„Chceš-li mír, připravuj válku," prohlásil český premiér na
konferenci o protiraketové obraně sponzorované 14 zbrojařskými firmami. Médii
okatě ignorovaná sešlost, byť se jí zúčastnil mj. i generál H. Obering, se konala
v červenci v pražském hotelu Hilton a vstupné činilo 1300 euro, bratru nějakých
31 tisíc korun. (1)
Připomenutím 1 600 let starého bonmotu Publia Flavia - „Si vis pacem, para bellum" - nám premiér Topolánek nepřímo vzkázal, že sofistikovaný protiraketový systém, jehož komponentu tvoří brdský radar, je tedy přípravou na válku! Ta prý ale nevypukne proto, že na ni budeme dobře připraveni! Hm.
Vždyť jenom ve 20. století se vedlo asi 20 válek, při kterých zahynulo přibližně 100 milionů lidí (nepočítaje nezvěstné a oběti válek občanských či osvobozovacích). Že by se málo zbrojilo?... Moderní dějiny však podávají důkazy, že je tomu přesně naopak!
Mnozí intelektuálové dodnes nechápou proč vlastně vypukla 1. světová válka (skoro 8 milionů mrtvých). Nejzajímavější vysvětlení příčin jejího vzniku podal Sir Edward Grey, zodpovědný za zahraniční politiku Velké Británie v roce 1914, který na sklonku života napsal: „Morálka je jasná: veliké zbrojení vede nevyhnutelně k válce; zbrojí-li se na jedné straně, musí zbrojit také druhé strany; zbrojí-li jedna země, ostatní země ji uvádějí v pokušení agrese, jestliže zůstávají bez ochrany... každé opatření provedené jednou zemí je zaznamenáváno a vede k protiopatřením ostatních zemí.
Zvyšování zbrojení, které v každé zemi je určeno k tomu, aby vyvolalo pocit moci a bezpečnosti, nemá však tyto účinky. Rozvíjí vědomí moci u jiných států a pocit strachu. Strach podněcuje k podezíravosti, k nedůvěře a ke špatným představám všeho druhu, dokonce k tomu, že každá vláda si myslí, že by bylo zločinné, že by bylo zradou na vlastní zemi nepodniknout všechna protiopatření. Avšak každá vláda považuje každé opatření jakékoli jiné vlády za důkaz nepřátelských úmyslů..."
Reflexi nad tehdy nevídaným masakrem uzavírá Sir Grey výrokem: "Obrovské zvyšování zbrojení v Evropě, pocit nejistoty a strachu vyvolaný zbrojením - to je to, co učinilo válku nevyhnutelnou." (2)
Takže v éře zbraní hromadného ničení raději zapomeňme na antické bonmoty, poněvadž - jak vidno - skutečnou příčinou 1. světové války bylo právě zbrojení s militarismem v čele. Přitom dlužno dodat, že onomu militaristickému bratrstvu (průmyslníkům, finančníkům, generálům a politikům) šlo prvoplánově především o zisk.
Pravicové čtenáře jistě potěší, že si toho pár desítek let předtím povšiml jeden šetrný kapitalista, když napsal: „Dnešní bitevní loď je... kolosální stroj, kde pára nejen pohání loď..., ale i kormidluje, navíjí kotevní lana, otáčí věžemi, zaměřuje a nabíjí děla, čerpá vodu, vytahuje a spouští čluny... Stát teď zaplatí za jednu loď tolik, co dříve za celé malé loďstvo... Moderní bitevní loď není jen produktem, ale zároveň i ukázkou moderního velkého průmyslu, je to plovoucí továrna - především ovšem na mrhání penězi." (3).
Zmíněné militaristické kvarteto (k němuž dnes nutno připočítat i příslušná média, novináře apod.), které na každé válce nestoudně zbohatlo, se ovšem druhoplánově projevilo zcela krvelačně. Například francouzský generál Négrier 1. srpna 1910 v Revue des Deux Mondes poznamenal, že „...finanční společnosti se domnívají, že je povinností vlád vést války, aby zajistily jejich zisky." (2). Je to zvláštní, řeklo by se - ctihodní bankéři!; a přitom patří mezi nejbezohlednější válečné štváče!
Militarismus byl evidentní příčinou i dosud největšího masakru v dějinách, který zmařil přes 62 milionů životů, tzn. 2. světové války. Celý rok před jejím vypuknutím - aniž se jí dožil - Karel Čapek geniálně glosoval stávající závody ve zbrojení: "Aby byl zajištěn mír, musí se obyčejně zvýšit zbrojení na zemi, ve vzduchu i na moři. Co se dá dělat, je to tak; ale představte si, že by se stejně samozřejmě a běžně říkalo: Aby v našem úřadě bylo zajištěno pokojné soužití, vezmu si s sebou nabitý revolver. Aby byl v naší ulici zajištěn klid, nacpu si do kapes ruční granáty. Byl by to divný svět. Je to divný svět." (4).
Zmíněné poznatky z obou sociálních katastrof pak potvrdil i A. Einstein výrokem v jednom ze svých dopisů pacifistům: „Zbrojařský průmysl je ve skutečnosti jedna z největších hrozeb pro lidstvo." (6). Einsteinovou smrtí ztratilo vědecké úsilí o konverzi zbrojního průmyslu na mírové účely - která je jedinou racionální cestou ke světu bez válek - mimořádně cenného génia.
Kolik desítek milionů lidí si ještě v květnu 1914 bezstarostně spřádalo své plány, milovalo se a nikdo netušil, že za 5 let bude v téměř každé vesnici pomník se jmény jejich padlých bližních; a co vesnice, to několik válečných invalidů. Podobně tomu bylo i v květnu 1939. A když rakousko-uherská armáda táhla na bezvýznamné Srbsko s vidinou jeho potrestání za atentát na monarchu, kolik lidí tušilo, že jde o začátek celosvětového masakru?
I my žijeme, a zatím vcelku právem, poměrně bezstarostně. Ale měli bychom se už konečně poučit z dějin a rozhodně odmítnout zavlečení ČR do nového kola horečného zbrojení pod záminkou vtloukanou militaristickými politiky i jestřábími novináři do hlav občanů - že prý je radar ochrání před íránskými raketami! Je to nestoudná lež: protiraketová základna je evidentně komponentou útočného systému! (Viz např blog Spáchali ministři české vlády trestný čin,). (7). Logika moderních dějin činí pak pravděpodobnější vývoj odpovídající hrozivé parafrázi závěrů Sira E. Greye:
"Instalace protiraketového systému, který má vyvolat pocit bezpečnosti, nebude mít tento účinek. Rozvine v USA vědomí moci a v případě Ruska a Číny pocit strachu. Strach je podnítí k podezíravosti, k nedůvěře a ke špatným představám všeho druhu, dokonce k tomu, že jejich vlády si pomyslí, že by bylo zločinné a zradou na vlastní zemi nepodniknout všechna protiopatření. Avšak vlády USA, Polska a ČR budou každé opatření Ruska a Číny považovat za důkaz nepřátelských úmyslů..." (5).
A eventuální válka, k níž takový vývoj nezadržitelně směřuje, vůbec nemusí probíhat podle patologických představ krvelačných jestřábů. Počáteční lokální konflikt - o ropu apod. - se v důsledku nějakého masakru či silně emotivní události může zcela vymknout kontrole a dokud existují jaderné zbraně, existuje i hrozba jejich použití včetně všech katastrofických důsledků -rovněž pro ČR.
Ano, ctihodní stoupenci instalace US radaru v Brdech - jste divní lidé! Opravdu! Ze záhrobí vám to vzkazuje Karel Čapek.
PRAMENY:
(1) Challenges in Europe, 5th. International Conference On Missile Defence, 8. - 11. 7. 2008, hotel Hilton, Praha, Pobřežní 1.
(2) (Joliot-Curie F., Výbor z projevů a článků, 1960)
(3) B. Engels, Úloha násilí v dějinách
(4) K. Čapek, V zajetí slov, 1938
(5) Má být v Česku radarová základna? Duel, Respekt.cz
(6) A. Einstein, Mein Weltbild
(7) Spáchali ministři české vlády trestný čin, (blog iDNES)
