Kdekdo má doma nějakou tu lahev alkoholu. Někteří mají archivní kousky domácí pálenky, na které jsou pyšní, jiní raritu dovezenou z dovolené. Ne všichni však mohou říct, že mají doma sbírku čtyř seti lahví alkoholu ze čtyř kontinentů a vzorky domácí pálenky od roku 1966.
Karel Beneš dříve pracoval jako obecní zastupitel, dnes je už v důchodu. Stále je však velmi aktivní a na univerzitě třetího věku studuje digitální fotografování. S manželkou Vlastou jsou velcí cestovatelé, společně už projeli čtyři kontinenty. „Rádi cestujeme a ještě radši si vozíme domů suvenýry. Sbíráme opravdu kdeco, pohledy, hodinky a budíky, starožitnosti, knihy, no a samozřejmě také alkohol,“ říká Beneš.
Všechno to začalo první vypálenou slivovicí v roce 1966. Od té doby si Karel Beneš každý rok schovával jednu lahev vlastní pálenky. Ke svým kouskům začal později přidávat i další, které si sám kupoval nebo je dostával. „Kamarádi dobře znají moji sbírku a tak mi vždy dávají nějaké netradiční druhy alkoholu. Poslední je z Ukrajiny,“ říká Beneš. Za necelých padesát let nasbíral stovky lahví. „Kolik jich přesně mám, nevím, když jsem jich měl okolo stovky, přestal jsem je počítat, ale přes čtyři sta to určitě je,“ říká Beneš. Svou sbírku neustále rozšiřuje, alkohol si vozí í ze zahraničí. Protože má lahví opravdu spoustu, roztřídil je podle kategorií. „Nejvíce mám samozřejmě domácí pálenky. Co se týče dovezených lahví, těch je nejvíce ze Slovenska a ze Spojených států. Speciální poličku mám i na whisky, té je tu dvacet pět druhů.“
Beneš si každý rok pálí slivovici a kalvádos z vlastního ovoce. „Ovoce si pěstuju doma na zahradě a vozím ho do pálenice. Občas kromě trnek a jablek vypálím i meruňky, hrušky nebo mirabelky. Jednou jsem vyzkoušel i jahody,“ říká. Z vlastního kalvádosu si potom vyrábí další druhy alkoholu. „Mám tady různé domácí likéry, třeba čokoládový, bylinný nebo rybízový. Nejlepší je asi višňový, naopak banánový se vůbec nepovedl a musel jsem ho vyhodit,“ říká Beneš.
Zajímavostí sbírky je kalvádos přivezený z Francie. „Správně se má nechat pět let zrát v dubovém sudu, aby získal tu správnou chuť a barvu. Protože doma takový sud nemám, nalil jsem ho do skleněného demižonu a nasekal do něj dubové polínko. Zatím je tam jen rok, ale už začíná chytat tu správnou barvu,“ říká Beneš.
Mezi další zajímavosti patří pálenka z kaktusů dovezená z Malty nebo domácí ořechová pálenka z Nepálu. O tom, které lahve by se nikdy nevzdal, má Beneš jasno. „Nejvzácnější je slivovice z roku 1974, protože jsem ji koupil od kamaráda, který už třicet let nežije. Mám tady na něj vzpomínku,“ dodává.
Více informací najdete na http://munimedia.cz/prispevek/nadseny-sberatel-alkoholu-ma-pres-400-lahvi-a-sbirku-stale-rozsiruje-7189/
Michaela Štolfová
