I v západní cizině se někdy ucpe kanalizace! To se přece stává i v lepších rodinách! Pokud ale majitel považuje nájemníky za plebs z Východu, tak už to moc úsměvné není!
"To je přece jasný, že se občas v bytě něco porouchá. Při normálním provozu mi to přijde docela obvyklé!
Jenže zařídit se to dá asi různě. S úsměvem nebo taky vztekle! A taky záleží na tom, jestli jsem nájemník nebo majitel!", zavzpomínala na dávnou historku Irena, moje kamarádka, se kterou se většinou nasmějeme našemu pobytu v zahraničí.
"A taky záleží na tom, odkud jsme! Když na tebe majitel kouká jako na opici, která slezla ze stromu, tak řešení s úsměvem většinou neexistuje!
Jako tenkrát! V domě se nám ucpala kanalizace. My bydlíme ve druhém poschodí, nad námi i pod námi bydlí další obyvatelé, oba majitelé svých bytů. Typická místní mezinárodní směska: Bulhar, my Češi a Lucemburčanka. Šéfem sdružení majitelů je náš majitel, Francouz François. Prostě co kus, to exot!
Jenže když je sklep (doslova!) plný hoven, tak s tím nikdo z nás nic nezmůže.
Dolní majitelka je nepraktická (a taky už má přetékající záchod a smrad po celém bytě!), takže jako první pomoc volá našemu majiteli.
Situace je pořád horší, všechno už teče chodbou ven k hlavním dveřím. Je to fakt akutní!
François se přijel podívat a holt nebylo zbytí než celou situaci nějak řešit! A rychle!
Nejdřív se do toho pustil sám, umí přece všechno! A že tu kanalizaci... ...profoukne!
Na kohoutek u praček napojil hadici a strčil ji do odpadového kanálku. Pustil vodu na plný pecky a co myslíš, že se stalo???", škodolibě se usmívá Irena.
Usmívám se taky, vidím, že bude legrace. I když asi trochu smradlavá!
"Jo, představuješ si to správně! Voda z hadice vytvořila gejzír! François nestačil uhnout a už smrděl taky!
Ne, že bych mu to nepřála! Sledovat ho z okna, jak se u auta svléká do trenek, aby nezašpinil manželčino luxusní auto, to byla docela zábava!"
"A jak to teda dopadlo?", jsem jako obvykle zvědavá.
"To nebyl ještě konec. Situace se bohužel nezlepšila a tak se musel zavolat hovnocuc.
Už jsem to zažila v Česku, tak jsem šla se zájmem sledovat monitor kamery. V hlavním kanále našli odbočku k našemu domu, zastrčili hadici a pomalu projížděli odpadem. François taky asistoval a komandoval je, byli to podle něj "jen" kanálníci! Musela jsem ale do práce a tak jsem průběh celé akce neviděla.
Když jsem se pak vrátila domů, kanálníci zrovna odjížděli. Na dálku mi ukazovali vztyčené palce, že je vše ok.
François pobíhal kolem domu a když už tam byl, ještě kontroloval něco na zahradě.
Důležité ale bylo, že záchod splachoval, dřez fungoval a prát se mohlo taky!
Šla jsem si udělat kafe, že si ho vypiju na balkoně.
Za chvíli naléhavý zvonek! Otevřu dveře a tam stojí François!
A že prý chce dovnitř! Ptám se proč?", tady už Irena byla docela rozčilená.
"Představ si, že mi řek, že v odpadu byl igelit od balení toaletního papíru a ten že to blokoval. A že byl dobře vidět i název. A že mi jde zkontrolovat toaletní papír, jestli ovšem vím, co to je!!! Když jsem z toho Východu!!
"A pustila jsi ho?", ptám se nevěřícně.
"Co jsem měla dělat?", pokrčila rameny Irena: "Natlačil se na mne a prát se s ním přece nebudu! Policii volat nebyl čas. Tak jsem mu se zářivým úsměvem ukázala toaletní papír. Podíval se na obal a zklamaně odešel!
No jasně, že se mne to dotklo! Ponižující to bylo dostatečně!!!", jen vydechla...
Než jsem stihla něco říct, Irena ještě dodala: "Ovšem perličkou je to, že jsem pak byla na návštěvě u souseda Bulhara a řeč došla i na havárii v domě. Nenápadně jsem se ho ptala, kam že to dává obal od balení toaletního papíru?
A teď se podrž! Úplně samozřejmě mi s nevěřícným pohledem odpověděl, že... ...do záchodu přece!! Kam jinam?!?"
---
PS. Život v cizině je fajn, ale někdy může být i ouvej!
Jsi cizinka? Tu kreditku jsi určitě ukradla!
Jsi cizinka? Ukliď si doma, špindíro!
Držte jazyk za zuby, nebo přes něj dostanete!
