Přistání na kometě přilákalo do planetária desítky lidí

Modul Philae přistál včera na povrchu komety Čurjumov-Gerasimenko po sedmihodinovém sestupu od sondy Rosetty. Historicky první přistání člověkem vyrobeného modulu na kometě přilákalo do planetária na Kraví hoře několik desítek lidí. O modulu a plánovaném průběhu přistání přednášel v planetáriu Tomáš Přibyl. 

Brno – Sondu Rosetta dopravila před deseti lety raktera na meziplanetární dráhu. Od té doby se sonda třikrát vrátila k Zemi, jednou proletěla kolem Marsu a dvakrát kolem asteroidu, než se konečně dostala ke kometě Čurjumov-Gerasimenko. Včera na ní jako na první kometě v historii úspěšně přistál člověkem vyrobený modul.

Modul se úspěšně odpojil od sondy včera krátce po desáté hodině ranní ve vzdálenosti dvaceti dvou kilometrů od jádra komety a padal přibližně devatenáct a půl kilometru k povrchu. Jeho úkolem je nyní studovat vlastnost povrchu a jádra komety z hlediska chemických a fyzických parametrů. 

Přímý přenos z centra Evropské kosmické agentury spojilo brněnské planetárium s přednáškou Tomáše Přibyla, který divákům přednášel o modulu, plánovaném průběhu přistání, kometě a historii samotného projektu. „Bylo zajímavé vidět, jak to vypadá přímo v centru. Jako laik tomu příliš nerozumím, proto jsem uvítala, že to bylo komentované srozumitelně i pro veřejnost,“ ocenila jedna z návštěvnic, Kateřina Musilová. „Mně se to líbilo nejvíce z technického hlediska,“ dodala dvacetiletá studentka biomedicínské techniky a bioinformatiky.

„Tato výprava je extrémně důležitá proto, že jedna ze základních teorií je, že voda na Zemi pochází z komet. Druhá věc je, že komety obsahují celou řadu organických látek, které pomohly nastartovat vznik života na Zemi,“ uvedl ředitel planetária Jiří Dušek.

Přibyl během přednášky neskrýval nadšení. „Děláme něco, o co se ještě nikdo nepokusil. Všude, kde jsme zatím ve vesmíru byli, jsme se dotýkali něčeho, co je staré miliardu, dvě miliardy let. Na takového kosmického dědečka jsme si ale ještě nesáhli. Nevíme, s čím vším se můžeme potkat. Každý krůček, každý centimetr, o který se sonda posune, je krokem do neznáma,“ řekl s tím, že tato mise bude přepisovat dějiny.

Ačkoliv se modulu podařilo úspěšně přistát na kometě, největší problém nyní představuje jeho udržení se na povrchu komety. Ta má totiž asi půlmilionkrát slabší gravitační pole než Země. Zatímco na Zemi váží modul sto kilogramů, na kometě má hmotnost zhruba jako list papíru. Udržet na povrchu komety by se měl modul díky vrtákům na svých přistávacích nohách a dvěma harpunám na spodní plošině.  

Nyní funguje modul díky akumulátorům a vydrží přibližně 60 až 70 hodin. Pokud ale bude schopen generovat energii pomocí slunečních baterií, může pracovat až do března příštího roku. Pak je vysoce pravděpodobné, že ho zničí vysoké sluneční teploty, protože se přiblíží do přísluní.

Kometa Čurjumov-Gerasimenko se skládá ze dvou jader, menšího a většího kometárního jádra, což není obvyklé. Tvarem připomíná gumovou kachničku. Kolem Slunce proletí jednou za šest a půl roku, objevena byla 11. září 1969 a od Země je 28 minut letu rádiového signálu.

Evropská kosmická agentura nastavila dlouhodobý vědecký plán výzkumu vesmíru v roce 1983. Jednou ze čtyř stěžejních misí plánu Horizon 2000 měla být cesta ke kometě nebo asteroidu. Mise Rosetty byla schválena roku 1993 a v březnu 2004 raketa dopravila sondu na meziplanetární dráhu.

Článek si můžete přečíst také na munimedia.cz.

                                                                                                                Marcela Trávníčková