Jedna malá bouřka! Několik blesků a prásk! Půl čtvrti je rázem bez proudu! A ve výtahu francouzská blondýna! Je otázkou, jestli francouzská blondýna je bl... ...inteligentnější než blondýna česká!
Poslední kafíčko s Martou bylo trochu zvláštní. Dlouho jsme se neviděly a tak jsme se domluvily, že se sejdeme v kantýně, že holt tentokrát nás naše oblíbená kavárna ve městě neuvidí.
Ale dneska to bylo celé jinak! Z parného dne najednou mrak a bouřka! Vylila se nebeská konev! Ozvalo se pár blesků! Tentokrát ale hodně blízko!
Pracovala jsem dál, ale najednou přiběhla kolegyně z vedlejší části budovy. Notebook v ruce a v očích děs! Nejde jim na patře elektřina!
Nám šla. Jsem naštěstí v novější části budovy, kde automaticky naskakuje generátor. Takže za mne OK!
Když nastal čas kafíčka, vypravila jsem se dolů do přízemí. V rámci akce Buď fit! chodím vždycky pěšky. Výtah nepoužívám.
Trochu jsem se zpozdila a tak jsem se hned za dveřmi srazila s Martou. Nebyla sama!
Vedla s sebou uplakanou francouzskou kolegyni Marion. Slzy jako hráchy jí rozmazávaly perfektní make-up a bylo vidět, že je úplně vedle!
"Nediv se! Našla jsem ji na chodbě u výtahu! Bulela tam v koutě a třásla se jako ratlík. Úplná hromádka neštěstí!", pronesla s úsměvem Marta a konejšivě položila Marion ruku na rameno. Ta se na ni vděcně usmála. Nerozuměla totiž tomu ratlíkovi. Jinak by se okamžitě hlasitě ozvala.
"Zasekla jsem se ve výtahu! Myslela jsem, že tam umřu!", plakala Marion.
Kantýna je v části, kde vypadl proud. Nešly tedy ani automaty na kávu. Tak jsme si do kávových kelímků natočily u kohoutku vodu. Ta naštěstí tekla.
Sedly jsme si ke stolku a... ...a jasně, musely jsme Marion vyslechnout!
Sedala si velice opatrně, aby si nepomačkala naškrobené letní velice obepínavé šatičky. Marion je vyhlášená místní modelka-blondýna. Dlouhé vlasy nakroucené do ruliček, velké modré oči, našpulené rtíky. Oblečená vždy podle poslední módy. Podpatky vyšší než Eifelovka, titěrná kabelička, kam se vejdou akorát tak klíče od luxusního auta a kreditní karta současného přítele. Když se rozvedla s manželem (pro jeho chudost), nechala si udělat nová prsa. Pravda ale je, že když prochází po chodbách, chlapi na ní můžou oči nechat a část ženských nepokrytě závidí.
No a teď tady sedí jako hromádka neštěstí!
"Měla jsem hororové ráno!", už jen trochu pofňukávala Marion. Voda (a naše přítomnost) ji přece jen poněkud uklidnila: "Nejel mi autobus a pak dole u vchodu nešel ani bezpečnostní rám. Sekuriťáci mne pustili bez ničeho! Mohla jsem pronést bombu a nikdo by to nezjistil!!!"
S Martou jsme se usmívaly, protože do té své dnes růžové kabeličky by tu bombu strkala velice těžko.
"Nikdo mi nic neřek, u výtahu žádné varování a tak jsem nastoupila a zmáčkla třetí patro jako vždycky! Dveře se zavřely, výtah se rozjel. A najednou... ...najednou se zastavil! Zachrochtalo to v něm! Dveře se chtěly otevřít, ale nešlo to! Na chvíli zhaslo i světlo! Svítila jsem si mobilem!
Mačkala jsem jedno tlačítko za druhým, ale nic! Bála jsem se, že spadne celý výtah a já potupně umřu někde dole v šachtě!
Taky jsem nevěděla, jestli mám skákat, až bude padat, abych si nezlomila nohy! Jsou tam přece ještě tři podzemní patra!", chrlila ze sebe Marion. Obvykle takhle moc nemluví, protože jen háže pohledy a úsměvy, ale dneska to byla slovní lavina: "I jsem v hlavě pátrala, jestli budu moct vylézt stropem, až se kabina utrhne a bude dole!"
Než jsme stihly zareagovat, Marion s úlevou pokračovala: "Ještě chvíli jsem nevěděla, co mám dělat... ...a pak se najednou výtah zase rozsvítil a pomaličku sjel do přízemí! Dveře se otevřely a já mohla vyjít ven! Já byla tak ráda! Dneska jsem se asi narodila na šťastné planetě!
Venku všechno blikalo, světla se zapínaly a vypínaly jako by měl přijít konec světa! Lidi pobíhali sem a tam a... ...a nikdo si mne nevšímal!!! To bylo hrozný!!!
A pak mne našla Marta a jsem tady!", obrátila se k Martě: "Marto, budu ti navždy vděčná! Zachránila jsi mne!"
Marion dopila vodu z kelímku a otřásla se! Asi nebyla na vodu zvyklá! Sáhla do kabeličky, vytáhla růžovou placatičku a dala si mohutného loka!
Oči se jí rozsvítily. Se zrcátkem si poupravila make-up, pročísla vlasy, na židli se narovnala, pomaličku vstala do celé své výšky a pak vyrazila do kanceláře. Cestou házela úsměvy na všechny strany a evidovala pochvalné pohledy! Už zase byla ve své kůži!
My jsme na sebe s Martou pobaveně koukaly a když zašla za roh, hurónsky jsme se rozesmály!
---
PS. Je fajn chodit na kafe a jen tak plkat... ...kolem se děje tolik zajímavého! Stačí dobře poslouchat!
Hasiče volat nebudu! Potápěči to jistí!
Jsi cizinka? Tak si to svoje porno provozuj doma!
Měla jsem první rande! V kamrlíku na benzínce!
