Pěšky z Mexika do Kanady, na cestu si přibalila make-up, náušnice a večerní šaty
Osmadvacetiletá Monika Benešová pochází z Nového Města na Moravě a kamarádi jí přezdívají ženský Forest Gump. Bez jakýchkoliv zkušeností se před dvěma lety rozhodla jít Pacifickou hřebenovku, jež je dlouhá 4 286 km. Jedná se o jednu z nejtěžších pěších tras na světe, která se táhne od jihu na sever USA. Stezka začíná v Mexiku, vede přes státy Kalifornie, Oregon a Washington a končí u Britské Kolumbie v Kanadě. Každý rok se na tuto cestu vydává okolo tří tisíc lidí, přitom ji úspěšně dokončí asi jen sto osmdesát z nich.
Monika měla sen, že chce Pacifickou hřebenovku zdolat, a dlouho se k tomu nemohla odhodlat. Odvahu dostala až ve chvíli, kdy potřebovala změnit svůj životní styl a chtěla začít znovu žít naplno.
Vše začalo zdravotními problémy
Před třemi lety měla Monika vážné zdravotní potíže. O tom, proč se z vždy usměvavé a úspěšné tmavovlásky stala najednou smutná dívka bez života, vědělo jen blízké okolí. „Delší dobu jsem měla strašné bolesti hlavy a břicha. Nejhorší bylo, že jsem měla neustálé průjmy, každou druhou zastávku metra jsem musela vystoupit a odskočit si. Přestala jsem chodit ven, nevěděla jsem, co se sebou," sděluje Monika.
Lékaři jí až po mnoha vyšetřeních zjistili, že má silnou alergii na lepek, mléko a sóju. Postupně si začala upravovat jídelníček, ale problémy, které tomu předcházely, ji pronásledovaly dál. „Pořád jsem se bála. Kdykoliv jsem se najedla, měla jsem strach, že budu muset zase na záchod. Až když jsem o tom začala přemýšlet, došlo mi, že to může být z části i psychosomatické, a proto potřebuji změnit svůj přístup k životu. Rozhodla jsem se splnit si svůj sen – jít Pacifickou hřebenovku," říká Monika.
Své rozhodnutí sdělila lékařům, kteří jí nedávali velké šance na přežití. Rodiče se s tím z počátku také nemohli smířit, nakonec ji ale podpořili. Monika tedy dala výpověď v práci a začala si vyřizovat potřebné věci ke svojí cestě.
„Pořád jsem byla holka"
V červnu roku 2017 se vydala do zámoří a začala si užívat každý okamžik. „Výhra pro mě byla už to, když jsem viděla startovní značku trailu. V té chvíli jsem si řekla, že mi to pomůže," vzpomíná Benešová.
Vydala se tedy vstříc dobrodružství, zatímco s sebou měla pouze velký batoh. „Věděla jsem, co si s sebou mám vzít, ale i tak jsem byla pořád holka. Zabalila jsem si i řasenku, make-up, náušnice a večerní šaty. Vždyť přece psali, že se občas dostaneme do města. Po pár kilometrech jsem ale zjistila, že se to dost pronese, a tak jsem tyhle zbytečnosti začala pomalu vyhazovat," popisuje Monika.
Prvních několik kilometrů cesty jí společnost dělal kamarád, se kterým se seznámila před odletem. Brzy se však rozdělili a Monika zůstala sama. Z počátku jí samota dělala problémy, poté si na ni zvykla a vyhledávala ji. „Občas jsem došla do města, kde jsem se bavila s lidmi, po pár hodinách jsem ale byla ráda, že se vracím zpátky do přírody a budu zase sama," říká.
Během své cesty se musela smířit s určitými věcmi. Například, že nebude každý den čistá a voňavá. „Voda byla po cestě studená, takže jsem se v ní nemohla umýt. Využívala jsem ji jen k pití. Oblečení jsem měla špinavé a strašně jsem smrděla. Když jsem stopovala auta, abych se přesunula k dalšímu bodu, někteří řidiči se mnou nevydrželi déle jak půl hodiny," vzpomíná Monika.
Seznámila se nejen s lidmi, před návratem domů ji dvakrát zatkli
Na nový způsob života si po čase zvykla a byla šťastná. Na cestě se seznámila i s novými lidmi. „Setkala jsem se třeba s medvědy. Jeden mě pozoroval, když jsem vykonávala potřebu. Pěkně jsme si popovídali," směje se Monika. Dále viděla i vlky, chipmunky nebo třeba pumu. „U té jsem se bála nejvíce, protože málo kdo se s ní během cesty potká. Byla opravdu blízko, ale vzpomněla jsem si na kurz přežití, nedala jsem najevo strach, ukázala jsem, že jsem větší a ona se stáhla," vypráví s úsměvem.
I přesto, že nemá Monika ráda hmyz, překonala i své trauma z tarantule. „Spala jsem pod širákem. K ránu jsem se vzbudila, něco mě lechtalo na obličeji. Zaspala jsem to. Po hodině jsem se znovu vzbudila, otevřela jedno oko a uviděla jsem chlupatou nožičku. Začala jsem křičet a hned jsem se zvedla. Z tváře mi spadla tarantule velká jako dlaň. Bylo to strašný. Od té doby jsem spala už jen ve stanu," říká Monika.
Cesta utíkala poměrně rychle a Monika se tak po pěti měsících blížila ke zdárnému konci. Nejtěžší pro ni byly poslední tři týdny, ale dopředu ji táhli její rodiče, kterým slíbila, že se vrátí živá a zdravá. „Bylo to těžké, ale zvládla jsem to. Cestou domů mě ještě stihli dvakrát zatknout. Jednou, když jsem čůrala na veřejnosti, a podruhé, když jsem spala v keři," směje se Monika.
Na svoji cestu vzpomíná i nyní po dvou letech s úsměvem. Na nic podobného se již nikdy nechystá, ale to, jakým způsobem změnila svůj pohled na život a přístup k němu, si s sebou ponese po zbytek života.
Autor: Vendula Kocandová
Stisk Studentský deník
Zibura: Dobrodružství je větší, když ho člověk zažívá sám
Brno - Ladislav Zibura o svých cestách napsal pět knih a pravidelně objíždí Česko se svými přednáškami. Rozhovor studentskému médiu Stisk.online poskytl před poslední přednáškou v brněnském kině Scala.
Stisk Studentský deník
Ukrajinská studentka: S Rusy, kteří podporují Ukrajinu, problém nemám
Od začátku války na Ukrajině se jí život změnil ve všech směrech. Den D přišel 8. března, kdy se rozhodla definitivně opustit svoji rodnou zemi. Po dlouhé několikadenní cestě dorazila se svojí matkou do Česka, konkrétně do Brna.
Stisk Studentský deník
Holásková: Prožíváme intenzivní dobu, na práci Červeného kříže jsem hrdá
“Není to práce od osmi do čtyř, pro mnoho lidí od nás je to život,” říká o brněnském Červeném kříži jeho ředitelka Ivana Holásková v rozhovoru o dobrovolnících, pandemii, válce a pomoci uprchlíkům na Ukrajině.
Stisk Studentský deník
Lidé zasadili desítky nových dubů. Cílem akce Stromy pro Brno byla pomoc brněnským lesům
Na místě, kde kdysi stál smrkový les, dnes rostou nové duby zimní. Zasadit si vlastní strom mohli návštěvníci sobotní akce Sázíme stromy pro Brno. Tu pořádala společnost Lesy města Brna v oboře Holedná.
Stisk Studentský deník
Recenze: Po čem muži touží 2 potvrzuje, že čeští diváci touží po stereotypech
Sára Němcová Zazvoníte a otevře vám Jiří Langmajer s pleťovou maskou v dámském prádle. Jestli jste se zatím nezasmáli, nejspíš pokračování české komedie odzíváte.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Nová odhalení z fakulty: studenti viděli vraha dřív, policie byla v budově víckrát
Premium Masový vrah David K., který v prosinci při střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v...
Na důchodce zaklekli, chalífát neřeší. Němce děsí mdlé reakce jejich politiků
Premium Snímky stovek radikálních islamistů demonstrujících v ulicích severoněmeckého Hamburku, kteří...
Na jednání o míru nepřijdeme, vzkázali Rusové. Švýcaři je ani nezvali
Švýcarsko iniciuje vlastní mírovou konferenci o Ukrajině. S pozváním Ruska na setkání, které se má...
Pavel zkritizoval všechny. Nefér jsou Babišova slova i kampaň SPOLU, míní
Kampaň, která dělá z hnutí ANO zastánce ruských zájmů, je podle prezidenta Petra Pavla stejně nefér...
Prodej byt 2+kk Hodonín Legionářů
Legionářů, Hodonín
4 290 000 Kč
- Počet článků 2823
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1121x
Tiráž:
Vedoucí projektu Stisk online: Jaroslav Čuřík
E-mail: curik@fss.muni.cz
Adresa: Katedra mediálních studií a žurnalistiky, FSS MU, Joštova 10, 602 00 Brno.
Tiskové zprávy zasílejte na: stisk.munimedia@gmail.com
Seznam rubrik
Oblíbené stránky
- Katedra žurnalistiky FSS MU Brno
- Magazín M, časopis Masarykovy univerzity
- Stisk, studentský zpravodajský online deník na Facebooku
- Stisk online, studentský zpravodajský online deník (plná verze)
- Atrium, časopis Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity
- Muni TV, studentská televize Masarykovy univerzity
- Humans of FSS
- Stisk, studentský zpravodajský online deník na Twitteru
- Stisk, studentský zpravodajský online deník na Instagramu
- Stisk, studentský zpravodajský online deník na YouTube