Bůh je smyšlená bytost a nemá proto smysl ho jakkoliv uctívat. Nelze dokázat, že vesmír stvořil Bůh nebo růžový jednorožec. Ateista Jan Werner prožívá Vánoce bez jakéhokoliv náboženského kontextu a tradiční duchovno mu nic neříká.
Čtvrtý díl cyklu vánočních rozhovorů se obrátil k přesvědčenému ateistovi Janu Wernerovi. Doktorant z Masarykovy univerzity říká, že i když jí na Štědrý den kapra a předává si s bližními dárky, Vánoce jako takové neslaví. Nemá důvod, protože mu chybí jakékoliv důkazy o existenci božstev, stejně jako draků a víl.
Jak vnímáte jako ateista Vánoce?
Nemám nic proti tomu, když si lidé dávají dárky, jsou trhy a další podobné věci. Nevidím ale důvod, proč by tam měla být přídavek toho nadpřirozena. Různí křesťané mnohdy podotýkají, jak můžeme my, ateisté, slavit Vánoce. Já bych určitě nepoužil slovo slavit. Nemluvě o tom, že Vánoce mají být oslavou narození Ježíše Krista. Zaprvé samotná autentičnost Kristovy existence není zcela jasná. A pokud budu akceptovat, že opravdu žil, většina výzkumů spíše dokazuje, že se narodil někdy na jaře. Vánoce byly původně pohanský svátek spojený se zimním slunovratem a jediný důvod, proč se narození Ježíše slaví v prosinci, byla potřeba prosadit křesťanství na úkor barbarských náboženství. Je to tedy spíš otázka na křesťany, proč slaví Vánoce v době, kdy se jejich prorok nenarodil. Stejně je to ale dneska v podstatě antikřesťanský svátek spojený s komercí. Ony se stejně dnes předstírané křesťanské ideály skromnosti a živoření nenosí a většina křesťanů je věřícími maximálně na papíře.
Co děláte na Vánoce?
Jíme kapra, ale to není křesťanská, nýbrž geografická tradice. Také si dávám s blízkými v rodině dárky a podobně. Mohl bych prohlásit, že lidé by se k sobě měli chovat hezky po celý rok, ne jenom o Vánocích, ale protože to je strašné klišé, tak to říkat nebudu. Moji rodiče nikdy náboženství neřešili, nechodili jsme ani na vánoční mši. Přímo k ateismu jsem se ale dostal sám. Když mi bylo okolo patnácti let, začal jsem se zajímat o věci okolo sebe. Četl jsem populárně naučné knížky a i když jsem tomu nemohl tehdy úplně rozumět, zakořenila ve mně vědecká metoda. Zdravý skepticismus mi byl daleko bližší než výklad celého světa podle dva tisíc let staré knihy.
Budete jednou svým dětem vyprávět, že dárky nosí Ježíšek?
Nad tím jsem nepřemýšlel, ale nesoudím lidi podle toho, jestli jsou křesťané nebo ne. Mám dobré přátele i mezi věřícími. Nevadilo by mi ani mít partnerku praktikující křesťanku. Důležité jsou jiné charakterové vlastnosti. Ale děti jsou děti a asi bych jim nepředčítal z Bible, už jenom proto, že hlavně Starý zákon je plný násilí více než Korán. Pro mě je ale Bůh pohádková bytost stejně jako víla nebo drak a pokud bych k Bibli přistupoval jako k fantasy knize, neměl bych s tím obecně takový problém. Pro mě je absurdní to, že jedna pohádková bytost je postavena na podstavec a je označována za stvořitele.
Mají Vánoce budoucnost v sekularizované společnosti?
Řekl bych, že někde v Texasu se Vánoce slaví velice striktně. V Irsku je katolickou církví ovládaných devadesát procent základních škol a nekatolíci tam nemůžou učit, natož ateisté. Ne ze zákona, ale kvůli společenskému tlaku. V nedávné době jsme navázali styky s irskými ateisty a ti jsou mnohem sevřenější a více organizovanější, protože jsou pořád pod tlakem. Na Facebooku zveřejňují fotky ze svých společných akcí, ale vždy tam je napsáno, že se někdo vyfotit nemohl, protože učí na základní škole a propustili by ho. V řadě zemí se proto Vánoce dodržují hodně striktně.
Ateismus tedy Vánoce neporazil?
Ateismus Vánoce určitě neporazil, protože pro mě je ateismus vágní pojem, který neřekne člověku nic. Já jsem politicky pravicově zaměřený a spousta lidí si tento pojem spojí s komunismem nebo levicí. Přitom spousta mých známých z Fakulty sociálních studií je levicová a přitom mají k náboženství mnohem smířlivější vztah než já. To, jak u nás Vánoce upadají, je spíš důsledkem vlivu globalizace a na spoustě míst na světě se pořád slaví hodně tradičně.
Když se bavíme o definici slova ateismus, spousta lidí si ho spojí s bezvěrectvím. Jsou to shodné pojmy?
V první řadě to označuje absenci víry v Boha. Existuje ale velké množství teoretických vymezení. Dobré je vymezení na negativní a pozitivní ateismus. Negativní ateista je ten člověk, který pouze říká, že nevěří v Boha. Pozitivní nejen že nevěří, ale přímo popírá jakoukoliv existenci nadpřirozených sil. Jsou to odlišné pozice, a když se nad tím zamyslíme, můžeme ten pozitivní přístup označit za dogmatický. Doopravdy nikdy nemůžeme říct, jestli Bůh je, nebo není.
To už je ale spíše agnosticismus.
Když půjdeme k jádru věci, tak opravdu agnostik jsem. Dokonce i Richard Dawkins o sobě ve svých knížkách říká, že je agnostik, protože nikdo doopravdy nemá důkazy pro existenci nebo neexistenci Boha. Problém ale je i to, že nikdo nemá důkazy pro neexistenci toho, že svět stvořil růžový jednorožec. Čistě na hypotetické úrovni je Bůh pouze jedna entita a my nemáme stoprocentní důkazy pro neexistenci nekonečného množství takových entit. Podle mě vznikl pojem ateista jako diskriminační nástroj většiny věřících v jednu smyšlenou bytost, která potřebuje nevěřící od sebe odlišit. Mezi lidmi se také nikdo neptá, jestli věříte v draky nebo jste adrakista. A takhle by to mohlo jít u všech smyšlených postav.
Nikdy v minulosti jste neměl nábožné nálady?
Nikdy. Neměl jsem to tak, že bych věřil v Boha a pak bych si uvědomil, že to tak není. Další věcí je fakt, že žijeme ve století, kdy ateisté mají nejvíc práv v historii. Nemluvím o islámském světě, kde ta práva nejsou. Ale když to omezím na Evropu a Severní Ameriku, tak tam ta práva máme. Lidé si často neuvědomují, jak snadno se to může zvrátit. Pokud tady byl několik tisíc let vývoj, kdy byli nevěřící vždy perzekuování, není důvod si myslet, že se to v jednadvacátém století nemůže vrátit.
Mgr. et Mgr. Jan Werner
Osmadvacetiletý Jan Werner vystudoval na Masarykově univerzitě dvě magisterská studia, politologii a filozofii. Vždy ho lákalo pracovat na akademické půdě, a proto v obou oborech nyní pokračuje jako doktorand. Při studiu filozofie se zabývá ateismem a u politologie zase politickou filozofií se zaměřením na období antiky. Je aktivním členem zapsaného spolku Ateisté České republiky.
První díl cyklu vánočních rozhovorů - se sociologem náboženství
Druhý díl cyklu vánočních rozhovorů - s husitským farářem
Třetí díl cyklu vánočních rozhovorů - s pohanem
Jan Kříž
