Je mi líto těch, co překrucují účelově dějiny kvůli Banderovi

Občanská válka na Ukrajině je válkou vojáků, ale i válkou propagandy. Téma Bandera je součástí občanské války. Kontroverzní osobnost Stepana Bandery v dnešní, pro Ukrajinu složité a zřejmě pro její budoucí vývoj klíčové, době, Ukrajince rozděluje. Jedna jejich část v něm vidí velkého národního hrdinu, který celý svůj život obětoval boji za svobodu Ukrajiny, ale pro druhou je naopak zosobněním zla – etnické nesnášenlivosti a terorismu. 

Např. Daniel Strož se v Britských listech 27.2.2014 zabývá problémem fašizace situace na Ukrajině a ptá se proč o tom není také naše veřejnost informována, a proč se jí nedostává seriózních a nestranných informací.        viz odkaz http://www.blisty.cz/art/72320.html

Jaroslav Štembera v Britských listech 26.3.2014 v polemice s Danielem Strožem píše, že cituji: "Banderovci zastávali extrémní nacionalismus generující nenávist vůči všem národnostním menšinám na Ukrajině, zvláště pak vůči Židům, Polákům a Rusům. Některé jejich ozbrojené oddíly, pokud se jim k tomu naskytla příležitost, prováděly v ukrajinských vesnicích etnické čistky a vraždily i Ukrajince považované za kolaboranty s okupanty (sovětskými a později i německými, mnohdy byly vyvražděny i celé jejich rodiny). Zesílení ozbrojeného odporu a vytvoření UPA se na jaře a v létě 1943 projevilo i zlikvidováním desítek polských vesnic na ukrajinském území. (Terčem banderovského teroru se někdy stávali i Volynští Češi, ale s podstatně menší intenzitou než Poláci a Židé.) Odhady celkového počtu civilních obětí banderovců se pohybují kolem 100 000 lidí.  K odkazu Stepana Bandery se dnes na Ukrajině vehementně hlásí hlavně extrémní pravice sdružená v hnutí Pravý sektor a nacionalistická strana Svoboda. Oba tyto subjekty se velmi aktivně projevovaly při protestech na Kyjevském Majdanu, které vyústily ve svržení prezidenta Janukovyče a ustavení nové ukrajinské vlády." konec citace. viz odkaz http://www.blisty.cz/art/72682.html

Včera jsem zaznamenal dvě události v souvislosti s Banderou. První událost byl dopis, pod nímž jsou podepsaní ukrajinistka Lenka Víchová, historik David Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů, odborník na extremistická hnutí Anton Shekhovtsov a socioložka Yana Leontiyeva, nabízí odlišný pohled. „Bandera nemohl být masovým vrahem ani kdyby chtěl, válečná léta totiž strávil v německém koncentračním táboře,“ píše se v něm. „Snaha vtělit tuto kontroverzní osobnost do chytlavých frází a pomíjet dějinný kontext nesvědčí o profesionalitě těch, kdo tak činí, ať jsou již vedeni jakýmkoli záměrem.“

Druhá událost byl pořad Události komentáře, kde byl hostem historik J. Plachý a téma bylo Bandera. Evidentně se snažil hodnotit Banderu pozitivněji než jsme tomu byli svědky v minulosti. Odpovídal vyhýbavě, hledal slova, není totiž jednoduché hodnotit Banderu pozitivněji než bylo zvykem.

Přemýšlel jsem o tom, proč je téma Bandera tak důležité a myslím, že je to velmi slabé místo podporovatelů kyjevské vlády. Pokud bude Bandera označován za masového vraha, jak ho např. označil prezident Zeman, tak si lidé musí položit otázku, jak je možné, že Česká republika, EU a USA, vydávané za demokracie a obhájce lidských práv, podporují moc na Ukrajině, která se hlásí k Banderovi, tj. hlavně např. nacionalistická strana Svoboda a fašistický Pravý sektor? Strana Svoboda je součástí vládní koalice a Pravý sektor se prý infiltroval do ukrajinské armády a bojuje na jihovýchodní Ukrajině jako Národní garda.

Bandera pozitivněji hodnocený než v minulosti oslabuje kritiku odpůrců kyjevské moci a jejích podporovatelů. 

Je mi zle z těch co překrucují dějiny......