V cizí zemi, cizí řečí, s cizím sousedem, na cizí zahradě! Člověk se ani nenaděje a je oheň na střeše! Vlastně kočička v troubě!
Pěkné sobotní odpoledne, tak akorát na práce venku.
Se sousedem stojíme u plotu na zahrádce a jako obvykle probíráme naše zahradnické zkušenosti.
Nasmějeme se. Bavíme se v cizí řeči. Pro něj i pro mne. Když nestačí slova, hledáme v dalších řečích. Když nestačí ani to, pomohou ruce a nohy i pantomima.
Kolem jde sousedova kočka. Říká, že ji dá do útulku. Prý je moc drahá! Krmení, veterinář... ...a on prý není milionář, jen zahradník. Ale dcera prý pláče a Kitty nedá ani náhodou!
Kitty je krásná šedá kočička, vždycky se přijde pomazlit a občas se objeví i u nás doma. A nejen u nás!
Sousedka z mojí druhé strany ji má taky ráda. Když ji Kitty navštíví, vždycky jí dá něco dobrého na zub. Má sice na kočky alergii, ale Kitty neodolá nikdo!
Říkám to sousedovi. On přitaká a klábosíme dál.
Najednou se jeho mimika zpomaluje, pohled skelnatí! Jde ke kočičce a bere ji něžně a ochranitelsky do náruče. U chlapa jako hora je to takové... ...nečekané...
Nenávistným pohledem kouká do oken krmicí sousedky!
Něco je špatně!
Hlavou mi šrotuje, co jsem to vlastně řekla...
Soused se vrací ke mně, hladí kočičku a důrazně, pomalu a nahlas se ptá: „Sou-sed-ka že-re koč-ky?!?“
Kdyby situace nebyla tak vážná a kdyby nehrozila mezinárodní roztržka, začala bych se smát.
Takhle si v duchu říkám: „Snad jsem místo „krmit“ použila slovo „jíst"? Anebo on to dobře nepochopil, když říká „žere"???"
Popisuji znovu předešlou historku, pro jistotu opakuji „krmit" dvakrát...
Situace se zklidňuje...
Už je to fajn. Soused se usmívá a říká, že sousedce poděkuje, že se má Kitty u ní tak dobře.
A dodal: „Já jsem se fakt bál, že Kitty skončí na pekáči!"
---
PS. A též... ...o jazycích i zvířecím multikulti!
Držte jazyk za zuby, nebo přes něj dostanete!
Sakryš, kde jen tak kočka asi je?!?
