Studium v zahraničí není jen Erasmus

Kdo chce zažít studium v cizí zemi, většinou volí program Erasmus. Existují však i jiné možnosti, kde jsou šance na úspěch třeba i větší. Stačí je jen znát.

Studium v zahranici muze byt uplne nova zkusenost. Foto: Fotolia/Archiv NaZkusenou.czBrno - Zkusit si, jak se žije v jiné zemi, naučit se dobře cizí jazyk, získat nové znalosti a poznat přátele z celého světa. To jsou většinou hlavní důvody, proč studenti jezdí na studijní pobyty do zahraničí. Nejčastěji využívají programu Erasmus. Málo kdo už ví, že existuje i mnoho dalších možností, jak se do světa studijně podívat. Největší nabídka je na internetu, občas však může být těžké se k těm správným stránkám proklikat. Proto jsou několikrát do roka oranizovány různé veletrhy a přednášky na téma studium v zahraničí, kde se studenti dozví více o svých možnostech. Jednou z takových akcí byl i týden  zahraniční mobility, který zorganizovala Masarykova univerzita. Kromě jiného se na něm představila Akademická informační agentura, Fulbrightova komise a studentská organizace GFPS. Akademická informační agentura Patrně největší počet zemí, do kterých je možné vycestovat, nabízí Akademická informační agenutura (AIA), která spadá pod ministerstvo školství. Momentálně studentům umožňuje vycestovat do čtyřiceti zemí z celého světa. Nabídka je však omezená pouze na země, se kterými má Česká republika uzavřenou určitou mezinárodní smlouvu. „Proto není možné získat stipendium do Velké Británie nebo například Austrálie, i když by o ně byl určitě velký zájem,“ vysvětlila Eva Jermanová z agentury. Místo toho však agentura nabízí zprostředkování stipendií do takových exotických zemí, jako je například Severní Korea nebo Peru. Ani tam se však nemusí dostat každý. Některé programy jsou určeny jen některým studentům, například do Peru se můžou podívat jen studenti zemědělství a lesnictví. Přestože agentura přináší studentům mnoho zajímavých možností, je mezi svou cílovou skupinou spíše neznámá. „Nikdy jsem o této agentuře neslyšela, i když je pravda, že jsem si moc informací nesháněla,“ uvedla například studentka politologie Magda Nemkyo

vá, která nyní studuje v Německu přes program Erasmus. Oproti programu Erasmus vyžaduje AIA větší aktivitu studenta, který si musí najít zahraniční školu sám. Za to však získá většinou vyšší stipendiu, které pokrývá studijní i životní náklady. V případě studentům Masarykovy univerzity pak Centrum zahraničních studií zaplatí i cestu a pojištění. Přestože poptávka studentů převyšuje nabídku, Jermanová z AIA se domnívá, že kdo projeví zájem, stipendium pravděpodobně dostane. „Šance nejsou nízké,“ řekla. Fulbrightova komise Zájemci o studium v Americe pravděpodobně již někdy slyšeli o Fulbrigtově komisi, která se zabývá výměnnými programy studentů mezi Českem a USA. Komise nabízí tři tipy stipendií – stipendium pro (post)graduální studium, stipendium pro doktorské studium vědy a techniky a Fulbright-Masarykovo stipendium pro doktorandy. Stipendia tedy mohou získat studenti, kteří získali alespoň bakalářský titul. Podle Hany Rambouskové z Fulbrightovy komise je hlavním kritériem pro výběr uchazeče dobrá angličtina. „Pak samozřejmě také jeho záměr, proč chce jet zrovna do USA,“ uvedla. Stipendium mohou studenti získat na jeden akademický rok. Komise zaplatí školné až do výše 18 tisíc dolarů. „Pokud si student vybere dražší školu, musí si rozdíl doplatit,“ objasnila Rambousková. Kromě školného pak komise studentovi zaplatí cestovní náklady, pojištění a životní náklady. Protože jeden student ve výměnném programu vyjde na velké peníze, šanci mají skutečně jen ti dobří. „Požadujeme výborné studijní výsledky, studenti s průměrem horším než dva mají nízkou šanci,“ popsala požadavky Rambousková. Každý rok Fulbrigtova komise obdrží asi třicet až padesát přihlášek pro (post)graduální stipendium, uspěje asi deset studentů. Absolventi programu většinou mluví o nezaplatitelné zkušenosti. Například Robert Helan, který získal Fulbright-Masarykovo stipendium,  si pochvaluje výborné studijní prostředí, které na americké univerzitě vládlo. „Byla to skvělá šance potkat lidi z oboru,“ popsal. GFPS Zajímavou šanci pro německy mluvící studenty představuje studentská organizace GFPS. Ta funguje zejména na dobrovolnické práci studentů. GFPS je mezinárodní organizací, která sbližuje mladé lidi z Německa, Polska, Česka a Běloruska. V České republice zatím funguje česko-německá výměna a plánuje se užší spolupráce s Polskem. Organizace každý semestr zprostředkuje stipendijní pobyt v Německu dvěma českým studentům. Výše stipendia je vždy 560 euro. Kromě klasického studia organizace nabízí i absolvování pracovní stáže. V takovém případě student chodí pár dní do práce v německé firmě a zbytek týdne se věnuje studiu. „Taková zkušenost se samozřejmě pro další pracovní život velmi hodí,“ řekla

Zuzana Koutná z GFPS. Kromě stipendijních programů organizace každý rok pořádá i prázdninové intenzivní jazykové kurzy. Čeští a němečtí studenti spolu čtrnáct dní žijí, přičemž se Češi učí německy a Němci česky. „Poplatek pro české studenty je jen 3300 korun, který zahrnuje výuku, jídlo i ubytování,“ přiblížila Koutná. Protože studenti vyjíždí do zahraničí každý semestr, koná se výběrové řízení dvakrát ročně. „Podmínkou je, aby byl uchazeč mladší třiceti let a aby se domluvil německy. Stipendium není určeno pro doktorandy. Ptáme se i na průměr známek, ale důležitější je projekt, který student v přihlášce navrhne,“ popsala požadavky Koutná. Povinnou součástí přihlášky je totiž popis projektu, kterému se bude chtít student v Německu věnovat. Může být z jakéhokoliv oboru, důležité ale je obhájit, proč ho chce student realizovat zrovna na německé univerzitě. Ani touto nabídkou možnosti studentů však nekončí. Podle Barbory Nevosádové z internetového portálu Nazkušenou, který se zabývá prací a studiem v zahraničí, je důležité hlavně aktivně hledat. „Možností existuje spousta, chce to jen věnovat čas hledání. Uchazeči se přitom nemusí spoléhat jen na české organizace, díky internetu můžou najít možnosti přímo v zemi, kam chtějí odjet.“ uvedla. Barbora Rácová