Hraním pokeru se dá vydělávat, ale je důležité nebýt emocionální

Přihlásit se odpoledne na internetový účet, přes který se hraje poker. I tak začíná pracovní den některých lidí. Tato práce sice může působit trochu stereotypně, nicméně člověk je svým vlastním pánem. 

Uherské Hradiště - Petr se již několik let věnuje hraní pokeru přes internet. Počítač zapíná pravidelně každý den a vyhrává. "Uživil bych se bez problémů," řekl. Z důvodu zachování soukromí si Petr nepřál v rozhovoru uvést celé jméno ani fotku.

Jak dlouho už vyděláváte hraním pokeru?

Už od dětství jsem hrál s dědou karty a hrozně mě to bavilo. S hraním přes internet jsem pak začal v kvartě (devátá třída gymnázia - pozn. autora). To bylo před devíti roky. Ze začátku jsem ale hrál míň. Tehdy to byl jenom sen, že bych si tím jednou mohl začít vydělávat.

Teď hrajete pravidelně?

Každý den, většinou osm hodin. Beru to jako práci, povinnost. Ale nehraji v kuse. Zapnu to například odpoledne, pak večer od osmi do půlnoci a někdy hraji i do čtyř ráno. Dohromady těch osm hodin.

Myslíte si, že je to lepší než běžné zaměstnání?

Ano, jistě. Jsem doma, můžu ráno vstávat, kdy chci, nemám žádného nadřízeného, jsem zodpovědný sám za sebe. Nevím o žádném zaměstnání, které bych dělal raději.

Dokázal byste se hraním uživit?

Určitě bych se tím uživil. Nejsem samozřejmě milionář, ale kdybych bydlel sám, přežil bych bez problémů. Na pokeru je zajímavé, že například Američané nebo Britové musejí vyhrát mnohem více než já, aby s tím vyžili. Mají mnohem vyšší náklady na živobytí. Ve Skandinávii je to podobné, a navíc se tam tyto příjmy hodně daní. Z toho plyne také fakt, že ze severu jsou nejlepší hráči. Musejí být dobří, aby víc vyhrávali.

Jsou k tomuto způsobu výdělku potřeba nějaké předpoklady?

Každý to nemůže dělat. Je potřeba analyticky přemýšlet. Nenechat se unést emocemi. Pořád myslet jen logicky. Matematika je taky hodně důležitá, jsem schopný si spočítat pravděpodobnost výhry. Nelze do toho dávat jednoduše žádné emoce. Člověk musí být také zvyklý prohrávat. Ačkoli často prohrajete nezaslouženě.

Jak mohu nezaslouženě prohrát?

Například vsadíte všechny peníze a víte, že máte sedmdesátiprocentní šanci na výhru. Někdy se ale stane, že takovou důležitou hru prohrajete. A to právě často někoho naštve. Ale mě už dávno ne. Já to beru bez emocí, takhle to prostě chodí. Šance, že prohraju, byla třicetiprocentní a stalo se to.

A může se člověk naučit hrát navzdory tomu, že mu to ze začátku nejde?

Samozřejmě se lze zlepšit, ale pokud je někdo psychicky nevyrovnaný, tak už to nezmění.

Doporučil byste někomu tento způsob výdělku?

Je to možné, ale jak říkám, není to pro každého. Neznám teď nikoho, kdo by to zvládl. Moji kamarádi zkoušeli hrát, ale psychicky to neunesli. Prohráli, protože měli jednu hru smůlu, a to je položilo. Někteří si řeknou, že musí peníze vyhrát rychle zpět. Já to tak neberu. Vím, že jedna hra může být jen o náhodě.

Šlo vám to od začátku nebo jste zprvu i prohrával?

První rok hraní na internetu jsem byl zhruba na nule, neprohrával jsem ve smyslu, že bych se dostal v celkovém součtu do mínusu. Teď už dlouhodobě pořád vyhrávám. Většinu dní jsem sice v mínusu, ale tak to funguje. Prohrávám málo a pak přijde doba, kdy vyhraju hodně, mnohem víc než jsem předtím prohrál. Za měsíc jsem proto pořád v plusu. Takto to jde udržet. Dlouhodobě poker není o štěstí, ale o umění. Navíc já hraju tu nejtěžší možnou variantu pokeru a mám výhodu, že někteří hráči ji nechápou. Oni si ale nepřiznají, že neumí hrát, a myslí si, že je to pořád jen o štěstí.

Neplánujete s tím tedy někdy skončit?

Doufám, že nebudu muset. Přiměl by mě jedině všeobecný zákaz. Třeba v Americe je hraní pokeru po internetu zakázané už tři roky. Berou to jako hazard. To se mi nelíbí, podle mě tím omezují lidi. A je možné, že to zakážou i v Česku. Už teď se to neustále snaží nějak regulovat. Ale kdyby to zakázali, tak bych se asi stejně přestěhoval, abych nemusel skončit.

Uvažoval jste někdy o tom, že byste jel do Las Vegas?

Určitě mě láká vidět město. Nejel bych tam sice pouze kvůli pokeru, ale rád bych si i zahrál, šanci bych určitě měl. Nicméně jeden turnaj by byl málo, je to i trochu o náhodě.
Petr
Studuje Vysokou školu ekonomickou v Praze. Mezi jeho záliby kromě hraní pokeru patří fotbal, hokej nebo biatlon.

Pavlína Vážanová