Pochoduj, jsi-li zbrojovák

Hned poté, co brněnští fotbaloví fanoušci prošli za hučivého zpěvu chorálů centrem města, se jim alespoň na pár chvil vyplnilo několikaleté přání. Byli zpátky za Lužánkami.

Fanousci prosli take luzaneckym parkem.Foto: Tomáš Kvapilík

Trávník fotbalového stadionu Za Lužánkami už opět není opuštěný. V kotli domácích jednolitý dav oděný převážně do červeného skanduje: „Povstaň, jsi-li zbrojovák.“ Akustika brněnského svatostánku vrací pokřik několikanásobnou ozvěnou. Vlajkonoši na tribuně mávají vlajkami ze strany na stranu.

To není sen, ze kterého by se brněnský fanoušek nechtěl probudit. Takhle vypadala realita nedělního odpoledne. Vniknutím na bývalý stadion brněnského prvoligového klubu zakončili zbrojováci pochod, kterým chtěli protestovat proti odkladům slibované rekonstrukce stánku, jenž pamatuje jediný mistrovský titul Brna.

Samotná akce začínala srazem asi tří stovek fanoušků u Hlavního nádraží. Mezi postávajícími zbrojováky, většinou třímajícími plechovky s pivem, se proplétali zpravodajové s diktafony i muži s reflexními vestami s nápisem „Antikonfliktní tým.“ Několik minut po druhé hodině odpolední se dav dal do pohybu, vyrazil Masarykovou ulicí směrem k Lužánkám. Spolu s prvními kroky zbrojováků se ozvaly oslavné chorály, jejichž zpěv neustával po celou pěší cestu. Obzvlášť v koridoru Masarykovy ulice se brněnské popěvky mezi vysokými domy dunivě držely. Hukot přilákal hojný počet zvědavých diváků.

„Kdo jsou ti lidé?“ zdrženlivě vyzvídala postarší paní.

„To je pochod fotbalových fanoušků,“ stroze odvětil fotograf a hned se dále věnoval hledání ideální pozice pro fotku.

V očích řidiče tramvaje, kterou zastavili policisté ohraničující masu fanoušků zepředu i zezadu, nebylo vidět pochopení pro iniciativu zbrojováků. Ani na skle přilepení cestující nevypadali zrovna nadšeně, průvod totiž rozhodně nikam nespěchal. Doprava byla zastavena i na Moravském náměstí a Lidické ulici. Další a další pokřiky se rozléhaly i při průchodu lužáneckým parkem.

„Teď co nejvíc zpomalíme a všichni: My jsme tady doma!“ nabádal jeden z fanoušků, který si pomáhal megafonem, právě uprostřed křižovatky Pionýrské a Sportovní ulice, přímo před pomyslnou branou Boby centra.

Na prostranství před stadionem čekal jeden z organizátorů vybavený mikrofonem. Vedení brněnského fanklubu si přichystalo prohlášení, v němž vyjadřovalo nespokojenost s přístupem představitelů města Brna, kteří z důvodu aktuálního nedostatku financí opět odložili zahájení oprav fotbalového stánku. Ke slovu se dostali členové představenstva klubu 1. FC Brno Karel Jarůšek a Roman Pros, po nich dokonce i bývalý hráč Zbrojovky Petr Janečka. Tito hosté se účastnili i pochodu a s mikrofonem v ruce emotivně podporovali fanoušky v jejich snaze něco udělat s neuspokojivým stavem věci. Příliš naděje do budoucna ale brněnským fanouškům nepřidali. Ti stáli v davu před stadionem nejspíš s pocitem, že dnes i cesta městem může být cíl.

Po několika chorálech na rozloučenou se velká část zbrojováků spontánně rozhodla, že si stav vzpomínaného stadionu prohlédne zblízka. Kovové zábrany, plot ani cedule „Zákaz vstupu“ nemohly přemoci touhu stát zase na oblíbených ochozech. Kdo zažil atmosféru padesátitisícového kolosu před rokem 2001, kdy se za Lužánkami odehrál poslední zápas, musel pocítit nostalgické dojetí dobarvené mnoha vzpomínkami, ale zároveň i tíživý smutek. Stadion Za Lužánkami je doslova zchátralý. Dojem mrtvého zapomenutého místa dokresluje bujně rašící zeleň, která prorůstá konstrukcí.

Fanouškům ale nynější zjev svatostánku nevadil. Obsadili rozpadající se tribunu v místech, kde býval kotel, a jednohlasně spustili několik chorálů jen tak pro radost. Svůj zpěv okořenili i dýmovnicí vhozenou na bývalou hrací plochu. Poté, co dohořela, se vzňal přiléhající proschlý trávník. „Ohýnek“ se pomalu rozšiřoval, až se jeden z fotících fanoušků pokusil zatím neškodně vypadající plameny uhasit svým pitím.

„Nehas to! Raději tam přilož,“ ozvalo se od zbrojováků na tribuně. Není se čemu divit. Třeba by to byl impuls pro úředníky na magistrátu, kdyby stadion shořel. Možná by se začalo konečně něco dít a přiblížila by se doba, kdy se na fotbal bude chodit opět za Lužánky.  

Tomáš Kvapilík