...až mě to dojalo

Jitko moc pěkně sepsáno, jen se obávám, že lidé se vzdalují a nejvíce ve vlastních rodinách

Pavle, bohužel je to tak....díky za nakouknutí

Od srdíčka.

Pěkně napsané vzpomínání. S citem

Děkuji, Honzo 

Jitko, napsala jsi to od srdce tak, jak to umíš jen ty. Opravdový život tak, jak se žije.Je v tom blogu hodně lásky, člověčiny, ale i pravdy. Bohužel i ta, že lidi se odcizují.

Za blog palec nahoru!

Marie, díky moc za nahlédnutí. Píši tak, jak to je a jak to i cítím. Zdravím a přeji pěkný den 

Milá Jitko, moc hezky jsi to napsala. Kolik lidí si dnes vzpomene na Svátek matek? Vzpomínám, s jakou láskou jsme, my dětí, lepili ve škole skládané papírové srdíčka z jemného papíru a vybírali tu nejkrásnější pohlednici z které jsme vystřižené srdíčko nalepovali nahoru - jen aby se mamince líbila. Tu poslední, na kterou si dnes vzpomínám, byla s šeříky, a srdéčko bylo nahoře zavázáno červenou stužkou. Byli jsme čtyři děti a naše venkovská maminka nás vedla k vzájemné úctě a soudržnosti. A tak je tomu dodnes, kdy na maminku již jen vzpomínáme. Ještě jednou díky. 

Mirko, já díky za přečtení. Jsem ráda, že jsou kolem mne lidé, kteří tyto svátky dodržují a jak píši, schází se, i když to zrovna kalendář neoznamuje. Pěkný den, Ti přeji