Brzo budu v důchodu. Slunce mne láká a proto uvažuji o Španělsku. Vzala jsem tedy kalkulačku a tady je to, co mi prozradila.
Jenže mi chvíli trvalo, než jsem se k tomu dostala.
Sníh jsme mezitím uklidili, pytle pískem naplnili (u chaty syna), voda je zpátky v potoce a tak se můžu vrátit k těm mým „španělským“ počtům.
Už vyšlo i slunce ve Španělsku a tak mám první odpovědi! Britská důchodkyně je taky psavec!
Hmm, čekala jsem něco trošku jiného…
Nebo že by Britové měli jiné nároky než Češi?
Posuďte sami!
Hodně píše o pronájmu nebo koupi, ale to teď zatím řešit nebudu. Spíš mne zajímají životní náklady, jestli jsem schopná to dát nebo ne!
První věc je komentář k tomu, jestli jsem v eurozóně. Britové nejsou a dřív byl dobrý kurs. S krizí posledních dvou let se změnil a důchody, které dostávají z Británie, jsou najednou poloviční. Britští důchodci jsou teď podle ní „hodně, hodně chudí“.
Mají taky potíže se španělštinou, spousta se jich ji prostě nenaučí (nebo nechce). A tak i k doktorovi musí mít s sebou tlumočníka. A nejenom tam, ale i na policii, na radnici pro doklady, prostě všude!
Angličani taky prý těžko chápou zvyky a mentalitu Španělů, a jak sama říká, někdy jim to připomíná třetí svět, i když je Španělsko v Evropské unii.
Hmm, ale já jsem fakt tolerantní, tak to bych snad zvládla, ne???
Aby se mi žilo dobře, tak bych kromě peněz na bydlení (nájem nebo něco svého) měla mít aspoň tisíc eur měsíčně. Do toho zahrnuje i elektřinu, plyn a telefon. A to vůbec nemám počítat s úsporami, nebo že bych měla na nové auto!
No, to je ale dost moc!!!
Za pět set že nebudu moct jít ani na kafíčko, ani na oběd. A mám se modlit, aby se mi neporouchalo auto, anebo aby vítr nevzal střechu!
Tak to budu muset ještě jednou všechno přepočítat a taky zjistit, jaký ten důchod vlastně budu mít! Aspoň zhruba!
Jo, a ještě mne varuje, že mám přijet opravdu až na důchod, teď že je tam krize a cizinci místo nenajdou, protože práce není ani pro místní!
Dál mi doporučuje se nejdřív podívat na místa, kde by se mi líbilo.
Jak to mám vědět, kde by se mi líbilo?
Myšlenka to je dobrá, ale jezdit po Španělsku jako šílená sem a tam? To se mi zas tak moc nechce.
Jsem sice dobrá řidička, ale Španělsko není Šumava. Je to tam přece jen o kousek dál.
Objevila jsem ale perfektní věc.
Slyšeli jste o spolujízdě? Já ne, přišla jsem na ni náhodou, poradila mi to neteř. Jezdí tak často do Německa. Ušetří spoustu peněz a ještě si dobře popovídá. A je tam i to „moje“ Španělsko!
Ale kdo by si vzal do auta skorodůchodkyni??? Co když bych jela s nějakým mladíkem?
Naštěstí na ni nevypadám, tak to bude brnkačka. Jdu hledat, kdo kdy jede.
Nabídek je tam docela dost, budu mít z čeho vybírat.
A hele, můžu vzít s sebou i psa. Měl by taky výlet k moři a nemusela bych shánět hlídání!
Celkově ale trochu váhám.
Ten důchod tam asi nebude jen tak.
No nevím, asi si zatím nechám zajít chuť. Nebo že bych si našla druhé zaměstnání a trochu si přišetřila? Stojí to vůbec za to?
A pak ještě musím spočítat, jak by to bylo s tím bydlením. To asi bude kapitola sama pro sebe!
Tak sama nevím, co teď.
Jdu se psem, už štěká u dveří. Nějaké Španělsko ho vůbec nezajímá.
Dneska si dáme super okruh lesem a já si cestou promyslím, jestli vyrazím na obhlídku hned po velikonocích, nebo až v létě.
Zase se ozvu.
A co vy, kam vy se chystáte na důchod? Třeba by se dala dohromady nějaká parta :-)
