Dobyde Hrad zemanský zbabělec nebo knížecí kriminálník?

Ze zbylých dvou kandidátů lze za zbabělce označit M. Zemana. Proč? Protože ze zbabělosti zradil svou ideu, s níž do politiky šel, která ho vynesla k moci a kterou po získání moci zcela opustil. M. Zeman si na protest proti Klausově kupónové privatizaci demonstrativně odmítl koupit kupónovou knížku. Ohledně privatizace československé ekonomiky měl totiž zcela odlišnou představu a kudy chodil, tudy opěvoval tehdejší hit: privatizaci zaměstnaneckou.

Po získání moci v ČSSD a poté v parlamentu  a následně ve vládě ČR však Zeman na toto téma veřejně již ani nepípl. Dlouho jsem jím opovrhoval a nechápal proč vlastně zradil. Dnes již lze říci, že to bylo patrně ze strachu a ze zbabělosti. Nebyl to totiž ani zdaleka bezpečný podnik.

Německý sociální demokrat Detlev Rohwedder stál v 90. letech v čele úřadu, jehož úkolem byla privatizace státních podniků tehdejší NDR. Privatizováno mělo být celkem 8 500 firem s více než 4 miliony zaměstnanců. Rohwedder – tam kde to bylo možné – preferoval formu zaměstnanecké privatizace. 1. dubna 1991 byl zavražděn odstřelovačem. Puška byla z provenience NATO a z vraždy byla zcela absurdně (cui bono?) obviněna ultralevicová (?!) Rote Armee Fraction... Důkazy kupodivu chyběly, což bylo výstražné,  poněvadž jen hlupáček věří, že německá tajná služba  neměla v RAF své informátory. Rohwedderova nástupkyně, Birgit Breuelová z KDU, již preferovala rychlou privatizaci soukromými investory. Německo sice za Rohweddera drželo den smutku, ale jeho vrahové nebyli nikdy dopadeni. 

U nás byla tehdy situace následující: 21. srpna 1990 Krylův Timur (Václav Havel) zahřímal z Václavského náměstí na svého úhlavního nepřítele: „Krajně temné slušovické žilky nenápadně prorůstají celým naším potravinářstvím... Znovu a znovu se tím potvrzuje, že naše revoluce není dokončena. Naopak to hlavní se musí teprve stát,“ a Timurova parta začala řádit – uvažovalo se dokonce o přepadu Slušovic speciální jednotkou z vrtulníků!

Expremiér Petr Pithart ty chvíle evokuje: „Celá řada lidí byla doslova posedlá představou, že Slušovice jsou jakýmsi výsadkem nepřítele. Já jsem měl ve vládě ministra, který mě znovu a znovu přesvědčoval o utajených vraždách, které brzy vyjdou najevo a budou odhaleny. A já jsem opravdu kolem sebe viděl řadu lidí, kteří byli úplně posedlí, úplně posedlí; a já bych rád i dneska věděl, co tu posedlost způsobovalo. Já tomu ne zcela rozumím.“ (1).

Sametová revoluce vpadla do Slušovic: režim zde nasadil přes 500 kontrolorů a agentů (!)a na F. Čubu byla rozpoutána doslova štvanice! Vedení bylo prověřováno a vyslýcháno; sám F. Čuba byl 66x soudně vyslýchán, někdy výslech trval i 30 hodin nonstop! Zlínsko křižovali informátoři shánějící na předsedu Čubu jakoukoli kompromitující informaci. Agrokombinát byl paralyzován, systematicky rozkrádán a během několika měsíců z něj nezbude vůbec nic...  (2)

Tvář F. Čuby ještě dnes poskytuje důkaz, jak těžce byl perzekuován. „Otec kupónové privatizace“, D. Tříska, motiv perzekuce potvrdil slovy: „Čuba sehrál mimořádně zajímavou a určitě pozitivní roli, ale v tu chvíli, co se to změnilo, patřil mezi naše největší nepřátele...“

O tom, jak rizikové byly v tehdejší době pokusy stát se „jejich nepřítelem“ svědčí slova prof. Waltra Komárka, pronesená až 17. listopadu 2011: „Země, která měla ČKD, Plzeň, závody potravinářského průmyslu atd…Tato země si zničila totálně celý svůj průmysl... Já jsem z toho byl špatný a nevěděl jsem si s tím rady. Proto jsem odešel velmi brzy. Možná proto tady i ještě jsem. Je to složitá historie... Já jsem to považoval za ztracenou partii, protože to bylo tak mezinárodně rozehrané za vedoucí úlohy Ameriky, jejich služeb, sovětologů, kteří byli ohromná ideologická síla. Všimněte si, že všude to proběhlo stejně, akorát nám neukradli naftový pole .... Všude se to rozkradlo, to bylo tak rozehraný... A ti dospělí se báli, stahovali se, vyloženě se báli... (3)  

Mementem mohou být i ne zcela vyjasněné okolnosti  tragické autonehody A. Dubčeka 1. září 1992 (ztráta aktovky, odmítnutí svědectví jeho řidiče), který byl proti rozdělení tehdejšího Československa.

/Objektivně dlužno dodat, že kromě přirozených obav hrál v Zemanově zběhnutí roli i odmítavý postoj mnohých socdem vipek. V polovině 90. let jsem se ptal prof. Věnka Šilhána, proč Zeman  na zaměstnaneckou privatizaci rezignoval. Pan profesor odpověděl: „Já to Milošovi pořád vymlouvám. Zaměstnanecká privatizace – taková blbost...“

Mnohem hrůzostrašnější je ovšem kádrový profil druhého prezidentského kandidáta, K. Schwarzenberga, který jednak veřejně přiznal, že korumpoval restitučního úředníka. „O úplatek si mi snad přímo nikdo neřekl. I když možná, nepřímo, jednou... V jednom případě jsem se tomu podvolil...“ a na otázku co mu dal, odpověděl: „Dal jsem mu to, co si vyžádal.“

Pokud snad tomuto úředníkovi, který zůstal ve funkci ještě dlouho poté, kníže jako protislužbu např. prodal svůj pozemek, pak Trestní zákoník v § 331/Přijetí úplatku (4), onomu úředníkovi dává sazbu 5-12 let. Pro pana Schwarzenberga má  § 332 Podplacení (2) sazbu odnětí svobody na jeden rok až šest let, propadnutí majetku nebo peněžitý treste. Skutečností je, že tento moralizující prezidentský kandidát trestuhodně vyvázl bez trestu.

Zcela temná je navíc vlastizrádná role, kterou tento kandidát na českého prezidenta hraje ve fakticky spikleneckých i zločineckých spolčeních typu Bilderberg (4),  představujících nadnárodního spiknutí organizovaného zločinu (civilního  i válečného) proti státní suverenitě, ekonomické i politické svobodě a společenskému pořádku suverénních zemí. Například před setkáním 14. – 17. května 2009 byla fašistoidní skupina Bilderberg rozpolcena nad dvěma možnostmi: Zda uvést do pohybu delší a trýznivou ekonomickou depresi, která odsoudí svět k desetiletím stagnace, úpadku a chudoby; nebo zda spustit krizi intenzívní, ale krátkodobou, která by vydláždila cestu pro prosazení nového světového ekonomického řádu... (5).

V případě, že tento temný a mravně degenerovaný kandidát – za pomoci zdejší Páté kolony  (Timurovy party a jejích užitečných idiotů, vygenerovaných českou masmediální tyranií) – vyhraje souboj o pražský Hrad, lze minimálně očekávat měkkou reprízu Bílé hory.

ODKAZY:

(1) Slušovický zázrak (4)

(2) Retro Slušovice Část 2

(3) MDA Revoluce s lidskou tváří?

(4) Schwarzenberg na zasedání globálních elit Bilderberg Group

(5) Leaked Agenda: Bilderberg Group Plans Economic Depression

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: František Stočes | čtvrtek 24.1.2013 20:47 | karma článku: 14,86 | přečteno: 867x