Británie prochází ústavní krizí, říká Jan Váška z pražského Institutu mezinárodních studií
Praha/Londýn – Diktát Westminsteru. Tak označuje přístup britské premiérky Theresy Mayové předsedkyně Skotské národní strany a první ministryně Nicola Sturgeonová. Ta obvinila Mayovou z neústupnosti a v úterý se obrátila na skotské poslance s žádostí k zahájení procesu referenda o vystoupení z britského svazku. Podle Mayové však Skotové o další referendum nestojí a na požadavky Skotska zapojit se do vyjednávání podmínek brexitu nepřistoupila. „Problémem je, že britská vláda skotské představy o tom, co by měla Británie při jednáních o brexitu usilovat, víceméně ignoruje,“ říká Jan Váška z pražské Fakulty sociálních věd.
Z jakého důvodu britská premiérka odmítla žádost skotské vlády o zapojení Skotska do vyjednávání o brexitu?
To není úplně přesné. Britská vláda svůj postup s představiteli regionálních exekutiv pravidelně konzultuje. Problémem je, že britská vláda skotské představy o tom, co by měla Británie při jednáních o brexitu usilovat, víceméně ignoruje. A samozřejmě odmítá přiznat Skotsku, nebo kterékoli jiné součásti Spojeného království, právo výslednou dohodu (pokud vůbec bude) vetovat. V tom ji podpořil i nedávný rozsudek Nejvyššího soudu. Druhý problém spatřuji ve skutečnosti, že veškeré pravomoci, které Londýn vystoupením z EU znovu získá, připadnou nejprve centrální vládě, i když by podle věcné logiky devoluce (proces svěření pravomocí samosprávným celkům, pozn. red.) měly náležet regionálním samosprávám. V tomto je britská vláda zatím neoblomná a v praxi to bude znamenat přinejmenším dočasné oslabení skotské autonomie.
Rozumím tomu správně, že konání referenda o nezávislosti Skotska je podmíněno tvrdým brexitem, který by mimo jiné znamenal opuštění jednotného evropského trhu či omezení volného pohybu osob?
Ano. Pokud by se britská vláda – a premiérka Theresa Mayová osobně, protože nad celým procesem má zatím pevnou osobní kontrolu, – rozhodla pro odlišnou vyjednávací pozici a neupřednostnila potřebu plně kontrolovat pracovní migraci do Británie i za cenu „tvrdého“ vypadnutí Británie ze společného trhu, býval by hlavní požadavek skotské exekutivy vyslyšen a k opakování referenda o nezávislosti by v bezprostředním horizontu patrně nedošlo.
Podle mnohých expertů si britská premiérka nemůže dovolit oficiální žádost Skotska o uspořádání dalšího referenda zablokovat. Politologové varují před posílením separatistických tendencí a ústavní krizí. Jak by taková situace podle vás mohla reálně vypadat? Sturgeonová už dnes nešetří narážkami na „nevratné rozbití ústavní struktury“.
Na tuhle sci-fi se úplně necítím. Ale podle mého je ústavní krize v plném proudu.
Takzvaná třetí cesta, navrhovaná expremiérem Gordonem Brownem, že by Skotsko po odchodu Briánie z Evropské unie mělo pravomoc například uzavírat mezinárodní smlouvy, se zdá být určitým kompromisem. Myslíte si, že skotští nacionalisté budou takovýmto řešením naslouchat?
Nebudou, dokud – a pokud – neprohrají i svůj druhý pokus o nezávislost. Současná příležitost se z jejich pohledu nemusí už nikdy opakovat, tak proč se dopředu smířit s chabou náhražkou? Federální model navrhovaný labouristy se na první pohled jeví jako ideální a udržitelné státoprávní řešení, ale pracuje proti němu nedostatek času, nezájem skotských nacionalistů i principiální nesouhlas vládnoucích konzervativců. V neposlední řadě také naprostá dominance Anglie ve Spojeném království, vždyť v Anglii žije pětaosmdesát procent všech obyvatel Británie.
Kdyby k odtržení Skotska od Velké Británie přece jen došlo, jak by vypadal následující proces? Mohlo by se Skotsko bezprostředně začlenit mezi státy Evropské unie, nebo by bylo nejdříve zařazeno mezi kandidátské země a teprve po splnění veškerých podmínek by mohlo začít s Evropskou unií vyjednávat?
Ne. Skotsko by nezískalo automaticky nárok na členství v EU. Ostatně je pravděpodobné, že k referendu dojde až po brexitu a Skotsko už tedy v té době nebude součástí Unie. V případě odtržení by tak muselo absolvovat řádný přístupový proces a je velmi pravděpodobné, že některý z členů EU by přijetí samostatného Skotska vetoval. Nejčastěji se hovoří o Španělsku, které se obává, aby se skotský případ nestal precedentem pro osamostatnění Katalánska. I proto současná skotská exekutiva počítá spíše (jen) s členstvím v Evropském hospodářském prostoru.
Nynější skotský poměr mezi zastánci a odpůrci odtržení se uvádí zhruba půl na půl. Neprojeví se však dříve či později také ve Skotsku současná evropská vlna euroskepticismu?
Vzestup euroskeptických nálad v Evropě je úzce spojen s oblibou pravicově populistických a národně konzervativních proudů, a ve Skotsku obojí v podstatě chybí. Skotští nacionalisté jsou strana spíše levicová a skotskou identitu vymezují vůči anglické dominanci ve Spojeném království, ne proti Evropě či imigrantům. Pro setrvání Británie v EU byli i nejvýraznější představitelé skotských konzervativců. Ale nezapomínejme, že i tak hlasovalo třicet osm procent skotských voličů pro brexit.
Tereza Hálová
Stisk Studentský deník
Velitel četníků Aleš Medek: Jsme parta kamarádů, nápad to byl můj
Četnická stanice v Kuřimi funguje nově čtyři roky. Dům ale pochází z období první republiky. Před deseti lety se v domě opravovala střecha a ve vojenském kufru na půdě našli zedníci četnickou výstroj. Tím vše začalo.
Stisk Studentský deník
Norsko je ideální zemí pro duševní zdraví, říká studentka univerzity v Oslu
Po tříletém bakalářském studiu žurnalistiky na Univerzitě Komenského v Bratislavě se Tereza Szalaiová rozhodla pro pokračování v Norsku. V září nastoupila na magisterský program na Univerzitu v Oslu.
Stisk Studentský deník
Neustále se snažíme vymýšlet něco navíc, říká ředitel festivalu BRNO16
Brno16 je festival krátkých filmů, který se v Brně koná bez přestávky již od roku 1960. Letošní ročník proběhne od středy 12. října do neděle 16. října v kinech Art a Cit. Návštěvníci zde mohou zhlédnout filmy z celého světa.
Stisk Studentský deník
Jet na mistrovství světa byla odměna, vzpomínala Denisa Pavlíková
Český výběr svedl na světovém šampionátu konaném v Nizozemsku a Polsku zápasy s těmi vůbec nejlepšími reprezentacemi na světě.
Stisk Studentský deník
Popáleniny vás poznamenají taky na duši, říká ředitelka organizace Popálky
Lékaři ročně ošetří přes 100 tisíc popálených a tři tisíce z nich musí kvůli popáleninám hospitalizovat. O tom, jak z se z minuty na minutu může změnit život, ví z vlastní zkušenosti zakladatelka organizace Popálky Jana Lacinová.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Pokleknete a budete prosit. Generál slíbil zničit NATO do roku 2030
Velitel čečenských sil bojujících na Ukrajině a věrný obdivovatel ruského prezidenta Vladimira...
KOMENTÁŘ: Po dvaceti letech v EU je načase skončit naši hru s Evropou
Premium Evropskou unii dodnes tak trochu vnímáme, že jsou to „oni“. Přitom v ní sedíme a držíme ústa a...
V Londýně útočil muž s mečem. Zabil třináctiletého chlapce, napadl i policisty
Třináctiletý chlapec zemřel a další čtyři lidé byli zraněni po útoku muže ozbrojeného mečem v...
Kolumbijská univerzita zavřela kampus, podmínečně vylučuje protestující
Newyorská Kolumbijská univerzita v úterý oznámila omezení přístupu na svůj kampus na severu...
Vůz technických služeb rozmetal autobusovou zastávku, řidič byl opilý
Na okraji Mostu dnes dopoledne menší nákladní vůz zcela zdemoloval autobusovou zastávku, na které v...
Prodej chaty v Rabyni - Loutí
Rabyně - Loutí, okres Benešov
3 380 000 Kč
- Počet článků 2823
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1121x
Tiráž:
Vedoucí projektu Stisk online: Jaroslav Čuřík
E-mail: curik@fss.muni.cz
Adresa: Katedra mediálních studií a žurnalistiky, FSS MU, Joštova 10, 602 00 Brno.
Tiskové zprávy zasílejte na: stisk.munimedia@gmail.com
Seznam rubrik
Oblíbené stránky
- Katedra žurnalistiky FSS MU Brno
- Magazín M, časopis Masarykovy univerzity
- Stisk, studentský zpravodajský online deník na Facebooku
- Stisk online, studentský zpravodajský online deník (plná verze)
- Atrium, časopis Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity
- Muni TV, studentská televize Masarykovy univerzity
- Humans of FSS
- Stisk, studentský zpravodajský online deník na Twitteru
- Stisk, studentský zpravodajský online deník na Instagramu
- Stisk, studentský zpravodajský online deník na YouTube