Jak se pozná dobrý burčák? Hlavně, aby chutnal

Místo burčáku se na stáncích často objevuje zředěný mošt či rozmražený džus z loňska. Hlavní zásadou jak nenaletět  je kupovat jej v sezóně a vždy nejprve ochutnat. Dobrý lze koupit ještě na konci října.

Brno – Stánky s burčákem zaplňují ulice Brna už od půli srpna a zůstávají až do konce října. Dá se však mimo zářijová vinobraní očekávat kvalitní mok? Ano i ne. Před koncem prázdnin stánkaři prodávají jen rozmražený loňský mošt z Itálie či Francie. V polovině podzimu se ale kvalita najít dá.  

„Minulý rok jsme sklízeli ještě devatenáctého října vlašský ryzlink, takže o týden později jsme mohli stáleprodávat čerstvý burčák,“ uvedl vinař Luděk Košut z rodinného vinařství Košut. Podle něj je zárukou první jakosti nákup přímo od vinaře nebo ve vinárně. 

Není ale pravidlem, že se dá dobře napít jen ve specializovaných prodejnách. „Zkoušela jsem burčák v Brně v ulicích Česká a Úvoz, oba mi chutnaly,“ uvedla studentka Barbora Gavendová. Především malá vinařství často prodávají svůj produkt venku v blízkosti vinic.  Podle Košuta tak můžete najít kvalitní burčák i ve stánku u silnice.

Přesto je při nákupu u stánku opatrnost na místě. Pravý burčák totiž existuje jen několik hodin, když takzvaně vře při třiceti pěti stupních Celsia. Mimo vinné sklepy se k němu dostává těžko. „Burčáky vyráběné pro masovou spotřebu procházejí řízeným kvašením a stáčí se již při pětadvaceti stupních. Jsou dobré, nemůžeme je ale nazývat pravým burčákem,“ vysvětlil Košut. Mnoho stánkařů a majitelů barů je navíc ředí oslazenou vodou nebo ovocnou šťávou. Základní poučku na rozpoznání kvality je barva burčáku, jež má být světle žlutá a mírně zakalená. Na dně může ležet kvasný kal a obsah alkoholu tvoří minimálně pět procent. 

Podle Košuta ale ani barva není rozhodující faktor. Například často používaná bílá odrůda Siegerrebe má načervenalou slupku, a tak šťáva z ní vyrobená získává růžovou barvu.  „Jestli je burčák dobrý však záleží především na tom, jestli vám chutná,“ tvrdí Košut a dodal: „K rozpoznání toho pravého se jednoduše musíte propít."

Pouliční prodejci ale hájí své zboží jako bezvadné. „Zaměstnavatel mi sdělil, že hroznový mošt, který prodávám, je neředěný. Réva pochází z Itálie,“ uvedla prodavačka Lucie Nováčková ze stánku v Kobližné ulici v Brně, patřící pod řetězec stánků vinařství U Kapličky. 

Právě hrozny pocházející z jiné evropské země se objevují často. Celková česká produkce vína je totiž tvořena tuzemskou révou pouze ze čtyřiceti procent. Od burčáku vyráběného z místních plodin se liší názvem částečně zkvašený hroznový mošt.

 Autor: Kristýna Schneiderová

Více informací naleznete na www.munimedia.cz