Jeden starý pro paměrníky ze sedmdesátých let...

Sourdužka učitelka v osmé třídě poslala Pepíčka otevřít okno, protože sluníčko pálilo a v místnosti začalo být horko. Papa otevřel okno, podíval se ven a zhodnozil situaci pro sebe polohlasem: "Dneska by to šlo..."

To samé se opakovalo ještě v dalších dvou dnech. Čtvrtého dne sice pršelo, ale ve třídě bylo dusno a tak Pepa dostal znovu stejný úkol. Počasí tentokrát smutně komentoval slovy: "Sakra, tak dneska by to nešlo!"

Sodružka učitelka v obavách na co tak může myslet a se snahou předejít nějakým předčasnám sexuálním experimentům svých žáků pozvala Pepíčka do kabinetu a mezi čtyřma očima se jej zeptala, co že by to jako šlo, případně nešlo.

A ten se po krátkém zdráhání přiznal: "No víte, soudružko, táta říkal, že jednoho krásnýho dne pudou Rusové do prdele."

Den

Dnes byl opravdu hezký den.

A to nejen z popsaných důvodů, ale i spousty dalších, o kterých Míra ani netuší...

Re: Den

už tuším, ba vím, blahopřeju...