zvětší rohlík. A dopravce? Bůh suď! Ale i ta trocha vlastenčení je přejde, když si jdou v českém Banánistánu do německého supermarketu vlastenecky koupit české brambory a zjistí, že jsou dražší než banány.
