Volby v Egyptě budou mít vliv na budoucí podobu Blízkého východu. K aktuálním událostem se vyjádřili vyučující Masarykovy univerzity, kteří se danou oblastí dlouhodobě zabývají.
Brno Hnutí Arabské jaro se z Tuniska nejprve přesunulo do Egypta. Stejně jako po pádu tuniského režimu padl režim egyptský, následují po říjnových svobodných volbách v Tunisku volby egyptské. Zahraniční pozorovatelé předpokládají vítězství Muslimského bratrstva. Různí se ale v názorech, jakou roli bude v budoucím uspořádání hrát a jestli volby přinesou zemi slibovanou demokracii, nebo tuhý islámský režim. Zajímavé proto mohou být i názory vyučujících Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, kteří se problematikou Blízkého východu dlouhodobě zabývají a také se v zemích islámského světa pohybují.
Tomáš Raděj, vyučující předmětu Islámský radikalismus
Právě probíhající volby v nejlidnatější zemi arabského světa jsou fascinující, neboť především ukážou přitažlivost idejí Muslimského bratrstva, které je od dvacátých let minulého století pramatkou mnoha pozdějších uskupení a organizací v celém islámském světě, které běžně označujeme za islamistické.
Vítězství islamistických uskupení nemusí být v Egyptě nutně zlem. Osobně se ale domnívám, že pro Západ by dnes byla pozitivnější spíše vojenská vláda, která by dokázala nejlépe udržet pořádek v sociálně výbušném Egyptě. S triumfem islamistických formací může totiž lehce přijít též větší útisk koptské pospolitosti, menší kontrola Sinajského poloostrova a taktéž postupné omezování svobod liberálních muslimských komunit v zemi.
V tomto smyslu považuji za ošidné používání termínu moderate Islamists, jelikož i takzvaní umírnění islamisté většinou islamizují nesvobodně, plíživě a trpělivě, krůček po krůčku. V jistém smyslu může vývoj v Egyptě napodobovat kradmou a dle mého soudu negativní islamizaci Turecka. Přičemž již nyní je zřejmé, že právě Turecku by prospěl vojenský převrat, svržení islamistických politických elit a jejich vyhnání do exilu.
Oldřich Vondruška, vyučující předmětu Revoluce a převraty na Blízkém východě v roce 2011
Egypt jako nejlidnatější a jedna z nejmocnějších arabských zemí bude lakmusovým papírkem ve zkoušce přechodu od autoritářského režimu k demokracii na Blízkém východě. V právě probíhajících volbách lze očekávat výrazné vítězství Muslimských bratří (respektive Strany svobody a spravedlnosti), následované bývalými členy Mubárákovy strany a dále salafistickými (radikálními islamisty) a liberálními stranami.
Nově zvolený parlament vytvoří komisi pro sepsání nové ústavy, která určí budoucí státní uspořádání. Pro charakter Egypta bude určující zejména postavení islámu jako státního náboženství, šarí´y jako zdroje zákonodárství, otázka občanských práv a postavení náboženských menšin, především Koptů.
Muslimští bratři se ocitnou před bezprostřední výzvou. Budou muset prokázat schopnost vládnout, umění kompromisu a jednání v koalici. Také budou muset čelit výzvě v podobě zásadních sociálních a ekonomických problémů. V delší časové perspektivě se uvidí, zda existuje možnost přeměny ve stranu typu křesťanské demokracie na Západě. Další neméně důležitou otázkou bude vyřešení postavení armády. Hlavní důvod masových protestů před prvním kolem parlamentních voleb bylo schválení zákona, zajišťujícího armádě její působení a rozpočet mimo kontrolu civilní moci. Složení vlády bude mít rovněž vliv na zahraničně-politickou orientaci Egypta, míru zachování vztahů se Západem a respektování mírové smlouvy s Izraelem.
Marek Čejka, vyučující předmětů Náboženství a politika na Blízkém východě, Izrael a Palestina
Především pokládám za úspěch, že v situaci zvyšujícího se napětí v Egyptě první kolo parlamentních voleb vůbec proběhlo a že o něj lidé měli takový zájem. Předběžné výsledky mě zásadně nepřekvapily, obecně se počítalo s tím, že vítězem bude Muslimské bratrstvo. Pravděpodobně ale nebude tak silné, aby bylo samo schopno vytvořit vládu, takže vznikne koalice. Samotné Muslimské bratrstvo prodělalo od svého vzniku v roce 1928 výrazný vývoj a z jeho řad vzešla jak řada radikálů, tak i umírněných politiků. V posledních desetiletích se Muslimské bratrstvo profiluje spíš umírněně než radikálně. Doufejme, že tato tendence bude pokračovat i poté, co převezme větší politickou zodpovědnost.
Lukáš Bartík
Na webu deníku Stisk si od stejného autora můžete přečíst rozhovor s Pavlou Začalovou o revoluci v Tunisku.
