Některé SZ příběhy jsou sami o sobě tak živé, že se zdá nemožné, aby byly vymyšleny. Podle některých biblistů i samotné jméno Mojžíš je egyptského původu.
Důkazy pravosti a pravdivosti SZ můžeme rozdělit do několika oblastí: 1. Důkazy z textu Písma. 2. Zprávy ze starověkých dějin okolních národů, které přišli do kontaktu s Izraelem nebo si pamatují události popisované SZ. 3. Archeologické objevy. 4. Objevy jiných věd, které potvrzují to, co už dávno předtím říkalo Písmo. 5. SZ proroctví, která se naplňují v našich časech:
1. Důkazy z textu Písma.
Některé SZ příběhy jsou sami o sobě tak živé, že se zdá nemožné, aby byly vymyšleny.
V knize Gen a Ex jsou informace a výrazy, které svědčí, že autor znal egyptské reálie. Např. města Pitom a Raamses, která Izraelci v Egyptě stavěli (Ex 1,11), existovala pouze v čase od pol. 13. do pol. 12. st. př. Kr., což je právě čas Exodu. Jména těchto měst by tedy nebyla známa pozdějšímu pisateli. To dokládá, že kniha Exodus vznikla skutečně v době, o které se zde mluví, v době Mojžíšově, v 13. st. př. Kr.
Podle některých biblistů i samotné jméno Mojžíš je egyptského původu.
V době Abraháma i po něm se psalo klínovým písmem na hliněné destičky. Mnohé z nich se dochovaly v oblasti Mezopotámie. Text na hliněných destičkách obvykle začíná i končí tou samou větou, která je jakýmsi nadpisem udávajícím obsah destičky. I v knize Genezis si můžeme všimnout kratších úseků textu, které také začínají ustálenou frází. Jsou to záznamy o životě jednotlivých patriarchů anebo soupisy jejich rodokmenů, které byly předávány písemně už před Mojžíšem. (viz Gen 2,4; 5,1; 6,9; 10,1; 11,10; 11,27)
