Chlapi jsou pořád chlapi! Ať jim je pět nebo pětašedesát! Jen se časem mlsné jazýčky mění na mlsné ruce a ještě mlsnější oči! A když navíc vypadají jako bohatí zápaďáci, tak jim žádná mladice neodolá!
Pan Igor se zase začal věnovat těm svým skupinám. Ne těm na Facebooku, ale těm, co provází po Evropě. Teď hodně jezdí na Slovensko. Tam se mu moc líbí!
Ale na svoje babky v cukrárně v žádném případě nezapomíná. Vždy, když je ve městě, tak zajde na svou oblíbenou laskonku.
Minule chvíli poslouchal a v klidu popíjel kafíčko. Babky se ho taktně neptaly, jestli se už situace vylepšila a jeho mužná síla se vrátila zpět. Byl za to moc rád!
Když ujedl půlku laskonky, tak se vmísil do brebentění. Všechny babky hned zmlkly a pan Igor měl volné pole působnosti.
"Dámy, vy mne znáte už dlouho a já se tu mezi vámi cítím moc dobře. Pravda, už všichni máme svoje léta, ale to, že jsem muž, to se zapřít nedá! Asi to my chlapi máme hluboce vložené do naší genetické výbavy!"
Babky ani nedutaly a byly zvědavé, s jakou perličkou přijde Igor tentokrát!
"Byl jsem nedávno v Bratislavě. Plný autobus lidí. Provedl jsem je Starým městem, dvě hodiny vykládal. Skupina byla dobrá, měli zájem, ptali se..."
Babky nespouštěly z Igora oči, ale přitom si tak hlavami nenápadně naznačovaly, co je na skupině turistů asi tak zajímavého, že jim to tu Igor vykládá.
"Ale pak už jsme byli všichni upajdaní a tak jsem jim dal rozchod, ať si můžou projít obchody a koupit nějaké cetky na památku", pokračoval Igor: "Většinou byli mladší, ale bylo tam i několik párů důchodců. Ženské se rozběhly po náměstí a drahé půlky poslaly se mnou na kafíčko. Pánové byli velice rádi, že si na chvíli oddechnou od štěbetání manželek a vděčně mne doprovodili do mé oblíbené kavárny.
Sluníčko svítilo, bylo teplo, nádherné letní odpoledne. A já jen žasnul, kolik koček kolem nás chodí!"
Tady už babkám bylo jasné, že něco přijde! Igora znaly už dlouho!
"Dámy, to byste nevěřily, jak jsou Slovenky krásné! Dlouhé nohy, dlouhé vlasy, ladný krok, krásně oblečené! Bylo to...," Igor chvíli hledal to správné přirovnání: "...jako kdyby na náměstí vypustili adeptky na Miss Slovensko!
A hlavně, většina jich byla...", Igor se zhluboka dramaticky nadechl a s důrazem na každou slabiku dokončil své sdělení: "většina jich byla... ...bez podprsenky!
A houpaly, a houpaly... ...a houpaly!!!
Nemohl jsem se vynadívat! Znáte mne, je to moje hobby!"
Babky se usmívaly. Jasně, o čem by Igor mohl hodiny vykládat! Přece o ženských!
"Ale nebyl jsem na to pozorování sám!", pokračoval nadšeně Igor: "Pozorovali jsme všichni! Jeden ze spolusedících dokonce trochu slintal!
Ty krásné děvy to moc dobře viděly a usmívaly se na na nás!
Zvlášť jedna! Asi byla v dobrém rozmaru! Líbilo se jí, jak ji obdivujeme a tak nám poslala vzdušný polibek! Čirá radost ze života!!!
Jeden z dědoušů jí polibek vrátil a jen vydechl! Takovou by prý chtěl doma! Ostatní se mu smáli, protože moc dobře znali jeho manželku!"
Babky reagovaly okamžitě: "A co vy, pane Igore, vy jste se taky usmíval? A chtěl byste ji mít doma?!?"
"Což o to," lakonicky odvětil Igor: "Klidně bych ji doma měl, jsem vdovec a můžu si dělat, co chci! Otázkou ale je, co bych s ní vlastně dělal! Už bych na ni neměl! Finančně asi jo, ale v posteli by to byl problém!"
A pak se ještě usmál: "Hned jsem si tam vzpomněl na staré rčení, které mne už několikrát v životě zachránilo!
Dej si pozor na to, co si přeješ! Aby se ti to třeba nesplnilo!!!
A tak jsem radši zůstal jen u obdivného pohledu!"
---
PS. Muži jsou muži, od narození do smrti!
Jsou mu tři! A just to tak bude!
Chlapi jsou jen obal na kluky!
Jak se (ne)stát svým vlastním dědečkem
