Sobotní vyřazení doktorky Kateřiny Cajthamlové ze sedmé řady taneční soutěže Stardance …když hvězdy tančí způsobilo mezi diváky pozdvižení. Celý vzruch ale vyvolává otázku – chceme se vůbec při sledování zábavních pořadů bavit?
Koncept České televize Stardance vychází z původní britské verze Strictly Come Dancing, kterou od roku 2004 vysílá BBC. Letos tančí deset párů, složených ze známých osobností a profesionálních tanečníků. Po každém díle soutěž opouští jeden pár na základě kombinace bodování odborné poroty a hlasů diváků. A právě v tom je největší zádrhel. Prověřeno několika řadami a pro mnohé šokujícími vypadnutími, divák nehlasuje čistě na základě podaného tanečního výkonu, ale především podle sympatií k jednotlivým soutěžícím. Tak se úplně klidně mohlo v páté řadě stát, že vypadla favoritka, alespoň co se tanečního umu týče, herečka Barbora Poláková, a naopak až do finále se propochodoval hokejista Martin Procházka, jehož neobratnost na parketu byla někdy až úsměvná. Zkrátka proto, že Polákovou v té době znal málokdo, kdežto hrdinu z Nagana chtěli diváci vidět v nové roli až do konce.
Po finále poslední řady vyvstala debata o (ne)spravedlivém výsledku. Soutěž vyhrála herečka Anna Polívková na úkor modelky Taťány Kuchařové. Topmodelka objektivně tančila lépe, ale působila vedle živelné a přirozené herečky jako ledová královna. Paradoxně byla příliš dokonalá a diváci se víc ztotožnili s občas chybující Polívkovou.
To Lukáš Pavlásek nechybuje, protože vůbec netančí. Jeho pohyb po parketu je v podstatě jedna velká chyba. Jenže outsideři táhnou, což dokazuje Pavláskův postup už do čtvrtého kola soutěže, přestože Kateřina Cajthamlová určitě předvedla lepší taneční výkon. Proč tedy tolik vzruchu?
Ne snad, že by fanoušci pořadu tolik obdivovali Cajthamlovou (to spíše divačky pláčou nad ztrátou jejího charismatického tanečního partnera Petra Čadka). Vadí nám, že zatímco Cajthamlová se evidentně snažila, poctivě trénovala a před každým vystoupením se až úsměvně stresovala, Pavlásek si ze soutěže dělá legraci. Taneční nedostatky se snaží vyvážit svým pověstným humorem a oživuje svou nejznámější roli „Tydýta“ i v tak noblesním formátu, jakým Stardance je.
Neumíme se rozhodnout, jestli se chceme bavit, nebo sledovat spravedlivý proces, na jehož konci zvítězí ti nejlepší. A tak se rozčilujeme, když vypadne náš favorit, rozhazujeme rukama nad postupem tancem nepolíbeného komika, ale především – vytočilo by nás i vyřazení tohoto tanečního exota, protože pak už by to přece nebyla taková sranda. Nevíme, co chceme, zato přesně víme, co nechceme – aby někdo rozporoval naše rozhořčení.
Nejdůležitější je uvědomit si, že Stardance je především zábavní pořad, ve kterém – jak často a rádi zdůrazňují moderátoři Marek Eben a Tereza Kostková – vlastně o nic nejde. Hlavní myšlenkou je ale pobavit, což se Lukáši Pavláskovi zjevně daří víc než jiným, byť třeba lépe tančícím osobnostem. Bez ohledu na to, kolik kol ve Stardance ještě vydrží, už teď patří k nezapomenutelným prvkům pořadu. A to je z dlouhodobého hlediska asi podstatnější než líbivá taneční čísla, která se časem z paměti vytratí.
Pavla Volfová
