S batoletem na horách. Peklo nebo pohoda?

Mnozí asi vyprsknou smíchy: „Cože? Pohoda?!“ Ale já si to značně ulehčila tím, že jsem do vyhledávače na internetu napsala tato dvě slova: Family Friendly. Můj muž miluje hory, a když jsem mu řekla, ať si klidně jede zalyžovat, trval na tom, že s sebou chce mít svou rodinu. Tedy mě a dcerku. Na horách chatu nemáme, jak to ale udělat s malým dítětem, které první noc v cizím prostředí propláče? Už jsem viděla, jak nám lidi buší na dveře pokoje s tím, že nemůžou spát, protože ten náš fracek pořád řve. Už to vidím, jak narazíme na vášnivé kuřáky, hlučnou partičku, nebo vejdu do společenské místnosti a snažím se nevšímat si pohledů typu „Ty vole, mamina s děckem, vopruz…“. 

Naštěstí v dnešní době už není tak nemožné najít místo, kde děti vítají. A občas vyjdou v časopise, nebo v novinách tipy, kam s dětmi. Před více než rokem vyšla v Reflexu i brožurka pro tatínky, protože, jak psali: „Jen se zoologickou si celý rok nevystačíte“. Ale zas tak jednoduché to nebylo. Mám pocit, že přesto, že je dvacet let po revoluci, až v posledních letech si společnost uvědomuje, že i rodiny chtějí někam vyrazit a užít si. Nevím, kdy se toto označení „Family Friendly“ začalo používat i v Česku, ale řekla bych, že moc dlouho to nebude.

Krkonošský pension, který jsem přes net našla, patří rodině se třemi dětmi a myslím, že i to bylo pro ně  impulsem, dát k dispozici své prostory a služby rodinám. Interiér jejich pensionu je hravý, téměř jakoby se jednalo o velkou mateřskou školku. Každé apartmá má název nějakého zvířátka, které je znázorněno na dveřích, ve společenské místnosti je velký stůl s dřevěnou mašinkou, kolejemi a nádražím, v kuchyňce jsou dětské příbory a nechybí úžasná herna se dvěma skluzavkami a se spoustou hraček pro různé věkové kategorie dětí. V ložnicích jsou dětské postele nebo cestovní postýlky a samozřejmě židličky. I zahrada je přizpůsobená řádění dětí.

Když jsem vešla do společenské místnosti, po stranách stály gauče, aby byla volná cesta bez překážek pro nadšence chodítka, což byla například naše dcerka, a na nich seděli rodiče a četli si. Za rohem je herna, ale ta pro děti nemá hranice, takže pobíhaly zběsile tam a zpět, vesele ječely a vymýšlely, co zas vyvedou. Rodiče v klidu seděli a četli si dál. Já jsem na to zírala a vzpomněla si na scénu ze seriálu Sex ve městě, kde Carrie potká jednu šíleně ukecanou známou, usmívá se na ni, kýve hlavou a říká si: „Musím se od toho oprostit, musím se od toho oprostit…“. Ano, je možné, že tu část čtenářů, kteří jsou singl, nebo když slyší slovo „dítě“, tak se osypou, asi pěkně štvu, ale ono to je dobré i pro ně. No řekněte, není označení Family Friendly naprosto skvělá věc?

Naše ratolest má třináct měsíců, ale můj muž se už teď zálibně díval po dětském lyžařském areálu. Další skvělá věc - ten v Černém dole je ohraničen plotem. Zní to asi hrozně, ale chrání to děti i dospělé. Kdo by chtěl mít na svědomí dítko, které mu vjelo do dráhy? Mně se taková nehoda už jednou stala. Naštěstí se mu nic nestalo, ale byla jsem vynervovaná ještě druhý den. Každopádně jsem muži připomněla věk našeho potomka a myslela jsem si, že bude klid a já s malou si vystačíme se sáňkami a procházkami po městečku. Když ale zjistil, že je na Černé hoře sáňkařská dráha, zajásal: „Zimní radovánky pokračují!“ Jenže víte, jak se špatně vysvětluje, že co baví tatínka, nemusí bavit dítě a maminka může dostat infarkt? Přestože byla už několik dní hustá mlha, muže nadšení neopouštělo. Jako téměř každá matka jsem měla před očima ty katastrofické scénáře, co všechno se může stát. Poslední den pobytu se vyjasnilo. Modrá obloha předznamenala realizaci toho pro mě šíleného nápadu a ještě dopoledne jsme stáli na místě. Paní na pokladně ani nepředpokládala, že se nahoru chystáme s takovým prckem a prodala nám na lanovku lístek pro větší dítě. Na hoře jsme se stavili ještě na obídek, kde mi v restauraci za rozhlednou půjčili židličku pro malou, jídlo ohřáli v mikrovlnce, v salónku jsem ji mohla přebalit. Prostě super. A také můj následující stres byl zbytečný, protože malá celou jízdu prospala a očka otevřela až pod horou. Takže když to celé shrnu: S batoletem na horách? Pohoda!