I vešel „židovský král“ Ježíš do chrámu Božího, stoly penězoměnců zpřevracel a zde prodávající i kupující vymítal. A řekl jim, že domov Boží změnili v peleš lotrovskou. Oligarchové pro něho žádali krutou smrt na kříži. Římský místodržitel Pilát však prohlásil, že je Ježíš nevinný. Farizejové mu tedy pohrozili, že ho „prásknou“ v Římě císařovi: „Propustíš-li ho, nejsi césarův přítel. Každý, kdo se dělá králem, mluví proti césarovi.“ Pilátovi nezbylo než Ježíše vydat oligarchům. Pomstil se alespoň tím, že dal na kříž nevinného Krista umístit nápis: „Ježíš Nazaretský, Král Židů.“ Když se farizejové vztekali – Nepiš Král Židů, ale že on sám řekl: Jsem Král Židů‘ – Pilát škodolibě odsekl: „Co jsem napsal, napsal jsem!“
Oligarchie, zejména finanční, zdevastovala a zahubila mnohé kultury. Také helénská oligarchie, měla-li zaručen majetek, ochotně strpěla vládu úhlavních nepřátel Řeků – Makedonců či Římanů. Antický Řím zažil několik oligarchických vln: ta poslední přinesla zánik impéria, kde s obrovským bohatstvím a přepychem jedinců kontrastovala zoufalá bída a nenávist ostatních, kde se hroutila řemesla i zemědělství, kde chyběly potraviny, neboť obdělávat půdu se nevyplácelo, kde otroci, povýšeni na nevolníky, utíkali z kolonátních statků a "živili" se raději jako loupežníci a kde dokonce i otrokyně odmítaly mít se svými pány děti...
První vlnu (v 5. století př. n.l.) se však podařilo zajímavě zvládnout formou secesí (odchody plebejů z města) a přijetím Zákoníku XII desek (který mj. omezoval úrok na 8,3 % ročně)!
Zločiny západní oligarchie počaly 1. světovou válkou (v jejímž pozadí stáli bankéři a průmyslníci, tzv. vojensko-průmyslový komplex), pokračovaly dosazením Hitlera k moci (zejména na Wall Street napojeným I.G. Farben), šly přes vraždy bratrů Kennedyových a končí sérii novodobých válek (mj. Afgánistán, Irák a naposled Libye). Demokracie je deformována, v politice, veřejné správě a v byznysu řádí korupce; mainstreamová média by za prolhanost pochválil sám Josef Goebbels.
Zbrusu novými zločinci se stávají tzv. banksteři. Když před 100 lety zkrachoval bankéř, tak spáchal i sebevraždu. A dnes? Ředitelé velkých finančních instituci v USA v roce 2008, kdy jim stát vypomohl 254 miliardami dolarů, dostali téměř 20 miliard dolarů odměn. V témže roce šlo v USA více než 3 miliony domů do dražby pro neschopnost splácet půjčky, jež jim poskytli stejní finanční ředitelé. Prezident Obama výši odměn komentoval bezradným rozhozením rukou a jediným slovem – „Hanebnost!"
Banksteři jako novodobé finanční hyeny hodlají profitovat na všem: od ekonomické krize a zadlužování států (které se svými exponenty ve vládách patrně koordinují), až po vyžrání peněz ze sociálních fondů a jejich supí oči spočívají i na fondech stavebních a jiných spořitelen. Investor A. Rastani z londýnské City šokoval v pořadu BBC svou otevřeností: „Podle mých odhadů za necelých 12 měsíců zmizí úspory miliónů lidí. A to je teprve začátek...“
A tak připadá jen logické, že se zrodilo hnutí Okupujte Wall Street (OWS), které se globalizuje; globalizuje se ostatně i Západ. Aby hnutí OWS dosáhlo úspěchu alespoň jako někdejší secese plebejců, mělo by také vyústit v přijetí (novodobého a globálního) „Zákoníku XII. desek“... Za zmínku stojí následující aspekty:
– Argumenty, že někteří pracovníci musejí pobírat astronomické platy proto, že se zajistí kvalita jejich práce, neúplatnost apod., neplatí. Zkušenost prokázala opak: že s jídlem roste chuť. Jako řešení se nabízí, že alespoň ve státním a veřejném sektoru by nejvyšší mzdy měly činit pevný násobek (6-8 násobek?) minimální mzdy ve státě a pro privátní sektor zavést silně progresívní zdanění příjmů překračujících tuto hranici.
– Nezbytnost založení národních družstevních bank. V případě ČR by byl jejím podílníkem (s právem 1 hlasu a stejné dividendy) každý okres; zisky banky by tudíž plynuly výhradně na regionální rozvoj a neutíkaly do zahraničí jako dnes.
– Poněvadž z hlediska dosavadního vývoje i vnitřních vztahů tím nejspravedlivějším (a vzhledem k vnitřní solidaritě i silně anti-oligarchickým!) podnikatelským subjektem je družstvo, je nutné podpořit deklaraci ICA (International Co-operative Alliance), usilující o kultivaci a rozvoj výrobních družstev a mj. žádající vlády, aby podporovaly transformaci na družstevní typ v případech podniků privatizovaných, insolventních, bez dědiců, u start-up projektů apod.
Nu a s třešničkou na eventuální dort OWS přišla mimoděk i OSN, která pod sloganem – Družstva budují lepší svět! – vyhlásila rok 2012 za Mezinárodní rok družstev!
