Vánoce v říjnu? V Česku běžná věc

Na Vánoce si připomínáme narození židovského krále Ježíše, který se stal symbolem dnešního nositele dárků. Nezměnily se už jen v období plné konzumace, pití, jídla a nakupování?

Vánoční období je pro člověka důležitou součástí života. Pro děti je to dokonce nejoblíbenější část roku, na kterou se těší od konce letních prázdnin. Uvědomují si, že když budou hodní, dostanou pod stromeček vytoužený tablet, mobil nebo snowboard. Svátky ale nejsou pouze o nakupování drahé elektroniky, ale skrývají v sobě mnohem hlubší podstatu. Právě ta lidem často uniká. Jak praví moudré pořekadlo, Vánoce jsou svátky klidu a míru. To v současné době úplně neplatí. Už koncem října se obchodní domy změní v blikající pevnosti, ze kterých se line melodie vánočních koled a reklam, jež nás upozorňují na zlevněné zboží. V obchodních domech čekáme před pokladnou v nekonečných frontách překřikujících se lidí. Na pultech se vyjímají ochutnávky cukroví, které připomínají, že bychom měli co nejdříve začít s přípravami. Opravdu to takto chceme?

V Česku slavíme po americku                              

Při prosincové návštěvě obchodu si připadám jako v Americe. Ve výloze mě pozoruje Santa Claus, který anglicky zpívá koledy a máváním ruky mě zve dovnitř. Přijmu jeho pozvání a vstoupím. Poté mu dojdou baterky, ruka zůstane viset ve vodorovné poloze a veškeré kouzlo Vánoc je pryč. Když vynechám nápisy typu Merry Christmas, na které narážím úplně všude, vidím advent jako dobu, kdy lidé závodí v počtu naběhaných kilometrů mezi elektrem, potravinami a hračkářstvím. U toho pak zapomínají na své blízké, kteří čekají doma a raději by čas strávili s nimi než s dárky, které od nich dostanou.

Současné Vánoce jsou především svátkem pro obchodníky. V loňském roce utratili lidé za dárky v průměru téměř šest tisíc, za jídlo nechali v obchodech další dva a půl tisíce. Tento konzumní život nemá s podstatou křesťanských oslav nic společného. Podobné je to s financováním ve velkých městech. Brněnští zastupitelé vyhradili pro letošní rok na vánoční výzdobu a trhy z rozpočtu 1,5 milionu. V Ostravě byli městští představitelé ještě štědřejší a na dekorace putovalo 2,75 milionu. Tyto peníze by se daly využít rozhodně smysluplněji než nákupem svítících sněhových vloček, které jsou do ulic instalovány už měsíc před začátkem adventu. Přitom si jich nikdo nevšímá. Nemluvě o tom, že v mnoha městech je každoročně potkávám současně s májovým průvodem. To už naštěstí alespoň neblikají.

Jedna tradice se i přes značnou transformaci neustále dodržuje a alespoň trochu vylepšuje jinak negativní stín komerčních Vánoc. Pokud nám teroristé tuto možnost nevezmou, rozsvícení vánočního stromu je i v dnešní době mezi lidmi oblíbenou akcí. Dříve sice probíhalo až s příchodem adventu, dnes většinou stromečky na náměstí svítí i o čtrnáct dní dříve. Buďme ale i za tento náznak tradice rádi, protože dokazuje, že opravdové Vánoce ještě stále existují.

David Vondra