Letošní hokejové mistrovství míří nezadržitelně do finále. Závěrečné boje se blíží a krev evropských fandů se vaří, stejně jako krev zaatlantických. Ti se ale baví jiným hokejem, nesrovnatelně lepším.
Jakub KrainerFoto: Archiv autora
Švýcarsko, země hokeji zaslíbená. Švýcarská liga patří v Evropě k nadprůměru, návštěvnost tamní soutěže je dokonce nejvyšší na starém kontinentu. Kromě toho jsou Švýcaři pověstnými organizátory. Vynikající zázemí vytvořili sportovcům i fanouškům už na šampionátu v roce 1998 nebo na loňském fotbalovém EURU. Na světě nenajdete zemi, které by mistrovství slušelo víc. O to trpčeji sleduji, že se v poslední době v porovnání s právě vrcholícími boji v NHL jedná o béčkový turnaj.
Vše začíná už nesmyslným počtem šestnácti účastníků. Styl „za vším hledej marketing" nám pak každý rok nabízí absurdní podívané. Jako duel Kanady, do jejíž sestavy se vejdou výhradně borci z NHL, proti Maďarsku, za něž nastupuje učitel. Ten si musel vzít kvůli šampionátu ve škole volno. Tohle, že má být sváteční podívaná? Turnaj, který Mezinárodní hokejová federace pořádá každoročně na přelomu dubna a května, si už dávno nezaslouží označení světové mistrovství.
Stačí se podívat na nejlepší světové hráče. Časopis Pro Hockey každoročně sestavuje žebříček sta nejlepších hráčů. Kolik se jich na letošním MS představí z nejlepší třicítky roku 2008? Dva. Dany Heatley a Ilja Kovalčuk. Oba jen proto, že se jejich týmy neprobojovaly do bojů o Stanleyův pohár.
Co na tom, že český tým reprezentují i v zámoří uznávaní borci typu Eliáše, Hemského, Jágra či Michálka? Stejně jako u Švédů a Finů tvoří dobrou polovinu našeho týmu hráči z evropských lig, kteří se neprosadili v NHL. Trochu konkurenceschopní by mohli být Rusové, ale rozhodně v tom nehledejte vliv jejich kontinentální ligy. Ta je proti NHL slabým čajíčkem. Když se podíváme na soupisky, pouze tým Kanady by se v letošním složení v NHL neztratil. Když ale i tento, bezesporu nejsilnější tým letošního mistrovství, porovnáte s takovým Detroitem, bledne jako vzpomínka na zlatou éru českého hokeje.
Nic si nenalhávejme, Kanaďané a Američané mistrovství světa vůbec nesledují. Proč taky? Zápasy o udržení jsou zajímavé asi jako česká extraliga. Navíc jen ty opravdu nejzajímavější zápasy bývají vyprodané. To za oceánem mají až na výjimky všechny kluby maximální návštěvnost ve všech dvaačtyřiceti domácích zápasech sezony. Zápasy základní části se hrají v elektrizující atmosféře, jakou na MS nenajdete ani ve vyřazovacích bojích.
Nejsem tomu rád, ale hokejové mistrovství se stalo něčím podřadným. Turnajem, který se například s fotbalovým šampionátem nedá srovnat ani v nejmenším. Než bych se díval na naše zápolení s Norskem, raději půjdu spát a nařídím si budík. V noci totiž hraje Pittsburgh s Washingtonem a Crosby s Ovečkinem mi nabídnou takovou show, že se nebudu stačit divit.
Jakub Krainer
