Vypukla v Česku válka bank? Takovéto otázky si kladou občané poté, co se v krátké době ocitly v potížích hned 3 družstevní záložny. Aby bylo jasné: ony nezkrachovaly! Vojenská družstevní záložna, čtvrtá největší kampelička Unibon a Úvěrní družstvo PDW Praha jen neobstály před bedlivým okem bankovního dohledu ČNB.
Sólokaprem se stává kauza největší družstevní záložny, Metropoliního spořitelního družstva, které s bilanční sumou 16 miliard Kč již konkurovalo bankám. Na MSD nic nenašla ani ČNB ani MMF, a tak na něj podal trestní oznámení Kalouskův Finanční analytický útvar... MSD byly následně zablokovány účty v hodnotě více než dvou miliard a družstvo nenůže vyplácet vklady.
"Rozhodnutím v tomto rozsahu je porušena zásada přiměřenosti zásahu. Nevidíme k němu žádný důvod a jde zcela nad rámec opatření, která vydala při kontrole Česká národní banka," říká předseda představenstva MSD Petr Jánský a dodává, "Vedení MSD považuje postup státní zástupkyně JUDr. Daniely Smetanové za nepřiměřený a likvidační."
Útoky proti dužstevním záložnám eskalují: Kakouskovo ministerstvo financí jim jednak hodlalo zdvojnásobit platbu do Fondu pojištění vkladů (na 0,08% - oproti bankám s 0.04%) a ještě zablokovat jejich rozvoj stropem 5 milard korun pro výši bilanční sumy... Pokud tedy probíhá válka bank proti kampličkám, pak existuje podezření, že je vedena prostřednictvím Havloidů ve státmí správě...
Definice Havloida a jeho praktik
Havloid je ideologický a bezpáteřní klon jednoho z největších Jidášů, kteří prezidentovali na Pražském hradě, V. Havla, kterého kompromitoval již jeho první počin: naprosto pokrytecká přísaha věrnosti Ústavě Československé socialistické republiky. Velice rychle dokázal, že mu nešlo ani o Čekoslovensko natož o socialismus.
Útok na kampeličky připomíná likvidaci slušovického velkodružstva (které mělo i vlastní banku), zahájenou Havlovým projevem 21. srpna 1990, kdy na Václavském náměstí zaskřehotal o krajně temných slušovických žilkách nenápadně prorůstajících naším potravinářstvím a zakončil otevřenou výhrůžkou: „Znovu a znovu se tím potvrzuje, že naše revoluce není dokončena. Naopak to hlavní se musí teprve stát.“
A „Sametová revoluce“, ztělesněná 500 kontrolory a tajnými agenty vtrhla do Slušovic; uvažovalo se dokonce o přepadu družstva speciální jednotkou z vrtulníků! Proti "úhlavnímu nepříteli Sametové revoluce", předsedovi družstva, Frabtišku Čubovi, byla rozpoutána doslova štvanice! Vedení bylo prověřováno, vyslýcháno, sledováno; sám Čuba byl 66x policejně vyslýchán a jeho výslech trval i 30 hodin nonstop! Zlínsko křižovali informátoři shánějící na Čubu jakoukoli kompromitující informaci. Agrokombinát byl paralyzován a systematicky rozbit. Ideologické důvody pro zničení velkodružstva byly pro V. Havla - který přísahal na socialismus - příznačné: dle studie profesora Tvrdoně bylo příčinou to, že že Slušovice vybudovaly skutečný socialismus...
V praxi V. Havla tedy vládní úředník či kontrolor nefungoval jako nezaujatý úředník, ale jako průmyslový špion a průmyslový sabotér; a podobné pojetí lze čekat i od Havloidůl.
Proč Havloidům vadí družstevní záložny?
Jednak proto, že prý vyplácejí "agresívní" úroky z vkladů... Loni byl totiž průměrný úrok z vkladů u záložen 2,9 procenta zatímco u bank 1,1 procenta... Proto jsou prý družstevní záložny mnohem rizikovější!
Kampeličky se tomuto osočování brání. např. MSD, "...funguje na principu nízkonákladovosti (bezhotovostní pobočky, jednoduché produkty, nízký počet zaměstnanců..) a navíc "...družstevní záložny poskytují úvěry s vyšší úrokovou sazbou než banky a tyto vyšší úroky jsou určeny právě pro krytí vyšších rizik. MSD z těchto výnosů vytvářelo rezervu určenou právě na krytí rizik spojených s úvěrovou činností." (P. Jánský).
Předseda představenstva spořitelního družstva Peněžní dům v Uherském Hradišti a člen prezidia Asociace družstevních záložen, Jaroslav Šulc, říká: „Každý rok musím před své členy na výroční schůzi vystoupit a obhájit nejen to, jak hospodaříme, ale i jak chceme záložnu rozvíjet dál. A třeba obhájit i návrh, že celý loňský zisk – a jde už vždy o miliony korun – si opět nerozdělíme, ale necháme ho celý v rezervách..."
V nynější ekonomické krizi se jako nejvitálnější subjekty finančního trhu projevují právě družstevní banky. Dokazuje to mj. zpráva, kterou vypracoval Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku Evropského parlamentu, a ve které se poukazuje na to, že „...se v období krize družstva ukázala jako odolnější v porovnání s řadou konvenčních podniků, a konstatuje, že to dokládá značné množství důkazů, zejména co se týče družstevních bank...“ Podle Výboru „...tato větší odolnost z velké části vychází z družstevního modelu řízení, který je založen na společném vlastnictví a na demokratické kontrole ze strany členů družstev a rovněž z charakteristického způsobu akumulace kapitálu....“
Podobně úspěšně si vedou i kampeličky: „Objem vkladů spravovaných členy Asociace družstevních záložen (ADZ) vzrostl v loňském roce bezmála o polovinu na celkových 33,7 miliardy korun. Lidé tak svěřili loni záložnám dalších 11 miliard korun. Úročení vkladů nejen na běžných, ale i na termínovaných účtech v bankách je nyní prakticky na nule... V kombinaci s nejrůznějšími poplatky i vzhledem k rostoucí inflaci tak lidé na těchto bankovních produktech značně prodělávají... Rostoucí důvěru lidí v kampeličky dokumentuje i skutečnost, že se počet jejich klientů za minulý rok téměř zdvojnásobil na 70 tisíc. Celkový zisk kampeliček se loni proti roku 2011 více než zdvojnásobil na 328 miliónů korun...“
V ČR tak existuje dvojí pojetí banky. To tradiční a civilizované říká, že vkladem své peníze bance půjčujete čímž financujete její podnikání a seriózní banka ván za to vyplatí seriózní úrok, jehož výše nejen pokryje inflaci, ale přinese i serióní zisk.
Havloidní pojetí je následující: Chceš, občane, vložit do banky své penize? Tak zaplať! Chceš si své peníze vybrat? Zaplať! Ty chceš úrok z vkladu? Taková drzost, banka se přece o tvé peníze stará!
Matematika je neúprosná. Poněvadž loni byl průměrný úrok z vkladů u záložen 2,9 procenta a u bank 1,1 procenta, a poněvadž si Češi v bankách uložili už skoro 1,7 bilionu korun (přičemž 99% z této sumy spravují banky zahraniční), tak si může každý český střadatel spočítat, o jakou sumu ho Havloidi na neseriozních úrocích obrali a kolik desítek miliard, které jim patřily odplynuly za hranice....
Proč k tomu čeští politkovéi mlčí? Důvodů je více. Buď jsou sami Havloidi; nebo to jsou obyčejní ňoumové; a nebo - při vědomí, jak výstražně bylo naloženo s D. Rathem - nejsou, dle K. Kryla na kolenou, ale ryjí držkama v zemi.
ODKAZY:
České banky by zvládly i další krizi, ale pozor na kampeličky, vyplývá z testů ČNB
Vláda chce zpřísnit podmínky kampeličkám, neměly by spravovat více než 5 miliard
Kampelička Metropolitní spořitelní družstvo má zablokované účty. Pobočky jsou zavřené
Kampelička Metropolitní spořitelní družstvo má zablokované účty. Pobočky jsou zavřené
Kampelička se zablokovanými účty brání své miliardy. Stěžuje si u Lenky Bradáčové
Důvěra v záložny se postupně obnovila (Doplněno 19. 8. v 10:36)
Kampeličky táhnou, Češi si v nich uložili už 34 miliard
Na většině vkladů v bankách Češi loni prodělali. Letos to bude jen o trochu lepší
NÁVRH ZPRÁVY o přispění družstev k překonání krize
