Vše nejlepší, pane ministře, přáli demonstrující studenti Dobešovi

Krásnější narozeninový dárek si ministr školství nemohl přát. Téměř tři tisíce brněnských studentů kvůli němu vyráží krátce po čtvrté hodině na protestní pochod proti plánovaným reformám školství.

Reformy smrdí od hlavy. Protestující dávali najevo svůj názor na připravovanou reformu.Petr Gal

Brno Týden neklidu pokračuje. „Chceme Josefu Dobešovi poděkovat za to, co pro nás dělá,“ říká s ironickým úsměvem organizátor akce Tomáš Prát a kontroluje vysílačku, pomocí níž se pořadatelé, převážně akademičtí senátoři brněnských univerzit, domlouvají. Z reproduktorů umístěných na vlečce traktoru hraje hudba. Lidé pod deštníky a kapucemi křičí hesla, která přinesli na transparentech. Na vše dohlíží policisté. „Nevíme, kolik je jich ve službě, ale nebude to příliš závratný počet,“ poznamenává Prát. „Lednový pochod byl klidný, nejsme žádní extremisté, mají s námi dobrou zkušenost,“ vysvětluje. Policisté především odklání dopravu. Protestující totiž přes Moravské náměstí míří k rektorátu Masarykovy univerzity.

„Snažme se o kultivovaný průběh pochodu v univerzitním duchu,“ vyzývá přítomné moderátor demonstrace Zdeněk Ručka, který dění sleduje z vozíku jedoucího traktoru. „Je možné, že se někdo bude snažit vyvolávat konflikty,“ dodává. Nečekaný rozruch přitahuje pozornost obyvatel. Vychází z obchodů, otevírají okna, prodavači rychlého občerstvení vystrkují hlavy do ulice. Starší paní na adresu studentů poznamenává: „Chtěli by všechno zadarmo, ale platit se musí. Mně taky nikdo nic nedal.“ Mnoho přihlížejících se ale k průvodu přidává a Ručka vzápětí oznamuje, že demonstrantů je již přes tři tisíce. „Pojďte s námi, pojďte s námi,“ skanduje dav a několik dívek přesvědčuje kolemjdoucí, že se mají otočit a připojit k průvodu. Policisté mezitím zastavují tramvaje na Moravském náměstí. V přilehlém parku několik herců opakuje krátké představení kritizující plánované poplatky. „Banky živit nechceme,“ hlásají.

„Poděkujme rektorovi za to, že nás podporuje,“ křičí do mikrofonu Ručka, když traktor míjí rektorát. Studenti reagují hlasitým potleskem. Déšť zesiluje. „Nečas přejde, nečas přejde,“ reagují dvojsmyslně na nepřízeň počasí. Mezi transparenty a cedulemi s podobiznami politiků vlají státní vlajky i moravský prapor. Kapky deště prosvěcují blesky desítek fotoaparátů. Protestující vzbuzují velký zájem reportérů. Někteří z nich touží po senzaci. „Pak se stavím a domluvíme se,“ říká redaktor televize Prima mladému policistovi. „Zajímají mě hlavně konflikty, bitky a potíže,“ upřesňuje a odchází za kameramanem. U Janáčkova náměstí zprovozňují dva muži těžkou vojenskou sirénu. Její zvuk přehluší i okolní skandování. „Chlapi, pojďte nám pomoct,“ volají na zvědavce, kteří se u sirény zastavují. Vzápětí točí klikou hned několik zájemců.

Odpor k  chystaným změnám ale nevyjadřují pouze mladí lidé. Po chodníku pomalu kráčí i šestasedmdesátiletý Milan Křivánek. „Nevím přesně, proč je reforma dobrá nebo naopak špatná,“ přiznává penzista. „Moc mě ale těší, že studenti konečně otevřeně vyjadřují svůj názor a bojují proti nesvobodě,“ vysvětluje. Hodinu po začátku demonstruje téměř pět tisíc lidí. Míří zpátky do městského centra kolem Fakulty sociálních studií. „Rozhodli jsme za tebe,“ bubnuje skupinka osmi lidí u Červeného kostela.

Traktorista vypíná motor na náměstí Svobody. Centrum Brna neustále zaplňují další a další lidé. Dva dobrovolníci přivezli na káře čaj ve várnicích. Nalévají jej do kelímků od jogurtů a podávají každému, kdo se chce zahřát. „Chtěli jsme aspoň trochu pomoci těm, kteří přišli,“ vysvětluje Filip Kroa a otevírá druhou nádobu. Náměstí je plné. Stojí se i na morovém sloupu. „Přátelé, buďte prosím opatrní, ať památku nepoškodíte,“ vyzývá je Zdeněk Ručka. „Kdyby o tento morový sloup pečoval ministr Dobeš, už tady místo něj dávno máme díru v zemi,“ komentuje. Poznámka vyvolává vlnu smíchu. Potlesk. „Podle posledních informací od policistů nás tady je šest tisíc,“ pokračuje a spouští nový potlesk. Ten sílí, přestože je na některých účastnících vidět únava. Na improvizované vozíkové pódium po žebříku vystupují předsedové studentským komor akademických senátů a mluvčí iniciativy Za svobodné vysoké školy. Vysvětlují, proč musí veřejnost odmítnout připravované změny zákonů. „Návrh ohrožuje nezávislost našich akademických senátů,“ připomíná Václav Drozd z iniciativy Za svobodné vysoké školy. „Vláda chce na našich školách vyzkoušet neoliberální klystýr, který způsobí sociální nerovnost,“ napadá navrhované zpoplatnění studia.

Několik studentů vytahuje z kapes svazky klíčů a zvoní jimi. Na vozík přichází muž s kartonovou tváří Josefa Dobeše. Pavel Troubil z Masarykovy univerzity mu děkuje a k dnešním narozeninám mu dává zlatý padák. A doporučení k podání demise. „Hodně štěstí, zdraví...,“ zpívá šest tisíc lidí oslavenci. Organizátoři děkují zúčastněným za podporu. Při loučení je zvou na další události týdne neklidu. Demonstranti opouští náměstí v dlouhých zástupech. Přijít popřát oblíbenému politikovi k narozeninám a vyjádřit svůj názor jim nic nezabrání. Ani nečas, ať už je jakýkoliv.

Petr Gal

Přečtěte si také anketu o vysoškolské reformě: http://www.munimedia.cz/prispevek/anketa-podporujete-protest-proti-reforme-skolstvi-2459/