Vyhodili ho ze školy, přesto se stal Bohuslav Fuchs úspěšným architektem

Pilný, pracovitý a talentovaný, ale také morous a puntičkář, který se neváhal vzdát práce na svém projektu v případě, kdy nebylo po jeho. I tak popisovali Bohuslava Fuchse lidé, kteří ho znali. Známý architekt by čtyřiadvacátého března oslavil již stodvacáté narozeniny. Slavné stavby si lidé mohli připomenout v den jeho narozenin na přednáškách v Brně či Prostějově. V tomto článku jsou fotografie Fuchsových staveb, které je možné vidět v Brně, spolu s komentářem architekta Jana Sapáka.

Brno - Z reálky ho vyhodili, tak se vyučil zedníkem. Díky své píli a talentu se však stal věhlasným architektem, který se výrazně podílel na rozvoji české moderní architektury. Stodvacáté výročí narození Bohuslava Fuchse si v úterý připomněli lidé na přednášce architekta Jana Sapáka v Brně.

Fuchs byl velmi činorodý architekt, na seznamu jeho děl je přesně 173 realizovaných staveb. Většina z nich se nachází na Moravě, v Praze pak není ani jedna, přestože zde vyhrál několik architektonických soutěží. ,,Mnoho jeho staveb je hodně dobrých, některé jsou vynikající až světodějné, ale spousta z nich je naprosto rutinních. On se obvykle s ničím příliš nepáral, byl se vším vždy rychle hotov," tvrdí Sapák. 

Bohuslav Fuchs neměl možnosti, aby se prosadil v zahraničí, protože kromě hodně špatných základů němčiny neuměl žádný cizí jazyk. Výrazně však ovlivnil rozvoj české architektury a podle Jana Sapáka také jako nikdo jiný zformoval podstatné části Brna.

Obřadní síň na Ústředním hřbitově je jedna z prvních staveb, kterou Fuchs v Brně navrhl. Nachází se u hlavní hřbitovní brány z ulice Vídeňská. ,,Tato budova je devadesát let stará a dosud nemusela být přestavěna, což velmi dobře svědčí o technické i estetické nadčasovosti Fuchsovy architektury. Bohužel v současnosti již není tolik využívána. A navíc je obrostlá těmi příšernými tújemi, které zakrývají celou krásu stavby," myslí si Jan Sapák. I přes své dokonalé architektonické zpracování je Obřadní síň méně známá než jiná věhlasná stavba na stejném hřbitově - krematorium od architekta Ernsta Wiesnera.

Mětské lázně v Zábrdovicích z roku 1932 sloužily Brňanům nejen k hygieně, ale i k rekreaci a společnému setkávání. Byly postaveny v chudé tovární čtvrti, kde lidé ve svých domovech nemívali koupelny a umývat se chodili do veřejných lázní. ,,V Brně byly plánovány celkem čtyři velké lázně, nakonec však byly postaveny jen tyto jedny. V době svého vzniku to byly pravděpodobně nejmodernější lázně na světě," tvrdí Sapák. Venkovní areál letních lázní je částečně zrekontruovaný a lidé jej ke koupání využívají i v současnosti. Budova zimních lázní je už několik let zavřená a neustále chátrá.

Na návrhu Moravské banky na náměstí Svobody spolupracoval Bohuslav Fuchs s Ernstem Wiesnerem. ,,Fuchs i Wiesner byli přátelé, ale jen do doby, kdy si každý pracoval na svém vlastním písečku. Bohužel po této společné akci si už nemohli přijít na jméno," uvedl Sapák. Přestože je budova dodnes používána jako banka, její vzhled se od původní podoby dost liší. ,,Fasáda je hodně pozměněná, okenní rámy dnes mají dvakrát větší rozměry než původně. Nicméně je to pravděpodobně první závěsná stěna v Evropě," dodal Sapák.

Lázně na dnešní Nádražní ulici bývaly již od samého počátku Brna. Současnou podobu jim vtiskl Bohuslav Fuchs v roce 1928 a kromě několika detailů, jako modernizace vybavení či jiná barva fasády, jsou stále v původní podobě.

Původní Zemanova kavárna stávala o dvě stě metrů severněji, a to až do roku 1964, kdy byla zbourána kvůli výstavbě Janáčkova divadla. Poměrně věrnou repliku kavárny navrhli architekti Zbyněk Pech a Jana Janíková na začátku devadesátých let. ,,Z počátku jsem se na nápad postavit kopii kavárny díval velmi skepticky. Nelíbilo se mi, že jiné cenné stavby chátraly a nebyly peníze na jejich záchranu. Pravda ale je, že se zde dařilo utvářet velmi dobrou a věrnou atmosféru, a to až do doby, než asi před čtyřmi lety nastala výrazná změna. Dnes se to už ani nejmenuje Zemanova kavárna a uvnitř je trochu zpotvořená designová restaurace," uvedl Sapák. Zajímavostí je použití spouštěcích oken, které lze zapustit až do země a vytvořit tak otevřený prostor. Stejný systém použil o pět let později Mies van der Rohe ve vile Tugendhat.

,,O hotelu Avion se traduje hloupá povídačka, že je to nejužší hotel v Evropě, což rozhodně není pravda. Nicméně ten velmi úzký a stísněný vnitřní prostor je zpracován naprosto mistrovsky, vše je geniálně rozvedeno do výšky. Díky tomu se tam vešla restaurace, kavárna i osmačtyřicet hotelových pokojů," okomentoval stavbu Sapák. Fuchs vytvořil desetipodlažní hotel z původně jednopatrového domu, ve kterém bývala oblíbená restaurace Kostelecký. 

V dobách své největší slávy byly kavárna a restaurace Avion centrem českého kulturního života, konkurovat jim mohla pouze kavárna Slavie. Nyní je celá budova zavřená a velmi zchátralá, jelikož současný majitel nemá dost peněz na její opravu. Architekt Jan Sapák však celou situaci nevidí tak tragicky. ,,Ten stav, který vidíme, je trochu klamný. Samozřejmě by bylo skvělé, kdyby byl hotel otevřený a bylo o něj pečováno, ale zatím není nic ztraceno, naděje na znovuobnovení je pořád velká. Někdy mohou úpravy a rekonstrukce cenných památek na jejich původnosti ubrat mnohem více než samotné chátrání," vysvětlil Sapák. Podle něj by navíc majitel při znovuotevření hotelu musel vyřešit celou řadu komplikací. ,,Hotel má mnoho nevýhod, nemá zahradu ani garáže, což je v dnešní době problematické. Navíc má jen jeden vchod, což přináší hygienické a požární potíže. Provozovat by ho asi šlo, ale je to velmi delikátní záležitost," dodal.

Palác Alfa také navrhl Bohuslav Fuchs, ale o jeho autorství se nehlásil, protože v době stavby se pohádal se stavitelem Františkem Hrdinou. ,,Fuchs byl velmi cimprlich a pokud některý ze stavitelů udělal nějaký krok, který mu nebyl po vůli, tak stavbu ani nezařadil do seznamu svých děl, což se stalo i v případě Alfy," zmínil se Sapák. Přestože Fuchs odešel od nedodělaného projektu, Hrdina jej nakonec dokončil téměř podle Fuchsova původního návrhu. 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Marchova vila (vlevo) i dům Domina Pavlíčka nesou výrazné prvky ojedinělé kubistické architektury. Obě stojí na Lerchově ulici v Masarykově čtvrti.

Při projektování vily manželů Petrákových v brněnských Pisárkách se Fuchs nechal inspirovat organickým funkcionalismem. Současní majitelé o celý dům dobře pečují a i díky tomu se jej podařilo dochovat téměř v původním stavu.

Vlastní dům i s ateliérem si Bohuslav Fuchs navrhl v roce 1928 a umístil jej v brněnských Žabovřeskách. ,,Obvykle bývá pro architekty mnohem jednodušší navrhnout skvělou vilu než velkou stavbu, proto je také většina architektů známá spíše svými projekty vil. U Fuchse je tomu však naopak. Nelze přehlédnout, že jeho velké budovy jsou daleko lepší než ty vilové, trochu se zdá, jako by ty menší projekty trochu odbýval. Speciálně to platí o jeho vlatním domě, který mi nikdy příliš nepadl do oka," přiznal Sapák. Původní velice elegantní návrh architektova domu narušili jeho současní majitelé výměnou oken a zateplením fasády.

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Stisk Studentský deník | sobota 28.3.2015 10:45 | karma článku: 16,14 | přečteno: 547x