Velké pušky pro obranu velkých demokracií III

Jak byl zaváděn nový 7.62 NATO náboj, byly pro něho vyvinuty pěchotní pušky. Ve třech článcích představím tři úspěšné typy. Tento díl je věnován M14.

M14, poslední opravdová puška.

"The deadliest weapon in the world is a MARINE and his rifle!"

"Najsmrtonosnější zbraň na světě je MARIŇÁK a jeho puška!"

GEN. PERSHING, US.ARMY

Američtí pěšáci dostali zbraň s franouzskými kořeny. Puška je odvozena od M1 Garand, zkonstruované kanadskýcm Francouzem J. Garandem. Ten se podle všecho volně inspiroval francouzskou Fusil Automatique Modele 1917, také známou jako RCS 1917. Podobnost obou zbraní je spíše principiální ale nad rámec běžné shody okolností. Garand se nejspíše setkal s RCS 1917 ve Springfieldu, kde proběhly pokusy o její překomorování na americký náboj .30-06. Jako správný ješitný konstruktér by ale inspirační zdroj nikdy nepřiznal, tak to jistě nebudeme vědět nikdy.

M1 GARAND je samonabíjecí puška, se kterou USA úspěšně absolvovaly celou druhou světovou válku. První kusové a maloseriové konverze na střelbu dávkou se začaly objevovat již během války. Po válce se problému ujali vývojáři ze Springfield armory. Pro svoji novou roli musela být puška celkově zesílena, aby vydržela žár a namáhání z automatické palby. A místo nábojové schránky byla přestavěna na zásobování z velkokapacitních výměnných zásobníků. Změna z 30-06 springfield na 7,62 NATO není náročná, protože náboje mají stejnou ráži a podobný výkon. Vzniknul prototyp T44, který v armádní soutěži úspěšně pobil FN FAL(podle hodnocení komise svou větší odolností vůči nepřízni počasí a nečistotám, ale kdo ví, přece jen M14 je lokální americký produkt a v komisi určitě seděli nějací vlastenci).

T44 nebyl jediný pokus na tomto poli, ale část projektu na vývoj "lehké automatické pušky" ta měla slučovat vlastnosti trojice základních pěchotních zbraní: samopalu na blízké střety, pušky jako zbraně řadového pěšáka-střelce a zbraně palebné podpory(v podstatě lehkého kulometu). Požadavky jsou docela protichůdné a nelze mít vše, něco musíte obětovat, Sověti se rozhodli obětovat účinný dostřel a vyvinuli AK 47, Američané se rozhodli dostřel zachovat a tím nevědomky obětovali kontrolovatelnost zbraně, vyvinuli M14. V USA vznikla celá řada prototypů, zhusta odvozených od pušek M1, ale i orignální konstrukce.

Od r. 1957 začala přicházet k jednotkám. Kvalitní zbraň, s velkou silou a přesností(tady si údaje trošku protiřečí), bohužel pro trochu jiné časy a konflikty, než do kterých se USA zapletly(Vietnam, Korea) Zkušenosti nebyly nejlepší. Tradiční drevěná pažba která ráda klouzala ve zpocených rukou a bobtnala ve vlhku byla to nejmenší a dala se snadno nahradit synstetikou. Co bylo horší, že vojáci měli problém ji zvládnout, střelba dávkou se záhy ukázala pro většinu bojovníků jako zbytečné plýtvání náboji. M14 byla brzy upravena pouze na jednotlivé rány. V roce 1967 USA přezbrojily na slabší a mnohem lépe ovladatelnou útočnou pušku M16.

Typická M14 vypadá velmi tradičně, tady jsou vidět všechny její hlavní znaky: Pažba zakrývá pouzdro závěru. Hlaveň je nahoře a je zakončená dlouhým tlumičem plamene. Pod hlavní je systém odběru plynů(trubka co vykukuje z předpažbí). Nadpažbí je tvořeno kovovým výliskem s typickými příčnými žlábky.Páka závěru je vpravo. Puška nemá výhozí okénko je odhalená horní plocha závěru, dioptr má kulatá "klikátka" k seřizování.

Pohled na závěr a mířidla, je vidět horní plocha závěru, po otevření závěru je pro vyhození nábojnice spousta místa. Před závěrem je vidět vodící zářez pro nábojový pásek pro nabíjení bez vyjmutí zásobníku přes otevřený závěr shora-opět velmi tradiční prvek. Mířidla jsou seřiditelná stranově i výškově.

M14 má přepracovaný systém automatiky odvozený od M1 GARAND, tj závěr uzamykaný rotací závorníku na dva ozuby a poháněný odběrem plynů kanálem z hlavně. Plyny jsou odebírány do dutého pístu, který svým pohybem sám přeruší další proudění plynu a plyn v něm dále expanduje. Píst má krátký zákluz, úderem uvede do pohybu táhlo spojené ze závěrem("operating rod") a sestava táhlo-závěr pak pokračuje a provede nabíjecí cyklus.  Bicí ústrojí je kohoutkové.

M 14, je zbraň, kterou nejlépe vystihne označení "opravdová americká". Celkově je velmi konzervativní, v době kdy vznikaly automatické pušky s kovovým pouzdrem závěru, které tvořilo současně plášť zbraně(stg 44, AK 47, FN FAL...) , má M14 stále ještě klasickou dřevěnou pažbu která kryje pouzdro závěru, tvoří jeden celek s předpažbím a nemá pistolovou pažbičku. Velmi dobře zpracovaná stranově i výškově stavitelná dioptrická mířidla, jsou na otevřená mířidla dost přesná. Máte možnost naklikat si na dioptru korekci na vítr, abyste mohli dát mistrovkou ránu na pět set yardů a ještě o kousek dále. To sice vystihuje americkou tradici ostrostřelců, ale na bitevním poli druhé poloviny dvacátého století není mnoho příležitostí to využít. Puška má osu hlavně vysoko, což je konfigurace obecně zhoršující zdvih a vede k horší stabilitě zbraně při střelbě. M14 je poměrně těžká, má tradiční uspořádání s pákou závěru vpravo, tzn. jisté držení při přebíjení, ale menší pohotovost.

Vysoko uložená osa hlavně vede k tomu, že více energie se převede nahoru v nežádoucí zdvih hlavně. Nízko uložená osa hlavně vede k tomu že více síly ze zpětného rázu se převádí do ramene střelce a tím je zbraň stabilnější, ale zase střelec vystaví větší část hlavy pokud střílí z úkrytu. Těžko říci co je lepší, ve válce jsem naštěstí nebyl a knihy to moc neřeší. Ale trend je jasný, mít hlaveň spíše níž a tím se upřednostňuje stabilita zbraně při střelbě.

Co se týká variant tak puška se neudržela dosti dlouho, aby jich vzniklo mnoho, vznikla varianta se sklopnou pažbou i karabina, verze pro palebnou podporu, která se neujala. Drtivě převažovala základní varianta M14. Jinak veškeré současné úpravy jsou ve smyslu přizpůsobení se roli přesné pěchotní pušky.(označení verzí je pod článkem)

Stažení M14 vyvolalo kontroverzi, tradicionalisté měli za to, že výhody silné pušky převažují nad jejími nevýhodami. Fakt, že M16 se dostala do boje nevyladěná a nespolehlivá jí na pověsti jistě nepřidal. Nová útočná puška dostala od odpůrců hanlivé přízvisko "poodle shooter"(puška na pudly).

Řada vojáků dodnes považuje M14 za poslední pořádnou americkou zbraň jednotlivce. Na tom je něco pravdy. Proto se M14 nakonec v US army udržela, především u speciálních sil(USMC, SEAL..) prodlužuje účinný dostřel pěších jednotek. Oživení bylo podmíněno zjištěním že v otevřené krajině jako je např na blízkém východě dostřel útočné pušky nemusí stačit. Poté, co se USA začaly angažovat v pouštních oblastech začaly vznikat úpravy M14 jako na běžícím páse.  V rukou vynikajících střelců M14 kombinuje dlouhý dostřel s ještě dobrou hustotou palby, což je vskutku smrtící kombinace, vlastní všem puškám této kategorie. Tak puška skončila v rukou vybraných vojáků, kteří ji dokáží naplno využít. Pro odstřelovače existují varianty s vyšší přesností.

Americký voják se zpřesněnou puškou M14, zbraň je v podstatě v původní podobě, má optický zaměřovač, dvojnožku a maskovací nástřik.

Modernizovaná M14 je změněna k nepoznání, kovové předpažbí s kolejnicemi pro doplňky, syntetická sklopná pažba. Poznáme ji však podle systému pro odběr plynů pod hlavní, pouzdra závěru překrytého pažbením, a zblízka pak podle typického závěru.Tento kus má navíc ponechaný dioptr s kulatými stavítky( "klikátky")

Pušku používá či používalo kromě USA asi dvacet států, ale většinou spíše v malých množstvích nebo v roli přesné vojenské pušky pro vybrané střelce. USA, poté co v sedmdesátých letech byla puška označena za zastralou vypustily přebytky M14 do řady států.

Kopie byly vyráběny na Taiwanu v licenci jako typ 57. Velcí kopírovači z ČLR samozřejmě nezůstali stranou a vyrobili kvanta kopií M14, krom jiného jí ČLR čile zásobovala různé bojůvky, např na Filipínách. 

Hlavní války kde se byla M14 použita jsou obě americké intervence v Asii: Korea a Vietnam(tam byla brzy nahrazena M16)

Italové na bázi M1 Garand zkonstruovali vlastní automatickou pušku Beretta BM 59. Ta je velmi podobná M14

Podivné je, že na jedné straně je M14 hodnocena jako přesná zbraň ve své třídě na straně druhé svědectví vojáků z knih často říkají něco jiného. Tento rozpor lze vysvětlit buď různou kvalitou tehdejší a současné produkce, anebo faktem že M14 je zbraň nepříliš stabilní při střelbě.

Samonabíjecí verze M14 se v USA označuje jako M1A a je k mání pro pořádkové síly a na civilním trhu. Poslední opravdovou pušku si můžete pořídit i v ČR. Dostupná je snadno,  ovšem opravdová americká M1A ze Springfieldu je také docela drahá, byť velmi kvalitní. Až na naťuknutí mailem(díky!) jsem si uvědomil, že jsem zapomenul na čínskou firmu Norinco, která dodává samonabíjecí kopie M14 za dobré ceny ve slušné kvalitě. Sportovní střelci si M14 pořizují jak v tradiční tak moderní úpravě.

M14 Design: Springfield armory na základě M1 GARAND, hmotnost 5,2-7,5kg dle verze, kadence 700-750 ran/sec, účinný dostřel s otevřenými mířidly 460m, s optikou podle verze až 800m(existují však velice přesné odladěné speciály, které mají parametry plnohodnotné odstřelovačské pušky, ty by pak mohly mít až přes 1km).

Zdravím všechny fandy vojenských pušek a děkuji za případné podněty ke zlepšení. Zítra večer bude H&K G3 a tím skončí serie o automatických puškách pro 7.62 NATO

Na podnět z diskuze přidávám zkratky různých verzí:

M15:zbraň palebné podpory ve stylu BAR někde mezi těžkou automatikou puškou a lehkým kulometem, neujala se

M21: oficiálně odstřelovačská varianta, byť si nejsem úplně jistý, jestli na tu roli má a svými výkony to nebude spíš přesná puška pěchoty, jedinou zevní odlišností je puškohled, ale má lepší hlaveň a laděnou spoušť

XM25/M25: vylepšená M21, ovšem "tunning" je tady rozsáhlejší,  lepší puškohled, pažba, lože v pažbě, některé vnitřní díly, hlaveň.

M14 EBR(enhanced battle rifle-vylepšená bitevní puška) kompletně přebažbená, zkrácená přesná hlaveň,  výsuvná pažba, kolejnice pro vybavení jí umožňují velkou variabilitu. Má zachovanou možnost dávky, a zachovaná původní otevřená mířidla, když obvykle se montuje optika. Vypadá velmi technicky

M14 DMR(designated marksman rifle-puška pro vybrané/určené střelce) velmi podobná M25, dále odladěná, zachovává možnost dávek. Má celkem klasický vzhled,syntetickou pažbu se stavitelnou lícnicí má přidanou pistolovou pažbičku.