Z popelnice do lednice na brněnský způsob
Nakupování v popelnicích. Tak by se krátce dalo shrnout to, co dělají lidé při dumpster divingu. Doslovný překlad tohoto anglického výrazu je potápění se v kontejnerech. Lidé, kteří se mu věnují, nejsou jenom bezdomovci, jak by se na první pohled mohlo zdát, ale také „normální“ pracující nebo třeba studenti vysokých škol. Jedná se o specifický životní styl nazývaný freeganismus. Ten je založený na recyklaci potravin a výrobků, které už ostatní lidé vyhodili. Snaží se upozornit na plýtvání surovinami v dnešní konzumní společnosti. Do kontejnerů se často vyhazuje například zelenina, jejíž jedinou vadou je atypický tvar. Co není dobré pro většinovou společnost, je naopak více než dobré pro freegany. A tak za zadními vchody restaurací či u kontejnerů supermarketů občas můžete narazit na lidi, pro které je prohrabávání popelnic vyjádřením jejich životní filozofie.
Rozhodla jsem se prožít dva dny v jejich kůži. Můj plán je docela jednoduchý. Na první „nakupování“ chci vyrazit s někým zkušenějším, potom už si snad poradím sama. A tak si jednoho dne dávám sraz se známým Jardou na Konečného náměstí, odkud vyrážíme k jednomu supermarketu v Žabovřeskách. Jarda momentálně studuje doktorský studijní program. Dumpster diverem se stal zhruba před dvěma roky, když viděl jeden z dokumentů o tomto fenoménu. „Potom jsem to začal sám zkoušet a zjistil jsem, že v popelnicích nejsou jenom shnilé věci, ale i docela čerstvá zelenina, která se nijak významně neliší od té, kterou si můžeš koupit v obchodě,“ vysvětluje mi.
Doktorand, designéři a studentka žurnalistiky prohrabávají popelnice
Po cestě máme vyzvednout ještě dva Jardovy kamarády. Plná předsudků očekávám přinejmenším, jemně řečeno, přírodní typy. O to větší je mé překvapení, když mi Jarda představí stylově oblečenou a pohlednou módní designérku Petru a jejího přítele Davida. Petra má dokonce vlastní značku. Prohrabávání popelnic a oděvní průmysl mi nejdou příliš dohromady. „Snažím se skloubit svoji životní filosofii s tím, co dělám. Třeba šiju šaty z jednoho kusu látky tak, aby nevznikal žádný odpad, popřípadě zbytky látek využívám k ušití něčeho nového,“ říká mi Petra, jak je možné pracovat v její branži a nestát se zároveň obětí konzumu, zatímco přicházíme k supermarketu. Kluci nejdřív chvíli vyhodnocují situaci a sledují, jestli poblíž není ochranka. Je „čisto“, a tak míříme k zadnímu vchodu obchodního domu. V jeho útrobách poblíž nákladní rampy jsou i kontejnery, které jsou cílem naší cesty.
Na řadu jako první přichází popelnice s pečivem. Je v ní pár baget s odlomenými rohy. Někdo nakupoval, odlomil kus a zřejmě zkusil, jak chutnají. Takto poznamenané pečivo putuje hned do koše a odtud do batohů dumpster diverů. David s Jardou mi nabízí část jejich úlovku. S díky odmítám. K takto vyhozenému pečivu ze dna popelnice ještě nemám důvěru. „My to děláme tak, že si tyhle bagety zapékáme. Myslím, že tímto způsobem zničíš případné bakterie, které by na nich mohly být,“ vysvětluje mi Jarda, zatímco je skládá do batohu. Holky se zase věnují kontejneru se zeleninou a ovocem. Nasbíraly už celou bedýnku. Rozeznávám v ní jahody, banán, fazolové lusky, rajčata, papriku a okurek. „Když je například jedno rajče v krabičce špatné, vyhodí se celá,“ vysvětluje mi David, jak je možné, že právě našli zeleninu, za kterou bych v obchodě bez problému zaplatila. Mezitím mu Petra podává antibakteriální gel. „Tos nečekala, co?“ směje se David, protože si všimnul, jak jsem na pár sekund ztratila kontrolu nad svou spodní čelistí. A má pravdu. Na schůzku jsem šla s velkým očekáváním. Co jsem ale nepředpokládala, bylo to, že někdo, kdo běžně prohrabává popelnice, taky se stejnou samozřejmostí používá antibakteriální gel. Plná nových zážitků se s nimi loučím. Další den pro mě totiž bude perný. Budu lovit v odpadcích. Tentokrát sama.
Den druhý
Je pozdní odpoledne a já stojím na parkovišti před kontejnerem jednoho z brněnských obchodních center. Vyčkávám. Nerada bych na sebe poutala přílišnou pozornost. Ve vhodnou chvíli skáču do kontejneru a na prohrabávání si nasazuju růžové rukavice na umývání. Naplnila jsem tašku rajčaty a paprikami. Z úvah o tom, kolik se mi podaří z mého úlovku uvařit leča, mě vytrhuje vzdálený křik muže z ochranky. Rozhodnu se, že poprvé v životě budu bránit životní filosofii freeganů, pokud to bude potřeba. S napětím hodným horlivé studentky žurnalistiky očekávám reakci přibližujícího se sekuriťáka. „Okamžitě z toho kontejneru vypadněte, nebo zavolám policajty,“ křičí na mě ještě z velké dálky. Zůstávám stát na místě, zatímco muž v černém přidává do klusu. Zřejmě ho můj statický postoj přesvědčil o tom, že mám v plánu utéct. „Neslyšela jste, co jsem říkal?“ křičí na mě teď už ze vzdálenosti jednoho metru. „Ano, slyšela,“ odpovídám a doufám, že přestane křičet, protože se po nás už dívají všichni lidé na parkovišti. Tolik pozornosti si snad ani nezasloužím, probleskne mi hlavou. „Co tam děláte?“ vrací mě zpátky do reality muž z ochranky. Odpovídám mu, že jsem šla kolem kontejneru a napadlo mě podívat se, co všechno supermarkety v dnešní době vyhazují. Snažím se situaci svést na momentální nápad.
„No a tak jsem šla okolo a vzpomněla si, co mi říkal jeden kamarád o tom vyhazování věcí, však víte,“ pokračuju ve svém monologu s cílem uchlácholit pána ve službě, jehož jediným přáním v danou chvíli je zřejmě dostat pitomou holku ven z toho kontejneru. Dokončuji svou řeč a horlivě máchám rukama v růžových rukavicích ve snaze podpořit své výmluvy gestikulací. Zdá se, že ta splnila mnou původně zamýšlený účel. Sekuriťák už visí pohledem jen na mých rukou. Jo, jasně. Impulzivní záležitost tyhlety rukavice na umývání koupelny, Kristýno, nadávám si v duchu. Uvědomuju si, že stojím na hrobu své lži, kterou jsem vystavěla na nejistých základech teď už poloshnilých pomerančů, nahnědlých banánů, zavánějících ananasů a sezónních jahodách.
Má lež se bortí stejně rychle jako směs zeleniny s ovocem pod mou vahou. Pokouším se aspoň o sebejistý úsměv. Je to totiž to jediné, co mi v danou chvíli zbývá. Ještě vlastně igelitka naplněná rajčaty a paprikami, které jsem si jako pravý dumpster diver sama ulovila. „Za pět, čtyři, tři…,“ odpočítává teď už vůbec ne milý muž ve službě sekundy, po jejichž uplynutí zavolá policejní hlídku. Seskakuju z kontejneru. V botách mi čvachtá. „Tak jo, děkuju za pochopení a mějte se pěkně. Nashle,“ loučím se kvapně s překvapeným mužem a ponechávám ho jeho myšlenkám. Dumpster diving totiž není v České republice legální a já už mám, co potřebuji.
Na stole pořád leží polovychladlé lečo. Už přes deset minut. Beru do ruky lžičku a sbírám zbytky své odvahy. S myšlenkou na citát Charlese Bukowskiho „Svět patří těm, co se neposerou,“ nabírám směs zeleniny a polykám ji. Výsledek? Uplynulé dva dny mě obohatily o mnohé. Pár mých předsudků vzalo za své. Vím, kam v Brně za jídlem, kdybych náhodou nevyšla s penězi. Navíc jsem poprvé prohrabávala popelnici i při jiné příležitosti, než když mi do ní spadnou klíčky.
Kristýna Maršovská
Stisk Studentský deník
Velitel četníků Aleš Medek: Jsme parta kamarádů, nápad to byl můj
Četnická stanice v Kuřimi funguje nově čtyři roky. Dům ale pochází z období první republiky. Před deseti lety se v domě opravovala střecha a ve vojenském kufru na půdě našli zedníci četnickou výstroj. Tím vše začalo.
Stisk Studentský deník
Norsko je ideální zemí pro duševní zdraví, říká studentka univerzity v Oslu
Po tříletém bakalářském studiu žurnalistiky na Univerzitě Komenského v Bratislavě se Tereza Szalaiová rozhodla pro pokračování v Norsku. V září nastoupila na magisterský program na Univerzitu v Oslu.
Stisk Studentský deník
Neustále se snažíme vymýšlet něco navíc, říká ředitel festivalu BRNO16
Brno16 je festival krátkých filmů, který se v Brně koná bez přestávky již od roku 1960. Letošní ročník proběhne od středy 12. října do neděle 16. října v kinech Art a Cit. Návštěvníci zde mohou zhlédnout filmy z celého světa.
Stisk Studentský deník
Jet na mistrovství světa byla odměna, vzpomínala Denisa Pavlíková
Český výběr svedl na světovém šampionátu konaném v Nizozemsku a Polsku zápasy s těmi vůbec nejlepšími reprezentacemi na světě.
Stisk Studentský deník
Popáleniny vás poznamenají taky na duši, říká ředitelka organizace Popálky
Lékaři ročně ošetří přes 100 tisíc popálených a tři tisíce z nich musí kvůli popáleninám hospitalizovat. O tom, jak z se z minuty na minutu může změnit život, ví z vlastní zkušenosti zakladatelka organizace Popálky Jana Lacinová.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce
Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...
Hasiči celou noc zasahovali v pralese Mionší, vodu nosili na zádech
Beskydský prales Mionší v noci zachvátil požár. Hasiči celou noc zasahovali v jeho nejvyšším...
Volby by jasně vyhrálo ANO, mimo Sněmovnu by zůstaly TOP 09 a KDU-ČSL
Sněmovní volby by v dubnu vyhrálo ANO s 32,5 procenta, ODS by měla 13 procent, SPD a Piráti shodně...
Protesty studentů eskalovaly i v Kalifornii, jeden člověk skončil v nemocnici
Na Kalifornské univerzitě v Los Angeles (UCLA) se v noci na středu střetli proizraelští a...
Amsterdam bojuje proti nerovnosti v močení. Vyčlení miliony na veřejné záchodky
Radnice v Amsterodamu po několikaletém nátlaku ze strany žen vyčlenila čtyři miliony eur (přes 100...
Prodej rodinného domu Nezdenice
Nezdenice, okres Uherské Hradiště
3 650 000 Kč
- Počet článků 2823
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1121x
Tiráž:
Vedoucí projektu Stisk online: Jaroslav Čuřík
E-mail: curik@fss.muni.cz
Adresa: Katedra mediálních studií a žurnalistiky, FSS MU, Joštova 10, 602 00 Brno.
Tiskové zprávy zasílejte na: stisk.munimedia@gmail.com
Seznam rubrik
Oblíbené stránky
- Katedra žurnalistiky FSS MU Brno
- Magazín M, časopis Masarykovy univerzity
- Stisk, studentský zpravodajský online deník na Facebooku
- Stisk online, studentský zpravodajský online deník (plná verze)
- Atrium, časopis Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity
- Muni TV, studentská televize Masarykovy univerzity
- Humans of FSS
- Stisk, studentský zpravodajský online deník na Twitteru
- Stisk, studentský zpravodajský online deník na Instagramu
- Stisk, studentský zpravodajský online deník na YouTube