Nadšení komeťáků opadlo, přišlo rozčarování

Pro příznivce Komety Brno je představa extraligy a vyhecovaných soubojů s nejlepšími týmy balzámem na duši. Jak je bude hladit po duši a kapse téměř nejdražší vstupné v republice?    

Miroslav Barus byl pri autogramiade jednim z nejvytizenejsich. Snazil se vyhovet vsem fandum.Foto: Tomáš Kvapilík

Už je tomu skoro měsíc, kdy se prvního dubna náhle potvrdila varianta, o níž hokejová veřejnost nějakou dobu spekulovala. Na apríla šéf extraligových Znojemských orlů Jaroslav Vlasák a majitel do té doby prvoligové Komety Libor Zábranský společně oznámili, že se dohodli na prodeji soutěžní licence. Právo hrát českou nejvyšší ligu putovalo za pětadvacet milionů ze Znojma, které postihly finanční potíže, do Brna. Opačným směrem se zadarmo přesunula licence na druhou nejvyšší soutěž, tedy první ligu.

Pro tisíce fanoušků Komety to bylo natolik vytoužené rozuzlení, že se to v diskusních fórech na zpravodajských serverech hemžilo obavami, jestli se nejedná o aprílový žert. Po březnové modrobílé komeťácké mánii během play off, kterou ale nakonec zabrzdila prohra s Ústím nad Labem ve finále první ligy, byla pro zmíněné tisíce fandů zpráva o návratu do extraligy tím typem informace, jež má schopnost zrůžovět celý svět nejméně na dva dny. Neslavilo jen Brno. Spousty nezainteresovaných hokejových znalců se shodovaly, že klub s více než padesátiletou tradicí, jedenácti mistrovskými tituly a tak obrovskou fanouškovskou podporou, si extraligový status zaslouží.

Jak se komeťáci těšili na Spartu nebo Pardubice v Rondu, stejně tak očekávali i změny, které postup o patro výš musel zákonitě přinést. Na prvním místě bylo brněnský kádr posílit, o tom se nedá pochybovat. Do Komety zamířilo osm hráčů ze Znojma, mezi nimi i brankářská stálice Jiří Trvaj či hokejová ikona Jiří Dopita. Výraznou posilou je i obránce Angel Krstev, který v širším výběru reprezentace dokonce bojoval o nominaci na mistrovství světa.

Na druhou stranu to ale znamená, že komeťáci už nebudou moci na domácím ledě povzbuzovat několik svých dosavadních oblíbenců. Z týmu odešel hrdina play off Miroslav Barus či nenapravitelný bijec Marián Morava. Duo nejproduktivnějších hráčů základní části Kostourek – Černý vedení klubu poslalo na hostování. Soudě podle ohlasů na diskusním fóru Komety, fanoušci tyto ztráty nebrali zrovna s pochopením. Hráče, které milovali za jejich hru a oddanost, nahradili hokejisté, jež Brňáci třeba nikdy neviděli hrát naživo.

Ale tak to chodí. Lidé si přáli postup a ať už by to bylo sportovní cestou, či jako v tomto případě odkoupením licence, obměna kádru by přijít musela. Pokud by se nově poskládanému týmu dařilo, všichni by s úsměvem zapomněli na počáteční nechuť ke zpola „neznámé“ sestavě. Otázkou ale zůstává, zda případný úspěch nové Komety bude mít kdo v ochozech Ronda ocenit.

Cena permanentek na celou sezónu i lístků na jednotlivé zápasy se dvaapůlkrát zvýšila. Je sice logické, že za vyšší soutěž se více platí a loňské permanentky na sezení za šestnáct set korun či lístky na stání za padesát korun nemohly zůstat nezměněné. Avšak permanentka na sezení za čtyři tisíce a lístek na jeden zápas pak za sto osmdesát korun? Dražší už to mají jen na Slavii, kde ale chodí na dlouhodobě špičkový tým a navštěvují ještě špičkovější O2 arénu. Přitom Brno by mohlo v následující sezóně hrát na pozicích jako loni Třinec (permanentka na sezení 2700 Kč / na stání 1700 Kč) či Kladno (2600 Kč / 1500 Kč). Navíc Rondo neposkytuje extra luxus a řadí se mezi starší, rekonstrukci vyžadující, haly. Pokud by vedení Komety určilo cenu vstupenek střízlivou úvahou, nejspíš by po fanoušcích nechtělo za permanentky na sezení čtyři tisíce korun a na stání dva tisíce šest set korun. Vedení ale uvažovalo jinak, ekonomičtěji, hamounsky a nemorálně. Na touze Brňanů po hokeji chtějí majitelé klubu co nejvíce vydělat.

Čtyři tisíce za permanentku. To je odměna za vyprodané stadiony a elektrizující atmosféru, na níž brněnští hráči pěli ódy. Tady už fanouškovské znechucení a deziluzi chápu. Solidarita a zdravá morálka ustoupila finančnímu zisku. Lačnící fandové si holt koupí „svůj chléb“ za nekřesťansky přemrštěnou cenu, nebo budou fandit při online přenosu u počítače.    

Tomáš Kvapilík