Léčebny pro dlouhodobě nemocné mají akutní nedostatek zaměstnanců

Více než sto doporučení samotným léčebnám a sedm adresovaných Ministerstvu zdravotnictví rozeslala ombudsmanka Anna Šabatová po návštěvě ústavů. Nedostatky v péči jsou většinou způsobené nízkým počtem zaměstnanců. 

Brno - Málo zaměstnanců nebo nedostatečný respekt k soukromí. I takhle podle ombudsmanky Anny Šabatové vypadá současný stav českých léčeben dlouhodobě nemocných. Na základě těchto zjištění Šabatová vytvořila 102 doporučení pro samotné léčebny, dalších sedm pak směřovalo přímo na Ministerstvo zdravotnictví. „Každému se může stát, že někdo z jeho blízkých využije služeb těchto zařízení. Je tak v zájmu celé společnosti, aby byl pobyt důstojný a lidský,“ zdůvodnila Šabatová, proč je nezbytné současný stav změnit.

Kritika ale nesměřuje k chování zaměstnanců léčeben. „Oceňuji práci ošetřujícího personálu. Téměř jsme se nesetkali s neuctivým nebo hrubým zacházením s pacienty. Zaměstnanci se velmi často chovali hezky, ale je jich málo. V důsledku toho dochází k automatizaci péče. Tady musí pomoci ministerstvo a zasadit se o navýšení počtu personálu,“ shrnula veřejná ochránkyně práv Šabatová poznatky z léčeben, které navštívili pracovníci ombudsmanky.

Ministerstvo zdravotnictví poznatky ombudsmanky zpracovává, podrobné vyjádření vydá v lednu příštího roku. „Uvědomujeme si nutnost změn v oblasti následné a dlouhodobé péče. Počet pracovníků je vázán na výši peněz, které provozovatel dostane za ošetřovací den,“ uvedla mluvčí ministerstva Štěpánka Čechová. „Další možností by bylo platit i za poskytované sociální služby, což lze vyřešit pouze novým nastavením celého systému,“ doplnila Čechová.

Mezi problémy patří i nadužívání zklidňujících léků. Ty by měly být podávány pouze ke ztišení bolesti pacienta. „Léky ale bývají užívány i v případě, že pacient často vstává a zařízení nemá dostatek zaměstnanců, aby pacienty uhlídalo. Raději tak chtějí, aby zůstali na lůžku,“ vysvětlila právnička Tereza Gajdušková, která se návštěv účastnila. V týmech, které léčebny navštěvovaly, byli kromě právníků dále lékaři se zaměřením na starší pacienty a zdravotní sestry.

V neposlední řadě ombudsmanka varovala před podvýživou. „Stravě je třeba věnovat pozornost individuálně. Pacienti často nejedí například maso, protože ho nerozkoušou,“ nastínila problém Šabatová. „Důležitá je i kultura stolování. Někdy byla pacientům mixována například polévka s masem a omáčkou. Vznikla tak nevzhledná hmota,“ popsala Gajdušková své zkušenosti z návštěv.

Pacienty v léčebnách trápí také nedostatek soukromí a respektu. „Do koupelny pacienty personál převáží obnažené, nerespektuje jejich soukromí a důstojnost,“ nastínila ombudsmanka situaci v léčebnách, ale dodala, že popsané věci se nedějí ve všech zařízeních. „Ani v těch navštívených se neopakovalo vše stejně. Společným problémem ale je, že nikde není dostatek personálu,“ uzavřela Šabatová.

Právě chybějící personál mohou částečně nahradit dobrovolníci. I těch je ale nedostatek. Lenka Štraubová dva roky docházela jako dobrovolnice za pacienty v léčebně, byla ale sama. „Pacientům jsem četla nebo je doprovázela na procházku. I pro mě to ale bylo přínosné. Jedna paní po mrtvici mi vyprávěla o hradech a zámcích, celý život byla historička,“ popsala svoji zkušenost dobrovolnice Štraubová.

Pracovníci ombudsmanky zkontrolovali osm z více než sedmdesátky fungujících léčeben dlouhodobě nemocných v České republice. Pět z kontrolovaných má soukromého provozovatele, zbylé jsou státní. Přinejmenším jedna byla navštívena na základě dřívějšího podnětu. V léčebnách jsou podle Šabatové zejména lidé nad 75 let, a to po různě dlouhou dobu. Někteří zde stráví jen pár týdnů, další žijí v těchto podmínkách i přes jeden rok.

Lenka Čechová