Hosteska – hezká holka, co má v hlavě prázdno?

Hanka je studentkou brněnské Masarykovy univerzity. Je jí dvaadvacet a jako většina spolužáků chodí na brigády. Nesedí ale za pokladnou, ani neskládá krabice. Příležitostně pracuje jako hosteska.

Hostesky obvykle pracují na veletrzích.Foto: Aneta Bednáoová

„Na práci hostesky se mi líbí časová flexibilita a různorodost. Mám jen málo negativních zkušeností,“ svěřuje se Hanka, která nechce uvést celé jméno. Jako hosteska začala pracovat až na vysoké škole. „Mám na to víc času. Snažím se, aby se mi nekryla škola a práce. Plánuji si akce na dny, kdy nemám přednášky. Občas se ale objeví nabídka zrovna na den, kdy musím do školy. Pak zvažuji, jestli si můžu dovolit zameškat přednášku a jestli je nabídka pro mě zajímavá. Finančně i náplní práce,“ dodává.

Práce hostesky je mezi studentkami poměrně oblíbená. Většinou nebývá namáhavá a je dobře placená. Minimální čistá hodinová mzda se pohybuje kolem osmdesáti korun. „Otravuje mě, že musím dlouho stát na podpatcích, bolí mě nohy. Ale zase jsem ráda, že se seznámím s mnoha novými lidmi,“ vysvětluje Hanka, která převážně pracuje na výstavišti v době veletrhů. Každá hosteska dostane manuál, ve kterém se mimo jiné uvádí, že musí při výkonu profese stále ovládat výraz obličeje. Únava, stres, znechucení či vztek nesmí být z výrazu obličeje nikdy čitelné.

Dívky někdy prožívají i poměrně nepříjemné situace. Zákazníci po nich loudí telefonní číslo nebo je neodbytně zvou na kávu. „Stává se mi to často. Jeden z návštěvníků dokonce jednou volal do mé agentury a snažil se na mě získat kontakt. Také jsem slyšela, že na internetu existuje fanouškovská databáze hostesek. Najdou se totiž nadšenci, kteří obchází výstavy jen proto, aby vyfotili co nejvíce holek,“ objasňuje Hanka, která si ale z takových lidí hlavu nedělá. Na veletrhy a výstavy podle ní chodí ještě horší návštěvníci. Hostesky jim říkají sběrači. Obvykle přijdou ke stánku a prosí o propisku, reklamní bonbon nebo alespoň leták, prostě něco, co dostanou zadarmo. „Takové lidi poznáte už z dálky. Berou propisky, magazíny, tašky, úplně všechno, co jim přijde pod ruku,“ vysvětluje hosteska. V takovéto situaci musí dívka zachovat profesionální přístup. Někdy ovšem nezbývá nic jiného než vlídně poslat neodbytného sběrače jinam.

Lidé hodnotí hostesky různě. „Myslím si, že tato práce nevyžaduje vysokou inteligenci, takže ji asi většinou chodí dělat hezké holky, které mají dobré vystupování,” míní student Matěj Hrušovský. Tento druh brigády si ale většinou vybírají studentky vysokých škol, a čím víc cizích jazyků znají, tím více nabídek dostanou. „Hosteska by měla mít příjemný vzhled, nejde o ideální míry. Musí být pěkně upravená, učesaná, v hezkém oblečení a komunikativní,“ tvrdí Hanka.„Já jsem jako hosteska nikdy nepracovala. Většinou požadují výšku od sto sedmdesáti centimetrů a také předchozí zkušenosti,“ sděluje Petra Drahorádová, které tato brigáda navíc přijde časově náročná.

Hosteskou nemůže být každá dívka. Reprezentativní vzhled je sice jedním z neodmyslitelných atributů hostesek, záleží však také na šikovnosti. „Spíš než úžasný vzhled se cení komunikativnost a kreativita, schopnost zvládat nečekané situace a hlavně selský rozum,“ doplňuje Hanka.

 Aneta Bednářová