Hledáte nové bydlení? A spěchá to? Tak si dejte bacha, abyste neskončili na dlažbě! Obzvlášť, když jste cizinka z Východu na kapitalistickém území! A když majitel si je jist, že ve vaší zemi zuří válka!
"Náš byt se stal neobyvatelným! To už se nedalo! Zapršelo a po stěnách tekla voda! A majitel s tím nehodlal nic dělat!!!", začala zprudka Irena nepříjemnou situaci.
"Nic nepomáhalo! Maily, volání, fotky... ...prostě nic! Tak jsme se rozhodly, že se přestěhujeme do jiného bytu.
Začalo tedy hledání! Inzerátů spousta, bytů taky. Ale chtěly jsme zůstat v naší oblíbené čtvrti, tak jsme měly zúžený výběr."
"A jaký byt jste hledaly?", ptám se, protože vím, že najít pěkný cenově dostupný byt u nás v Lucembursku není vůbec jednuduché.
"Stejný jako už máme. Obývák, dvě ložnice, kuchyně, balkon nebo terasa, garáž, sklep. Radši v patře než v přízemí. Blízko od zastávky městského autobusu.
Procházela jsem tedy inzeráty," pokračovala Irena, "a kde byla uvedená adresa, chodila jsem se tam dívat. Na některé jsem pak ani neodpovídala, protože se mi nelíbilo místo. Buď moc hluku nebo moc velký dům."
"A jak dlouho to trvalo?", zajímá mne, protože už jsem pár let hledat nemusela.
"Měly jsme na to dva měsíce včetně stěhování, tak ti je jasné, že jsem makala jako fretka!", povzdychla si Irena: "Navštívily jsme pár bytů, ale nebylo to k tomu. Až jsme narazily na jeden, kterej byl fakt skvělej! Sice krkolomnej nájezd do garáže, ale to bych postupně dala!
S realiťákem jsme ho prošly, líbil se nám a tak jsme si plácli! Ale museli nás ještě schválit majitelé, starší místní manželský pár:"
"A schválili?", byla hned má další zvídavá otázka.
"No, to právě nastal problém!!! Hned když se dozvěděli, odkud jsme! Nájemníky z Východu prý ještě neměli! A když u nás doma je ta válka, tak jestli nejsme nějací utečenci. A že máme předložit tři výplatní pásky! A pracovní smlouvu k tomu, aby viděli, že mám trvalý pracovní poměr!!!"
"Fakt?!?", nevěřícně na ni koukám. Vím, že má prestižního zaměstnavatele i trvalý pracovní poměr. "A co jsi dělala?!?"
Irena jen rozhodila rukama: "No, chvíli jsem přemýšlela, protože se mi byt líbil. Tak jsem přes realiťáka vzkázala, že mám trvalý pracovní poměr a že už jsem v zemi čtyři roky. Že naše země je členem Evropské unie a ne žádné Čečensko, jak si asi představují! ... Jo, Česko a Čečensko se tady lidem občas plete!!!"
Přikyvuju, je to pravda. Ale pořád mi nebylo jasné, jak to dopadlo. Jen vím, že pijeme kafíčko u Ireny v bytě, který je krásný a má úplně všechno, co Irena chtěla. A nájem na místní poměry luxusně nízký!
"Hele, nejsem žádná patnáctka, aby mne někdo lustroval!", zamračila se Irena. "Vzkázala jsem majitelům, že jim můžu dát potvrzení banky, že jsem jejich vážený klient. A že nejsem povinna nikomu sdělovat můj plat. A že bych taky ráda věděla, jestli oni jako majitelé jsou důvěryhodní a schopní postarat se řádně o byt. A že bych chtěla vidět jejich důchodové výměry a doklad, že byt je skutečně jejich!!!"
Na můj pochybovačný pohled už pak jen dodala: "Mezitím se ozvala moje známá realiťačka, co nám pronajímala ten "dešťový" byt, že má nově v nabídce krásný byt jen dvě ulice od nás. No a co myslíš, jak jsme dopadly? Ten byt je náš, majitel skvělý, v domě jen dva byty a na zastávku 150 metrů! A stačila mu záruka realiťačky, že nás zná a že jsme vždy v pořádku platily."
Oddychla jsem si i za Irenu a rozhlédla se po slunném obýváku. Irena se ještě zasmála:
"A představ si, pak ještě volal ten realiťák, že majitelé výplatky už nechtějí a že jim stačí zaměstnavatel, pro kterého pracuji! A že jsme byly ze všech zájemců nejlepší!!!"
---
PS. Žití mimo rodnou hroudu není vždy procházka růžovým sadem!
Jsi cizinka? Tak ti zkontroluju toaletní papír!
Jsi cizinka? Tu kreditku jsi určitě ukradla!
Jsi cizinka? Ukliď si doma, špindíro!
