Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Rozhovor: V Antarktidě se cítím bezpečněji než na ulici v Brně, říká studentka

Na ostrově Jamese Rosse provozuje Masarykova univerzita už deset let polární stanici J. G. Mendela. Studenti doktorského studia se mohou zúčastnit expedice a přesvědčit se, že Antarktida neznamená jen nehostinnou zemi.

Brno – První skupina letošních vědců z brněnské Masarykovy univerzity je již přes týden zpátky z Antarktidy v Česku. Na ostrově Jamese Rosse zkoumala sedmnáctičlenná výprava například ledovce, mikroorganismy a klima. „Výhoda Antarktidy je, že pokud tam člověk zanechá nějaký měřicí přístroj, tak za rok ho tam určitě najde,“ říká studentka Přírodovědecké fakulty a účastnice expedice Michaela Kňažková.

Jak jste se na výpravu na stanici Johanna Gregora Mendela v Antarktidě připravovala?

Má příprava vyplývá z výběru tématu, které chci zpracovat jako svou disertační práci na doktorském studiu na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Tím tématem jsou nivační procesy na ostrově Jamese Rosse v Antarktidě. Nivace je termín pro destrukční činnosti sněhu. Jedna z podmínek pro dané téma byla strávit minimálně jednu sezónu v Antarktidě. Člověk tedy musí vědět, co chce v terénu dělat. Internet tu není, publikace s sebou nepotáhnete. Je třeba si ujasnit cíle a následně vytvořit nějaký plán, který je ovšem zčásti orientační, protože výzkum záleží na terénu a počasí.

Jaké fakulty jsou do programu zapojené?

Zapojena je hlavně Fakulta přírodovědecká. Pobyt na Antarktidě je hrazen z infrastrukturního projektu CzechPolar2, takže studenti si neplatí nic kromě vlastní výbavy. Naše expedice zahrnovala vědce z geografie, geologie a biologie, dále dva techniky a doktora. Magisterští studenti tam obvykle nejezdí, spíše zpracovávají data, která jim dovezou studenti starší. Mají ovšem možnost programu se zúčastnit, pokud se dostanou na doktorské studium a rozhodnou se zpracovávat téma týkající se Antarktidy. Stanice se snaží rozvíjet spolupráci i s jinými univerzitami včetně zahraničních institucí. Omezená je ovšem kapacita lůžek na základně. Těch je pouze dvacet a do budoucnosti se o navýšení neuvažuje. Nás bylo letos sedmnáct.

Kdy jste na výpravu odjeli a jak dlouho trvala?

Expedice vyrazila již 28. prosince. Přes Buenos Aires jsme přeletěli do Argentiny do města Rio Gallegos, kde jsme čekali na vojenské letadlo, které nás mělo přepravit na argentinskou základnu. Odsud jsme se měli vrtulníkem dostat na ostrov Jamese Rosse. Existují jen dvě cesty na ostrov. Buď vrtulníkem s Argentinci, nebo ledoborcem z Chile, kterým jela druhá skupina, která byla na ostrově dřív. Kvůli špatnému počasí musela první skupina, v níž jsem byla i já, čekat tři týdny, než se na ostrov dostala, což bylo nakonec až 20. ledna. Zpět jsme se vraceli 23. února.

Říkáte, že jste kvůli špatnému počasí museli čekat v Argentině. Jak to tedy bylo s počasím na Antarktidě?

Ostrov se nachází nad polárním kruhem, takže to není ta Antarktida v pravém slova smyslu, kde jsou běžné minus třicetistupňové teploty. Navíc jsme tam jeli v „létě“, takže převážnou část dne svítilo slunce. Někdy bylo dokonce až pět stupňů nad nulou. Zároveň je tam ale velice proměnlivé počasí. Několik dní nám pršelo, což není na Antarktidě úplně běžné. Těch dní bylo ale pár, zhruba asi tři.

Co jste na ostrově zkoumali?

V rámci expedice jsme byli rozděleni do skupin, v nichž jsme zkoumali rozdílné věci dle našeho zaměření. Rostlinní fyziologové dlouhodobě zkoumají lišejníky a předpokládá se, že letos nalezli až čtyři nové druhy. Mikrobiologové sbírali vzorky trusu tučňáků a vodu z jezer, ve kterých analyzovali přítomnost mikroorganismů. Dále také klimatologičtí výzkumníci, kteří zde mají meteorologické stanice a měří teplotu, rychlost větru a termální vlastnosti aktivní vrstvy permafrostu, to vše pak v průběhu let porovnávají.

Čemu konkrétně jste se tam věnovala vy?

Já jsem na ostrově byla za tým geografů a geomorfologie. Zkoumali jsme nivační procesy, které souvisejí s akumulacemi sněhu. Táním sněhu jsou postupně odnášeny částice materiálu a vytváří se specifické tvary reliéfu, takzvané nivační deprese. Ty jsme mapovali, popisovali jejich morfologii a zaměřovali pomocí GPS, dálkoměru a sklonoměru. Zároveň jsme odebrali vzorky regolitu, které jsme si dovezli do Brna.

Jsou pracovní podmínky v antarktickém terénu těžké?

Neřekla bych. V létě je tam krásně. Měli jsme tam tepleji než v Brně v zimě. Vodu jsme brali přímo z ledovce, ale museli jsme ji filtrovat od usazenin. Nemá v sobě žádné minerály, proto bylo potřeba doplňovat hořčík a multivitaminy, jinak hrozí, že chytnete křeče. V zimě je tu ovšem pusto. Nic se tu neděje, je tma, není voda, protože potoky netečou, ledovce jsou zamrzlé. Teploty se pohybují kolem minus třiceti.

Takže o život nešlo?

Ani zdaleka ne. Vše bylo zabezpečené. Myslím si, že je mnohem větší pravděpodobnost, že mě přejede v Brně auto, než že se mi něco stane v Antarktidě. Země je tam pustá, nikde ani živáčka, jde o čisté spojení s přírodou. Odpočinete si od shonu a každodenního stresu a naplno se věnujete výzkumu.

Domů jste se vrátila zhruba před týdnem. Co teď tedy následuje?

Nyní nás čeká v průběhu několika následujících měsíců práce v laboratořích. Budeme zkoumat například zrnitost materiálu, která se měří analytickými síty. Primárně nám jde o to, abychom zjistili, jakým tempem procesy pracují. Máme datované, kdy se daná oblast odlednila. Po ústupu ledovce začínají intenzivně působit procesy modelace reliéfu. Cílem je pak závěry publikovat v odborném časopise.

Kdy budou zhruba závěry výzkumu?

Sítování bohužel zabere hodně času, takže nás čeká mnoho práce. Nicméně v průběhu dubna se v Brně koná studentská konference, kde se budeme snažit prezentovat již nějaké výsledky.

Plánujete se někdy do Antarktidy vrátit?

Určitě ano. Začali jsme totiž u jezera Monolith monitorovat teploty půdy v okolí balvanů, u kterých dochází k třídění materiálu. V těchto místech se tvoří vytříděné pásy hornin vlivem rozpouštějícího se sněhu. Tento konkrétní proces chceme pochopit. Za dva roky se tam plánuji vrátit a pracovat s daty osobně opět na místě. Ověřím si a doplním znalosti, které k dopsání disertační práce potřebuji.

LENKA JEBÁČKOVÁ

Autor: Stisk Studentský deník | úterý 14.3.2017 10:00 | karma článku: 17,28 | přečteno: 542x
  • Další články autora

Stisk Studentský deník

Recenze: Divoká říše slibuje více, než zvládne splnit

Novinka nakladatelství CooBoo - Divoká říše autorky Stacey Marie Brown: Kniha se odehrává v dystopické Budapešti a nakladatelství se ji nebojí srovnat i s velikány žánru adult fantasy, ke kterým má však daleko.

22.11.2022 v 13:00 | Karma: 9,46 | Přečteno: 256x | Diskuse | Kultura

Stisk Studentský deník

Tvorba komunity je pro nás klíčová, říká vedoucí Radia R Barbora Dohnalová

Největší studentské rádio na území Česka a Slovenska má nově zvolené vedení. Místo station manažerky získala studentka Barbora Dohnalová. V rozhovoru mluvíme o autenticitě, fungování, ale i osobním vztahu Dohnalové k Radiu R.

14.11.2022 v 12:31 | Karma: 9,00 | Přečteno: 167x | Diskuse | Média

Stisk Studentský deník

Zápasník Chotěnovský: Trend MMA je teprve na začátku

V jednadvaceti letech se rozhodl pro sport, který u nás v té době nikdo neznal. Denně dojížděl sedmdesát kilometrů na tréninky z Dolní Dobrouče do Hradce Králové. Řeč je o MMA zápasníkovi Lukáši Chotěnovském.

3.11.2022 v 12:19 | Karma: 7,68 | Přečteno: 133x | Diskuse | Sport

Stisk Studentský deník

Komentář: Reklama na Formuli 1 v americkém Austinu

Max Verstappen znovu kraloval. Tentokrát na okruhu COTA (Circuit of the Americas) ve Spojených státech Amerických. Předcházelo tomu ale drama plné nehod, předjíždění a chyb. Byla to Formule 1, tak, jak ji známe.

25.10.2022 v 16:17 | Karma: 9,14 | Přečteno: 142x | Diskuse | Sport

Stisk Studentský deník

Recenze: Hlavní hrdina přepere tygra. To je bollywoodský trhák RRR

Bollywoodský film RRR, který se odehrává v koloniální Indii, nenechá diváka ani na chvíli usnout. Emoce, zpěv, boje. Film plný adrenalinu a nebezpečí.

19.10.2022 v 13:00 | Karma: 8,78 | Přečteno: 189x | Diskuse | Kultura
  • Nejčtenější

Novinky na iDNES Premium: Kompletní OH 2024 v Paříži díky televizi Telly

15. července 2024,  aktualizováno  22.7 8:34

Získejte 100 televizních kanálů na 30 dní zcela zdarma díky internetové televizi Telly. Součástí...

„Nakonec na mě plivnul.“ Nizozemec loví Češky a prodává je na gangbang

18. července 2024

Premium Stovky českých žen k natáčení tvrdého porna v Nizozemsku naverboval v uplynulých letech Daniël van...

IT problémy způsobily kolaps bank i letišť. V Evropě i jinde ve světě

19. července 2024  9:25,  aktualizováno  22:33

Řadu zemí v pátek zasáhly problémy s počítačovými systémy. Letiště kvůli výpadku čelila potížím s...

„Katastrofa pro Ukrajinu.“ Trumpův výběr viceprezidenta rozklepal Evropu

16. července 2024  10:28,  aktualizováno  12:04

Jméno J.D. Vance naznačuje, kam by se mohla ubírat zahraniční politika Spojených států v případě...

Vláda schvaluje „český“ Green Deal. Prudce zdraží benzin, uhlí i stavby

17. července 2024

Premium Benzin a nafta podraží od roku 2027 až o deset korun, stavět nové domy bude složitější kvůli...

V Lovosicích hoří skládka pneumatik, zasahuje devět hasičských jednotek

22. července 2024  22:16

V Lovosicích na Litoměřicku hoří skládka pneumatik. Z místa požáru stoupá hustý černý kouř,...

Převážené baterie do elektromobilů se v kamionu vznítily. D1 čtyři hodiny stála

22. července 2024  22:06

Kvůli požáru kamionu ve Vražném na Novojičínsku byla čtyři hodiny neprůjezdná dálnice D1 ve směru...

VIDEO: Česká chovatelka uhodila psa na výstavě, pořadatelé ji vyloučili

22. července 2024  21:38

Během sobotní výstavy psů v maďarském Sarváru se neovládla česká vystavovatelka a po skončení...

Zoceleni z vesmíru i armády. Demokraté mají devět adeptů na viceprezidenta

22. července 2024  21:02

Už po oznámení amerického prezidenta Joea Bidena, že se nebude ucházet o znovuzvolení, začali jeho...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

  • Počet článků 2823
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1116x
Stisk online je studentský online deník tvořený studenty Katedry mediálních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Blog Stisku je po dohodě s redakcí Blog iDnes.cz koncipován jako skupinový. Stisk vznikl v roce 1997 jako jeden z prvních internetových časopisů v České republice, v rámci blogu iDnes se představuje od února 2009. Plná verze časopisu Stisk online je k dispozici zde.

Tiráž:
Vedoucí projektu Stisk online: Jaroslav Čuřík
E-mail: curik@fss.muni.cz
Adresa: Katedra mediálních studií a žurnalistiky, FSS MU, Joštova 10, 602 00 Brno.
Tiskové zprávy zasílejte na: stisk.munimedia@gmail.com