Květen ve znamení šetrných kilometrů. Soutěž Do práce na kole zapojuje školy

K letošnímu osmému ročníku soutěže Do práce na kole organizuje pořadatelská společnost Auto*Mat nově také přidruženou kampaň Do školy na kole, jejímž cílem je především vzdělávat, zlepšovat tělesnou kondici i životní prostředí.

Brno – S příchodem března před více než dvěma týdny otevřel své registrační brány osmý ročník cyklistické celostátní soutěže Do práce na kole. Počet měst i občanů účastnících se měsíc trvajícího závodu rok od roku narůstá, letošní kampaň je však oproti předešlým o něco bohatší – organizátoři zapojili kromě firem i vybrané střední a vysoké školy. „Na vlastní pohon“ se tak při boji o mnohé výhry mohou v přidružené soutěži po celý květen dopravovat také studentské týmy.

„V posledních ročnících soutěže jsme opakovaně dostávali dotazy, zda se mohou zapojit i školy. Tomuto přání jsme letos vyhověli i z toho důvodu, že jsme se rozhodli zaměřit osmý ročník na vzdělávání, hlavně co se týče udržitelné mobility,“ komentuje Lenka Myšáková, organizátorka kampaně společnosti Auto*Mat, pod jejíž hlavičkou soutěž probíhá. Pravidla jsou jednoduchá. Alespoň dvě třetiny cest do práce musí přihlášený dvou až pětičlenný tým absolvovat bezmotorovým dopravním prostředkem. Longboardem a koloběžkou počínaje, chůzí či během konče. Zájemci se mohou registrovat až do konce dubna.

Jak ukazují data z minulých let, počet registrovaných rok od roku stoupá – jen v loňském ročníku soutěžilo téměř třináct tisíc lidí v třiceti třech pořadatelských městech. Spolupráce s radnicemi je různá, někde dokonce problematická. „Obecně to lépe funguje v menších městech – jsou více flexibilní. Více se jezdí na Moravě, je tam silnější cyklistická komunita, která má vyšší vliv na radnice. Tamější mírný terén tomu pomáhá, je více lidí, kteří jsou zvyklí jezdit na kole. V Čechách, kde je krajina hornatější, nebo v Praze, kde je složitá doprava, jezdí na kole spíše skalní příznivci nebo odvážlivci,“ říká Myšáková.

Zatímco Auto*Mat funguje jako celostátní koordinátor, většinu měst zaštiťuje koordinátor regionální. Pořádají soutěž, shání sponzory a předávají ceny. „Je to spíše spolupráce místního charakteru, protože Auto*Mat má na starosti celou registraci, rozesílku triček a web, celostátní práce je jiná,“ uvádí Anna Petříková, manažerka PR a komunikace Nadace Partnerství, která dohlíží na průběh soutěže v Brně. Jihomoravská metropole se výsledky z roku 2017 řadí se svými téměř dvěma tisíci účastníků a téměř čtyřmi sty tisíci překonaných šetrných kilometrů na celkové druhé místo.

Mimo jiné pořádá nadace také vlastní vzdělávací kampaň, jejímž účelem je motivovat zaměstnance, aby jezdili do práce na kole a zaměstnavatele, aby k tomu poskytli vhodné podmínky. „Angažujeme se ale i v jiných projektech. Příkladem mohou být putovní cykloakce ze seriálu Krajem vína, certifikování stravovacích a ubytovacích služeb v rámci celonárodního systému Cyklisté vítáni nebo dlouhodobé realizování ochrany kulturního a přírodního dědictví stezkami Greenways,“ vysvětluje Petříková.

Brněnská síť cyklostezek dle slov mluvčího a člena statutárního orgánu společnosti Brno na kole Michala Šindeláře není dostačující. Šindelář tvrdí, že hlavním důvodem nízkého počtu cyklistů jsou obavy o vlastní bezpečí. „Jen málokdo má v Brně možnost jet celou cestu do práce po bezpečné infrastruktuře – to znamená cyklopruhy, cyklostezky nebo nějaká jiná forma chráněného prostoru silnice. Stálé obavy o bezpečnost jsou faktorem číslo jedna, proč v létě v Brně jezdí na kole odhadem dvě, maximálně tři procenta lidí. Je zde stále co rozvíjet a vytvářet bezpečná propojení mezi okraji města a centrem – to chybí,“ upozorňuje.

Situaci se však snaží aktivně zlepšovat, aktuálně tlačí na změny v plánech rekonstrukce ulice Plotní. „Podílíme se na tom formou podnětů, připomínkování a upozorňování. Rekonstrukce ulice Plotní se chystá už zhruba deset let. Navržené dopravní značení je tam naprosto nevyhovující, stejně jako začlenění cyklodopravy do nově vzniklé ulice. Vždy, když se koná nějaká rekonstrukce, snažíme se vnést požadavek na kvalitní řešení cyklodopravy,“ vysvětluje Šindelář. Ne vždy se ale prý zadaří.

Kristýna Svobodová