Z minulého týdne stále vzpomínám na dvě události, o které bych se s Vámi nyní podělil. První nezapomenutelnou událostí byla návštěva nového českého filmu Ve stínu. Po jeho skončení všichni diváci zůstali sedět jako přikování k sedadlům, někteří z nich odcházeli poté v němém úžasu s kapesníkem v ruce ze sálu kina. Vynikající film pojednávající o zrůdnosti komunistického, ale i nacistického režimu. Film o marném boji jedinců s větrnými mlýny – krakaticí, která zrůdně prorostla do všech sfér života všech lidí. Většina z nich vědomě kolaboruje s krakaticí, přestože některým z nich je to proti vůli a svědomí. Ve filmu je ovšem i několik lidí, kteří zvolí sebevražednou cestu oslabit krakatici, která rostla s každou lží, nenávistí, závistí, se zlomeným nebo zabitým člověkem.
Druhou z nich bylo zveřejnění volebního průzkumu v Ústeckém kraji Českou televizí. V tomto průzkumu více jak čtvrtina lidí preferuje extrémismus. Vítězem se stali komunisté, ale uspěli zde i nacisté. Ti dokonce v jiném průzkumu, jehož se účastnili studenti v kraji, vyhráli.
Co mají obě události společného? Každý z nás by našel spousty věcí. Má manželka, která je mi velkou oporou, po shlédnutí filmu Ve stínu mě upozornila na jeden odkaz. Člověk v těchto životních situacích nemá volby. Musí si vybrat jedno ze špatných řešení. Filmový vyšetřovatel obětoval pro spravedlnost a pravdu svůj život. Věděl, že pokud by ustoupil, tak by se zbytek života nemohl podívat synovi do očí a na sebe do zrcadla. Manželku připravil tímto rozhodnutím o manžela, syna o otce, o materiální zabezpečení rodiny,….
My naštěstí v tak těžké situaci nyní nejsme, přesto jsme všichni postaveni před rozhodnutí. Máme možnost rezignovat na vše a všechno. Ať nám třeba vládnou extrémisté, demokracie je k ničemu, volby jsou ztráta času, politika je svinstvo a veřejná angažovanost je k ničemu. Musíme se ovšem poté připravit, že to, co jsem viděli ve filmu Ve stínu, se může opět u nás stát skutečností. Že je to nesmysl nebo šíření poplašné zprávy? Není. Měl jsem možnost nahlédnout pod pokličku naší veřejné správy našimi volenými i nevolenými mocnými a scifi to rozhodně není, to mi věřte.
Co jste si vybrali Vy?
