Zlatý bludný balvan pro oficiální (pa)vědu č. 8 - rakovinné buňky nelze "vyhladovět"

Homo naturam ignoransvyzkoumal : rakovinné buňky nelze zlikvidovat "vyhladověním". Příroda tvrdí : sundej klapky z očí, pořádně se kolem sebe rozhlídni a uvažuj v širších souvislostech.

Kéž by vědci,  předtím než zaboří svůj pohled do laboratorních hračiček za milióny, šli prostě někam na  čerstvý luft na louku, pořádně se kolem sebe  rozhlédli a vzali  selský rozum do hrsti. Ušetřily by se neuvěřitelné finanční prostředky. Pozitivní je, že pravda nakonec i vědě navzdory vyplave napovrch, jen to trvá zbytečně dlouho.

 

TVRZENÍ BEZ DŮKAZŮ

Jeden by čekal, že když vědec něco tvrdí, tak to činí na základě důkazů. Asi vás překvapím - na podložení tohoto tvrzení neexistuje jediná vědecká studie či výzkum. Jde o čiré plácání do větru, argumentačně na úrovni "jedna paní povídala". Věda nic takového nezkoumala, nemá v ruce jediný důkaz ale pusu plnou řečí. Když o něčem vím houby tak aspoň mlčím, ne ? A co horšího - tzv. "věda" se o dodání důkazu ani nesnaží, nezkoumá, vystačí si se svými "pojmy a dojmy" získanýmy nevědecky, od pacientů-laiků. Bohužel, přístup z její strany více než častý viz předchozí díly tohoto seriálu.

 

CO HOVOŘÍ VÝZKUMY

Dr. Thomas Graeber, molekulární farmakologický profesor

Dr. Thomas Graeber zjistil jaký má vliv látková výměna glukózy na biochemický signalizační systém rakoviny. Graeber a spolupracovníci publikovali svoje výsledky v roce 2012 v časopise Molecular Systems Biology. Zde vysvětlují, že vyhladovění glukózou (cukrem), tedy zabránění přívodu glukózy k rakovinné buňce aktivizuje metabolický a aktivizační okruh, který vede k odumření rakovinných buněk.Rakovinové buňky jsou odkázány na cukr na rozdíl od zdravých buněk, které umí získávat energii z tuků.

 

Profesor Don Ayer, Ph. D, Hunstman Cancer Research Institute Utah, ASA

Cituji"Je známo od roku 1923, že nádorové buňky používají mnohem více glukózy než normální buňky. Náš výzkum pomáhá ukázat, jak tento proces probíhá, a jak by to mohlo být zastaveno pro kontrolu růstu nádorů, "

 

Dr. Rainer Klement a Ulrike Kammerer, Ústav radiační onkologie, Würzburg, Německo

Cituji : "V posledních letech se hromadí důkazy naznačující, že systematickým snížením množství potravinových sacharidů, by bylo možné potlačit vznik rakoviny, a že bujení již existujících nádorových buněk by mohla být zpomalena.... Sacharidy mají přímé i nepřímé účinky na bujení nádorových buněk: za prvé, na rozdíl od normální buňky, většina maligních buněk jsou závislé na stabilní dostupnosti glukózy v krvi ... a nejsou schopné metabolizovat značné množství mastných kyselin nebo ketolátek v důsledku mitochondriální dysfunkce. Za druhé, vysoký inzulin a inzulinu podobný růstový faktor (IGF) -1  vyplývající z chronického požívání na sacharidy bohaté západní stravy, může přímo podporovat bujení nádorových buněk prostřednictvím insulinu ... Za třetí, bylo zjištěno, že ketolátky, které jsou zvýšené při nedostatku glukózy v krvi negativně ovlivní rozšiřování různých maligních buněk in vitro, ... a velké množství pokusů na myších prokázaly proti-tumorové vlastnosti velmi nízkosacharidové ketogenní diety."

 

Dr. Otto Warburg, nositel Nobelovy ceny za objevení základní příčiny rakoviny

V roce 1924 napsal studii s názvem „Látková výměna nádorů.“ Píše : "Několika slovy řečeno, prvořadou příčinou rakoviny je změna kyslíkového dýchání zdravých buněk na fermentaci cukrů. Jestli jste někdy vyrávběli víno tak víte, že k fermentaci je potřebný cukr. Látková výměna rakovinných buněk je přibližně osmkrát rychlejší než látková výměna zdravých buněk. Lékaři už delší čas ví, že látková výměna rakoviny je úplně jiná než zdravých buněk. Zdravé buňky potřebují kyslík, rakovinné, za přítomnosti dostatečného množství glukózy, ignorují kyslík

Rakovinné buňky bez účasti kyslíku přeměňují glukózu na energie. Zdravé buňky získávají energii přeměnou pyruvátou (kyselina pyrohroznová) na kyslík. Pyruvát v zdravé buňce oxiduje uvnitř mitochondrií buněk, rakovinné buňky pyruváty neoxidují."

 

Thomas N. Seyfried, Ph.D., Bostonská univerzita

Souhrn jeho prací zde. Shrnuto : Každá buňka v těle potřebuje k životu kyslík. Rakovinové buňky oproti tomu k životu podle Thomase Seyfrieda kyslík nepotřebují. Jsou napájeny pouze glukózou.

 

RNDr. Johannes F. Coy, objevitel genu TKTL1 a Maren Franzová

V průběhu své práce v Německém institutu pro výzkum rakoviny v Hiedelbergu objevil gen TKTL 1. Tento doposud zcela neznámý gen neměl představovat pouze výrazný pokrok v léčbě rakoviny; jeho objevem mnoho zoufalých pacientů trpících rakovinou konečně získalo možnost aktivně bojovat proti svému onemocnění. A to pouze tím, že cíleně změní stravovací zvyklosti a sníží podíl sacharidů ve své výživě. Napsal o tom knihu "Výživou proti rakovině"

 

HISTORIE

Člověk dlouhá statisíceletí žil na nízkosacharidové stravě (do cca. 80-150 gramů sacharidů / den), rakovina de fakto neexistovala. Před cca. 20.000 lety začal zařazovat do svého jídelníčku semena. Semena trav, syrová, ještě stále poměrně nízkosacharidová. Jenže vývoj šel dál.

Cca. před 12.000 lety z těchto semen vyšlechtil obilí. Zpočátku též nízkosacharidové - jednozrnku, dvouzrnku pšenici, proso, pohanku, oves. Vývoj šel dál, vyšlechtil luštěniny.... Potom žito, ječmen... Současná moderní pšenice je sacharidovou bombou, navíc plná lepku...

Co doslova čert nechtěl, či spíše chtěl časem přišel na extrakci cukru z řepky a cukrové třtiny, přichází na scénu cukrová atomová bomba, odchází ještě poměrně zdravý med.

S rozvojem mlýnů, měst a průmyslovou revolucí odchází méně škodlivé komplexní "pomalé" sacharidy z celozrnné mouky, jeviště zcela opanuje bílá mouka, plná "rychlých" sacharidů.

S pomalu ale jistě se zvedající křivkou spotřeby sacharidů se pomalu ale jistě zvedá křivka onemocnění rakovinou....

 

ŠEDÁ JE TEORIE, ZELENÝ JE STROM ŽIVOTA

Tři neanonymní, v tisku zveřejněné případy vyléčení z rakoviny omezením příjmu sacharidů na minimum :

  1. Rostislav Zabloudil, zakladatel brněnské cestovní kanceláře - 42 dnů hladovky (nic než destilovaná voda). podrobnosti na stránkách www.rostazabloudil.cz, či v jeho knize vyléčení věnované "Hlad naděje" na téže stránce. K této léčbě se rozhodl na základě dvou úspěšných případů ve své rodině, ty bohužel nejsou zdokumentované.
  2. Ing. Stanislav Dvořák - 42 dnů tzv. Breussovi diety (hladovka + pití maximálně (!!!) půl litru zeleninové šťávy při dostatečné fyzické aktivitě jinak (u ležících apod.) max. 2,5 dcl (!!!). vydal knihu Rudolfa Breuse "Rakovina, leukemie a jiné zdánlivě nevyléčitelné nemoci léčitelné přírodními prostředky" i se svým příběhem. Zde z jeho půstovního deníčku o průběhu léčby. Zde dokument studia Febio o této cause.
  3. Antonín Čermák opakovanou Breussovou dietou

Moje poznámka - u Breussovi diety se dá leccos pokazit, doporučuji pozornosti můj článek "Bezuzdné pití šťáv není Breussova dieta !!"

Teď ještě tyto všechny poznatky převést do všeobecné praxe a onkologická onemocnění máme vyřešené, sbohem rakovino.

Proč příroda potřebuje tolik advokátů na svoji obhajobu, kde se bere v člověku ta pýcha, že ví víc než ona ? Proč lidé raději poslouchají rady jiných lidí s tituly, kteří pohrdají přírodou a jejími zákony ? Nechápu...

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Stanislav Kunc | čtvrtek 23.7.2015 9:45 | karma článku: 22,67 | přečteno: 2206x