Dvě a více studií najednou? Pro některé žádný problém

Studium vysoké školy dovede nejednoho naprosto fyzicky i psychicky pohltit nebo vyčerpat. Přesto se ale najdou i tací, kterým je to málo a studium si rozšíří o další obor. A nejsou to úplné výjimky.

Víceoborove studium muze byt casove velmi narocne.Foto: Aleš Cerný

Devatenáctiletý Jakub Dohnal, který prvním rokem studuje kartografii a historii, je jedním z nich. „Tuto kombinaci jsem nakonec zvolil spíše náhodou,“ přiznává. „O historii jsem měl zájem vždy, ale jako mnozí ostatní jsem si po maturitě rozeslal přihlášky na víc vysokých škol, a když mě potom na všechny přijali, začal jsem řešit, co s tím,“ osvětluje havířovský student okolnosti své situace.

Podobně jako historik/kartograf Dohnal se rozhodlo více studentů Masarykovy univerzity. Podle údajů z loňského října si v tomto akademickém roce zapsaly více než jeden obor téměř tři tisícovky studentů, což znamená, že takto zápasí každý čtrnáctý student univerzity. Čtyři z nich se dokonce paralelně věnují plným pěti studiím. Ve statistice bezpečně vedou studenti filozofické fakulty, následováni spolužáky z ekonomky a fakulty sociálních studií (FSS). Kombinovat se však odvažují nejen studenti humanitních oborů, ale i z odvětví, která jsou tradičně považována za velmi časově náročná a neflexibilní.

Kombinační fantazii se meze nekladou

Za fakultu, která asociuje noci probděné nad skripty a dny strávené v laboratořích a pitevnách, je považována lékařská. Jedna ze zdejších výjimek potvrzujících pravidlo se jmenuje Iveta Plavinová a medicínu kombinuje se sociologií na FSS. „Tato prapodivná kombinace nebyla úplně záměr, ale spíš vyplynula ze situace,“ říká jedenadvacetiletá studentka. Zároveň dodává, že časově je to opravdu náročné, ale zvládnout se to dá zejména díky flexibilitě rozvrhu na FSS. „Často ale kvůli tomu přicházím o možnost zapsat si volitelné předměty, které by mě zajímaly,“ dodává s tím, že dalším důvodem, proč setrvává v tomto časovém presu, je různorodost informací, které se jí díky tomu dostává. „Spíš, než že bych patřila k extra pilným studentům, hraje roli moje roztříštěnost zájmů. Lidem, co se dovedou specializovat na jeden obor, upřímně závidím,“ říká.

To, že si student na začátku zapíše více oborů, ještě nemusí znamenat, že v této kombinaci dojde až ke státnicím. Naopak není nouze ani o postupné změny a přechody mezi obory. Roman Nováček si letos ke studiu mezinárodních vztahů na FSS přidal i obor na právnické fakultě. „Inspiroval mě k tomu předmět o judikatuře evropského soudního dvora, který ve mně vzbudil zájem o práva obecně,“ říká jedenadvacetiletý student. Tím ovšem vývoj situace neskončil. „Věděl jsem, že práva mě bavila mnohem víc a FSS jsem si držel jenom proto, abych neztratil rok studia. To je ale dost chabý důvod, ale radši jsem chtěl více energie dát do studia práv,“ popisuje důvody ukončení svého prvního studia a dodává, že své volby nelituje.

Hlavním motivem bývá lepší možnost uplatnit se

Ačkoli má fenomén studia dvou a více škol zároveň vzrůstající tendenci, nejedná se o nic nového. Důkazem je jedenatřicetiletý ředitel Mezinárodního politologického ústavu a zároveň vysokoškolský pedagog Oldřich Krpec. Kromě toho, že před šesti lety dokončil paralelní studium práv a politologie, stihl si ještě k onomu Mgr. et Mgr. následně za jméno přidat titul PhD. „Můj otec je advokát a právo jsem považoval za praktický obor, na druhou stranu mě velmi zajímaly politické vědy. A tak jsem nejprve nastoupil na politologii a za rok přidal i práva,“ vzpomíná Krpec na začátky své akademické kariéry. Své paralelní studium určitě pokládá za přínos. „Každá oblast značně rozšiřuje obzory a ovlivňuje vnímání faktů v rámci oboru, kterému se člověk profesionálně věnuje. Já jsem například jak v právu, tak politologii ještě paradoxně tíhnul k přesahům a vlivům ekonomie,“ oceňuje užitečnost této zkušenosti pro praxi.

Právě uplatnění se v praxi je hlavní pohnutkou k tomu, aby si na sebe studenti upletli ještě o něco delší bič. Jako svou motivaci to přiznává i medička a budoucí socioložka Plavinová. „V ideálním případě bych chtěla spojit obě linie. Existují obory jako neuropsychologie, které vyžadují odbornost ve více směrech,“ odtajňuje svá kariérní přání.

Anketa:  Víceoboroví studenti vysvětlovali, proč si zvolili právě svoji oborovou kombinaci, a přemýšleli, čemu se hodlají po ukončení studia věnovat.

Albert Kšiňan, 22 let, anglistika a mediální studia / psychologie

Nejprve jsem začal studovat angličtinu, ale to mi postupem času přišlo poněkud málo. Proto jsem se rozhodl, že si k tomu něco přidám. A nakonec jsem se rozhodl pro psychologii a mediální studia. Pokračovat bych chtěl psychologii. Jak v navazujícím magisterském studiu, tak i potom v praxi.

Petra Drahorádová, 20 let, sociologie a speciální pedagogika

Na sociologii jsem se cítila málo vytížená a tak jsem k tomu chtěla zkusit přibrat ještě něco lehčího, čímž „peďák“ asi je. V pedagogice bych chtěla určitě pokračovat a věnovat se dětem se specifickými poruchami učení. Nevypadá to, že bych se v budoucnu věnovala sociologii.

Edita Bezegová, 21 let, mediální studia / evropská studia a ekonomie

Chtěla jsem se původně rozhodnout podle toho, kam udělám přijímačky. A protože mi to vyšlo na oba obory, tak teď studuji tam i tam. V budoucnu bych chtěla nějakým způsobem spojit téma Evropské unie jak z pohledu politologického, tak i ekonomického.

Adéla Dědová, 23 let, estetika a mezinárodní vztahy

Estetika mi přišla příliš jednosměrná a tak jsem se rozhodla si k tomu něco přidat. Co bych chtěla v budoucnu dělat, zatím nejsem rozhodnutá. Možná bych chtěla zkusit i něco úplně jiného.

Peter Fronček, 21 let, obecná matematika a žurnalistika / sociologie

Asi jsem divný, ale oba tyto nesourodé obory mě baví a nemohl jsem se rozhodnout, který si mám vybrat. V současné době to vypadá, že budu pokračovat spíš v žurnalistice. V matematice si tolik nevěřím.

Aleš Černý