V době vybavených veřejných knihoven, e-knih a elektronických čteček se může zdát, že lidé o nákup nových knih ztrácejí zájem. Knihkupectví proto vymýšlejí stále nové akce, aby zákazníky zaujala. Antikvariáty ale plní trochu jinou funkci. Čtenáři v nich hledají hlavně sběratelské kousky a dobrodružství.
Brno – Přijít s jasným požadavkem a odejít s novou knihou vonící tiskařskou černí. Takhle to v antikvariátech nefunguje. Zákazníci je vyhledávají kvůli knihám starým a opotřebovaným. Některé motivuje nižší cena, jiné koupě zajímavého artefaktu do jejich soukromé knihovny.
Podle Petra Boudy, majitele brněnského antikvariátu sídlícího poblíž Moravského náměstí, je nákup starých knih velkým dobrodružstvím. „Nikdy nevíte, co objevíte. Zdejší knihy mají vlastní historii. V antikvariátu najdete spoustu zvláštností. A právě o zvláštnosti je v dnešní době přesycené novými výrobky velký zájem,“ vysvětlil Bouda. Antikvariát podle něj plní převážně funkci sběratelskou. To potvrzuje i jeden z jeho zákazníků. „Jsem knižní fanatik. V soukromé knihovně mám přes tři tisíce svazků. Moje záliba pramení hlavně z dob studií za minulého režimu. Tehdy nebylo možné konkrétní knihy sehnat ve veřejných či univerzitních knihovnách. Tak jsem si začal budovat knihovnu vlastní. Sem proto chodím nakupovat knihy ze svého oboru, tedy s tematikou geologie a hornictví,“ popsal Luděk Kráčmar.
Právě tituly s vyhraněnou tematikou jsou dalším důvodem k nákupu v těchto specifických knihkupectvích. „Ze své zkušenosti vím, že zde naleznu poklady. Hledám úzce zaměřené knihy, které se běžně nevydávají a dnes je objevím už jen v antikvariátech,“ vyložil svoji motivaci další zákazník Radim Kadlec. Za dobré objevy je ochotný zaplatit i vyšší částku. Většina Boudových zákazníků se sem neustále vrací. Chodí do „svého“ regálu a těší se, co nového přibylo.
Podle Blanky Sobotkové z antikvariátu na náměstí Svobody se v dnešní době zákazníci o tento typ obchodů zajímají méně. Sobotková tvrdí, že to způsobilo vylidňování centra města a třeba i přestěhování Lékařské fakulty z Komenského náměstí do Bohunic. Právě medici shánějící učebnice tvořili velkou část zákazníků. „Nikdo nepojede do města jen kvůli knize z antikvariátu,“ podotkla Sobotková. Aby obchod obstál, nemůže se zaměřovat pouze na odbornou literaturu. „Na začátku jsme si dali předsevzetí, že žádné románky a harlekýny prodávat nebudeme. Ale zjistili jsme, že abychom se udrželi, musíme nabízet literaturu úplně pro všechny. Nenakupují zde jen páni profesoři,“ dodala Sobotková, která je přesvědčená, že kvalita knižního trhu klesá a množství špatné literatury roste.
Přes všechny snahy prodejců pečlivě zvažovat složení sortimentu se všechny knihy v antikvariátu neprodají. Podle Petra Boudy je nejmenší zájem o starou českou literaturu. Mnoho knih pak nabízí zákazníkům za symbolickou částku nebo je rozdává. „Je běžné, že za mnou přijde někdo z divadla a chce jako rekvizitu dva metry knih. Nebo jeden architekt obkládá knížkami stěny. Viděl jsem i studnu postavenou z knih, na jejímž dně bylo zrcadlo. Zaujal mě i mladík, který si chtěl z knihy vyrobit obal na elektronickou čtečku,“ řekl Bouda.
Bouda i Sobotková se shodují v tom, že antikvariáty své místo na trhu určitě mají i dnes. „Stále častěji si všímám toho, že lidé chtějí někoho obdarovat třeba časopisem nebo knihou vydanou v roce, kdy se dotyčný narodil. Nebo hledají knihy s podpisem autora. Velký zájem je i o starou dětskou literaturu. A právě v antikvariátu najdete věci, které v knihkupectví neseženete,“ uzavřel Bouda.
Hana Jandová
