Čas Vánoc sebou přináší kromě cukroví, kapra a dnů volna taky obchodní příležitost pro prodejce všeho druhu. Svým umem se nás snaží přesvědčit, že nutně potřebujeme babičce koupit potápěčské hodinky nebo strejdovi z pátého kolene fungl novou sadu froté ručníků. To je stále ještě v mezi pochopitelnosti. Co ale vězí za kouzlem tradičních vánočních trhů a faktem, že na nich každý rok utratíme nekřesťanské peníze za svařáky, klobásy a trdelníky?
Čas Vánoc sebou přináší kromě cukroví, kapra a dnů volna taky obchodní příležitost pro prodejce všeho druhu. Svým umem se nás snaží přesvědčit, že nutně potřebujeme babičce koupit potápěčské hodinky nebo strejdovi z pátého kolene fungl novou sadu froté ručníků. To je stále ještě v mezi pochopitelnosti. Co ale vězí za kouzlem tradičních vánočních trhů a faktem, že na nich každý rok utratíme nekřesťanské peníze za svařáky, klobásy a trdelníky? - See more at: http://munimedia.cz/prispevek/na-co-lakaji-vanocni-trhy-8214/#sthash.Am72xHuG.dpuf
Čas Vánoc sebou přináší kromě cukroví, kapra a dnů volna taky obchodní příležitost pro prodejce všeho druhu. Svým umem se nás snaží přesvědčit, že nutně potřebujeme babičce koupit potápěčské hodinky nebo strejdovi z pátého kolene fungl novou sadu froté ručníků. To je stále ještě v mezi pochopitelnosti. Co ale vězí za kouzlem tradičních vánočních trhů a faktem, že na nich každý rok utratíme nekřesťanské peníze za svařáky, klobásy a trdelníky? - See more at: http://munimedia.cz/prispevek/na-co-lakaji-vanocni-trhy-8214/#sthash.Am72xHuG.dpuf
Pro psychicky slabší jedince se sklonem ochutnat všechny nabízené speciality všech konzistencí jsou vánoční trhy velmi nebezpečným místem. Dřevěné baráčky, hodně světýlek, vůně svařáku a čerstvě usmaženého bramboráku k tomu vykouzlí atmosféru, do které se rádi a často odebíráme. Překážkou není ani potenciální umrzání končetin a zvýšení hladiny cholesterolu.
Pro našince už ale leckdy není pražský Staromák nebo brněnský Svoboďák dost, a tak vyráží zkontrolovat, jak se Vánoce dělají u sousedů. Destinace jako Německo nebo Rakousko jsou na denním pořádku. Musím se přiznat, i já jsem vyrazila o víkendu do Vídně. Primárně za jiným účelem, než srovnávat, ve kterém stánku mají lepší punč. Naše expedice čítala pět členů čtyř národností a šlo nám hlavně o to sejít se a zpomalit v našem hyperaktivním workoholickém módu.
Ano, nakonec jsme skončili na vánočním trhu. A díky mezinárodnímu zastoupení ostatních návštěvníků se dva Češi, Polka, Slovinka a Rakušák, alias členi naší skupiny, cítili jako doma. Naše rodné jazyky se ozývaly odevšad. Není divu. Slevové portály na nás chrlí výhodné nabídky na to, abychom se do ciziny jeli podívat. Cestovní kanceláře vypravují speciální autobusy a ty žluté pravidelně posilují dopravní spoje. Kde je poptávka, je i nabídka.
Začala jsem přemýšlet, proč jsou lidé ochotni utratit peníze za cestu, dvakrát dražší svařené víno a řízek, který se liší od maminčina jen urozeným názvem. Tím víc v době, kdy se snažíme ušetřit každou kačku, abychom se u stromečku dmuli pýchou, jak jsme ty dárky letos dobře vymysleli a udělali našim bližním radost.
Nechci vyznít dojmem, že tento způsob vánoční turistiky odsuzuji. Naopak si myslím, že cestování je jediná investice peněz, která dělá člověka bohatší. V případě Vánoc ale více zaleží na tom, s kým jsme, než na tom, kde jsme. Zpomalit, potkat se s lidmi, které máme rádi, a strávit s nimi hezkou chvíli – to by měly být hlavní priority Vánoc. A pokud tyto priority zastává aspoň polovina z těch, které jsem na vánočním tržišti potkala, pak je vše v pořádku. I ten svařák za čtyři eura.
Ivana Chalupová
Článek čtěte také na munimedia.cz
Ivana Chalupová
